Strach o českou půdu - skoupí nám ji cizinci pod nohama?

Třetinu půdy v českém pohraničí už vykoupili cizinci - hrozí se zemědělci. Němci, Rusové nebo Nizozemci podle nich za chvíli budou českým polím vládnout.

»Místní sedláci nemají tolik peněz, aby obstáli proti cizincům a spekulantům,« varuje Josef Erhard z karlovarské Okresní agrární komory. »U nás cizinci vlastní už možná více než třetinu půdy,« dodává. Stejně hovoří drtivá většina dalších farmářů.

»Jsme rozhodně proti rozprodávání české půdy,« prohlašuje šéf Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

Faktem je, že zájem o zemědělské pozemky v poslední době nebývale roste. »Donedávna jsem dostávala nabídky na odkup pozemků tak dvakrát ročně, teď volají zájemci skoro každý týden. Netají se přitom tím, že dost často zastupují ruské klienty,« říká majitelka polí na Kutnohorsku. Zatím ale prodat nechce, čeká, že ceny ještě výrazně vzrostou.

Na stole jsou dvě klíčové otázky: Proč je o česká pole a louky tak velký zájem? A je to dobře, nebo špatně, že je vlastní cizinci?

Dvacetkrát levnější

Na první dotaz je odpověď jednoduchá. Česko je členem Evropské unie, agrární dotace tu jsou stejně vysoké jako v západní Evropě - a přitom je tu půda stále mnohonásobně levnější. Například v Nizozemsku přijde hektar na skoro 35 tisíc eur, v Česku jen na 1870 eur. Tyto poslední údaje Eurostatu jsou sice za rok 2007, od té doby ceny v Česku odhadem stouply o zhruba 10 procent - ale pořád se nákup bohatě vyplatí.

Vložené peníze se totiž investorům docela brzy vrátí z dotací. Podpory na hektar dosahují až deseti tisíc korun. I když vezmeme jen poloviční sumu, pět tisíc, pak pozemek koupený za padesát tisíc korun se kupci zaplatí dotacemi nejpozději za deset let.

Vedle dotací je lákavé i zhodnocení pozemků, když se je podaří vyjmout ze zemědělského půdního fondu a přeměnit na stavební parcely. Případ polí u ruzyňského letiště, které stát původně prodal farmářům a pak od skupiny Penta vykoupil za pětisetnásobek, je toho důkazem.

A proč je zvýšený zájem o nákup půdy právě nyní? »Když je krize a komodity mají velké cenové výkyvy, investuje se do zlata nebo do půdy. Tam máte největší jistotu, že se vám časem investice zhodnotí,« upozorňuje ekonomický expert Agrární komory ČR Jan Záhorka.

Cizinci i Pražáci

Nelze přesně říci, jaký podíl z 3,6 milionu hektarů polí, luk a pastvin už cizinci opravdu vlastní. Žádná evidence se nevede a není ani možná. Většinu půdy totiž ovládají zahraniční vlastníci přes své české firmy nebo fyzické osoby - přímo cizincům totiž stát půdu nesmí prodat.

K nejvýznamnějším hráčům na tuzemském trhu patří například Ital Mauro Piccinini. K svým aktivitám se nevyjadřuje, nicméně v obchodním rejstříku figuruje, většinou jako jednatel, v 87 firmách, spojených vesměs s realitami. Asi tři desítky z nich nesou v názvu slovo Farm.

Zájem investovat do půdy ve střední a východní Evropě oznámil na sklonku loňského roku nový investiční fond The Palmer European Farm Fund. »Chceme investovat kolem 150 milionů eur v Česku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku,« nechal se slyšet pro týdeník Euro Carl Atkin z britské společnosti Bidwells, která fond založila s německou firmou Palmer Capital Partners.

