Jiří Chýla: Jak se mají a co zkoumají firmy

Přesun prostředků z vědy a výzkumu do přímé podpory vývojových a inovačních aktivit našich podniků je základní rys reformy výzkumu a vývoje (VaV), schválené vládou Mirka Topolánka v březnu 2008. Přitom pokud jde o veřejné prostředky vydávané na tyto aktivity, není na tom náš podnikatelský sektor špatně a určitě není třeba, aby do něj šlo ze státního rozpočtu na VaV ještě více prostředků. Abychom pochopili proč, je užitečné začíst se do nejnovější analýzy Českého statistického úřadu Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2007.

Firemní výdaje na výzkum a vývoj rostou...

Podle této analýzy rostly v období 2000 až 2006 výdaje podnikatelského sektoru na VaV téměř nejrychleji ze všech sledovaných zemí EU a OECD a téměř 3krát rychleji, než byl průměr EU15. To je jistě chvályhodné. V roce 2007 vytvořil podnikatelský sektor finanční zdroje na VaV ve výši 29,3 miliardy, tj. 53,9 % všech výdajů v republice na VaV, a na vlastní VaV vydal celkem 34,6 miliardy, tj. 63,8 % všech výdajů. Oba tyto podíly jsou blízké průměrným hodnotám EU27 (55 %, resp. 63,4 %). Rozdíl (5,3 miliardy, o které podnikatelský sektor více vydal, než vložil) pocházel převážně z veřejných rozpočtů a menší částí ze zahraničí. Ve vyspělých zemích je poměr opačný, firmy získávají další prostředky především ze zahraničí.

Více než 97 % podnikatelských zdrojů bylo v roce 2007 použito v samém podnikatelském sektoru, a to ze 68 % na podporu experimentálního vývoje. ČSÚ tento stav komentuje slovy: "Dominantní podíl experimentálního vývoje a nízký podíl aplikovaného výzkumu ve výdajích podnikového sektoru na VaV naznačuje, že podniky se stále orientují spíše na adaptaci produktů a procesů než na získávání nových poznatků."

Není pak divu, že pouze 0,2 % podnikatelských zdrojů určených na VaV směřovaly do vysokoškolského sektoru, kde představovaly pouhých 0,7 % výdajů na VaV, zatímco průměr za EU27 činil 6,5 %. Podle tohoto ukazatele nedochází k hlubší spolupráci mezi podnikatelskými subjekty a vysokými školami. Za to nemohou vysoké školy, ale podniky, které by do výzkumu na školách měly investovat více.

Je také třeba připomenout, že ony 4,7 miliardy z veřejných rozpočtů vydané na podporu výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru představovaly 13,6 % všech výdajů na podnikový VaV. V zemích dnešní Evropské unie byl přitom v témže roce tento podíl kolem 7 % a ve státech, jako jsou Finsko (3,8 %), Nizozemsko (3,4 %), Švýcarsko (1,5 %) či Japonsko (1,2 %), ještě méně. A zatímco v zemích EU podíl veřejných prostředků vydaných na podporu podnikového VaV klesá, u nás je tomu naopak: před deseti lety byl průměr EU15 10,3 % oproti 7,3 % u nás.

My všichni dotujeme Mittal

A pokud by někoho zajímalo, koho také ministerstvo průmyslu a obchodu z prostředků na VaV podporuje, doporučuji navštívit stránku MPO, kde je seznam podporovaných projektů ve výzkumu a vývoji ve veřejné soutěži "TIP", a proběhnout pár firem, které MPO od letošního roku podporuje. Hned na začátku najdeme ArcelorMittal Ostrava, a. s., jež vlastní část ostravských hutí a jejímž většinovým vlastníkem je ArcelorMittal Holdings AG, největší ocelář na světě.

Tato firma získávala prostředky z rozpočtu na VaV již v minulosti. Podle výroční zprávy vykázala loni při celkovém obratu 40 miliard Kč před zdaněním zisk skoro 8 miliard a na své inovační aktivity přitom vydala směšných 31 milionů Kč, tj. 0,08 % obratu a 0,4 % zisku. A z toho ještě třetinu, tedy deset milionů, dostala od ministerstva!

Místo, aby do inovací investovala sama, nechává si jejich část platit od státu. To je, jako kdyby Bill Gates chtěl po americké vládě, aby mu přispívala na vývoj jeho Oken. Billa Gatese by to nenapadlo, ale u nás to je zjevně normální. To, co v zavedených demokraciích dělají podniky za své vlastní peníze, u nás platí z části stát z veřejných prostředků. A ty pak chybí jinde.

Jiří Chýla
Autor je profesorem subjaderné fyziky