Peaches

V Berlíně usazená performerka Peaches (vlastním jménem Merrill Nisker, nar. 1966) spojuje hédonismus klubové elektro scény a punkovou přímočarost se sexuálními provokacemi radikálního feminismu. Původně učitelka dramatického kroužku se vrhla do hudební kariéry naplno na konci devadesátých let a doposud vydala čtyři desky s tak provokativními názvy jako Fatherfucker nebo Impeach My Bush. V pražském Divadle Archa zahájí v sobotu podzimní část průběžného festivalu Stimul, který do hlavního města přiváží zajímavé projekty ze současné alternativní hudby.

HN: Vaše hudba by se dala nejlépe popsat jako transgresivní pop, v němž chytlavé taneční beaty slouží jako návnada pro posluchače, kteří jsou pak konfrontování s radikálními otázkami genderu. Kdo se do takto nastražené pasti chytí?

Byla bych nerada, kdyby moje hudba na někoho působila jako past. Předně se snažím dělat zajímavou hudbu.

HN: Přesto publikum na pódiu často šokujete. Někomu to může připomenout rockové divadlo interpretů jako Alice Cooper nebo Marilyn Manson. Jaký je mezi vámi rozdíl?

Nejdůležitější je, že já nosím růžovou barvu! Moje hudba není jen temná, je v ní také hodně vtipu a pozitivních věcí. Cooper, i když převzal ženské jméno, to nikdy se svým zpochybněním genderu nedotáhl příliš daleko a zpíval skladby o mužích, kteří bijí své ženy.

HN: Kým se tedy Peaches inspirovala?

Vždycky mě zajímaly zpěvačky jako Laurie Anderson, Grace Jones, Kate Bush, ale také třeba Iggy Pop. Hudebníci, kteří překračovali úzce vymezené škatulky.

HN: Mezi vaše fanynky patří třeba Madonna nebo Britney Spears. Ještě patrnější je to u současné popové hvězdičky Lady GaGa, která v gymnastickém úboru vypadá trochu jako Peaches uzpůsobená potřebám komerčních médií...

Mezi zneužíváním ženské sexuality pro komerční účely a zpochybňováním stereotypů je někdy hodně tenká hranice. Nevadí mi image Lady GaGa, ale její hudba je dělaná pro dvanáctileté děti. Samozřejmě, že děti v ní vidí něco neobvyklého, ale pořád je to jen bezpečná volba v rámci konzumního popu. Třeba to ale pro ně bude odrazový můstek, který je jednou přivede až k mé hudbě.

HN: Lady GaGa nedávno záměrně spustila v médiích spekulaci o tom, že je hermafrodit. To zní jako materiál přímo vypůjčený od Peaches.

Asi slyšela o mém konceptu "závist po hermafroditismu".

HN: To je co?

Chtěla jsem upozornit, že mezi muži a ženami není vlastně zase takový rozdíl. Myslím si, že je na čase rozšířit klasický a ve freudovské psychologii používaný pojem "závist penisu" na "závist po hermafroditismu". Místo přemýšlení o rozdílech mezi pohlavími bychom se měli soustředit na to, co nás spojuje, protože v moderním světě jsou mužská a ženská identita promíšené. V každém muži je něco ženského a v každé ženě něco mužského. Proto závidím hermafroditům, že dokázali překročit tuto hranici.

HN: Dalším výrazným tématem z poslední desky je stárnutí. Není ale pop oslava věčného mládí?

Byl v šedesátých nebo sedmdesátých letech, kdy mladí rebelovali proti svým rodičům hlasitou hudbou. Celé se to ale převrátilo a dnešní rodiče možná poslouchají šílenější hudbu než jejich děti, které konzumují La Roux. Jako kdyby starší lidé díky svým životním zkušenostem dokázali lépe reagovat na extrémnější hudbu. Bylo by pěkné, kdyby se to promítlo v celé společnosti. Chci, aby stárnutí bylo cool.

HN: Na koncertech vystupujete s bradkou, kterou nosil Abraham Lincoln, nasazujete si falešný penis a vykřikujete sprosťárny. Nemají muži strach chodit na vaše koncerty?

Naopak. Muži to milují. Stejně jako ženy rády chodí na rockové koncerty. Dává jim to šanci být na chvíli někým jiným, vystoupit ze zajetých stereotypů.

HN: Nesetkala jste se někdy na koncertech s agresivitou ze strany mužů, kteří neunesli zpochybnění své role?

Nikdy. Jestli je někdo agresivní, tak jsou to ženy.

Sex, punk a elektro
Vystoupení elektropunkové provokatérky Peaches patří mezi velice silné zážitky. Hudebnice na koncertech vystupuje s bradkou Abrahama Lincolna, nasazuje si umělý penis a mužskou část publika častuje vulgárními nadávkami. Mezi její fanynky patří například Madonna nebo Britney Spears.
FOTO: STIMUL FESTIVAL