Do akce však jdou i tuzemští investoři. Například podnikatel v chemii a zemědělství Otakar Moťka obeslal na jaře desetitisíce vlastníků polí. Tisíce hektarů vlastní i Agrofert Andreje Babiše. Do pozemků investuje i pražská firma Fine Dream nebo další pražský podnikatel Petr Krogman. Jeho rodina a další lidé z okruhu firmy Spojené farmy už vlastní kolem deseti tisíc hektarů.

Dva miliony vlastníků

Odpověď na otázku, zda je vstup cizích kapitálově silných investorů (i ze zahraničí) na český trh s půdou zlem, nebo ne, je složitější.

Pro agrární lobby - přesněji nejvýše několik stovek největších zemědělských podnikatelů v zemi, je konkurence z ciziny zlem. O rozvinutí trhu s půdou nemají zájem. Buď totiž chtějí pozemky koupit co nejlevněji sami, nebo jim vyhovuje, že vlastníkům platí mnohem nižší nájemné, než je obvyklé v západní Evropě. V pronájmu je přitom dnes stále kolem 90 procent půdy.

Aktivita cizinců i dalších obchodníků s půdou může pomoci druhé skupině - více než dvěma milionům vlastníků pozemků v Česku. A to právě tím, že dosud uzavřený trh rozhýbe.

»Právě proto je dobře, když se k půdě mohou dostat i lidé z dalších zemí Evropské unie,« míní Miroslav Tyl, spolutvůrce zákonů o půdě - a zároveň kritik jejich špatného uplatňování v praxi. »Velké firmy dnes mají předkupní právo na další pozemky, zatímco malí vlastníci mají své pozemky zablokované v družstevních lánech, a proto neprodejné,« upozorňuje.

Pole si přece neodnesou

»Výprodej půdy« cizincům Tyla neděsí. »Zaplatí slušnou cenu, a pozemky si stejně nikam neodnesou,« říká.

Potvrzuje to i Herbert Glaser, český jednatel společnosti ZEVYP - pozemky. Sám v ní má podíl pouze za 20 tisíc korun, hlavní vklad v hodnotě 7,980 milionu korun patří rakouské firmě Domus Liegenschaftverwaltungs. »Kupujeme pozemky od státu, platíme hotově. Vlastníme už 1200 hektarů. Hospodaří na nich čeští farmáři, a s pozemky náš rakouský vlastník nikam neuteče,« říká Glaser.

Aktivity zahraničních i tuzemských investorů už ceny půdy zvyšují. Od roku 2000 stojí v Česku hektar v průměru o tři sta eur víc. Růst přitom zaznamenaly i západní země. Například v zemědělsky nejvyspělejším Dánsku stoupla cena v tomto období na dvaapůlnásobek. Tamní výše 26 tisíc eur sice pole ani v Polabí nebo na Hané hned tak nedosáhnou - ale tlak na zdražování tuzemské půdy bude nepochybně stále sílit.

Martin Mařík
S přispěním Zuzany Keményové

Kdo skupuje půdu

Mauro Piccinini

Ital má v ČR desítky realitních firem.

Palmer European Farmland Fund

Britsko-německý fond hodlá investovat 150 mil. eur.

Domus Lieg. GmbH

Rakušané působí v západních Čechách.

Agrofert

Firma Andreje Babiše skupuje celé farmy.

Spojené farmy

Pražský podnikatel Petr Krogman začal už v 90. letech.

Ethanol Energy

Firma Otakara Moťky vyzvala k prodeji desítky tisíc vlastníků.

750 tisíc pozemků ještě stále spravuje Pozemkový fond, Jejich výměra je přes 323 tisíc hektarů, z toho na prodej fond ještě chystá kolem 200 tisíc hektarů.

90 procent půdy v Česku je stále v pronájmu. Nájemné, jež dostávají statisíce tuzemských vlastníků, přitom bývá desetkrát nižší než v západní Evropě.

10 tisíc korun na hektar může dosáhnout výše zemědělských dotací. Nákup půdy se tak často zaplatí za několik let jen z agrárních podpor.