Stanislav Komárek: Někdo tuneluje naše duše

Pojem tunelování, který se z Čech rozšířil i do řady jiných jazyků, se odvozuje od prastaré namáhavé, ale účinné praktiky vyprazdňování něčeho, co bylo dříve naplněno. Třeba do královské pokladnice, bedlivě střežené a uzamčené na sedm západů, se pracným kutáním prorazí podzemní chodba a aniž to stráže tuší, vnitřek se vybílí do posledního zlaťáku.

Zbude jen prázdná stavba, vyhlížející jako dřív, ale skrytě zbavená všeho svého dřívějšího smyslu - kdyby se panovník či jeho ministr chtěli potěšit pohledem na naakumulované poklady, zůstaly by jim jen oči pro pláč.

Přehojný výskyt tunelačních praktik v porevolučním období táhnoucí se v jen málo umenšené formě až do našich dnů, poněkud zakrývá, že se jedná o dovednost pro pozdní fázi vývoje naší civilizace typickou. Ta k nám jenom vtrhla pádem železné opony obzvlášť náhle a obzvlášť drasticky, podobně jako třeba informační technologie či mediální bujení.

Ne že by se podobné praktiky neděly už za starých časů - středověk měl neustálé starosti se "zlehčováním mince" či přímo penězokazectvím, běžně byla "tunelována" také panovnická moc orientálních vladařů: zatímco osmanský sultán či japonský císař seděli na trůnu a vlídně kynuli poddaným, nitky rozhodování už dávno držely velkovezírské či šógunské dynastie.

Dnes se ovšem tato technologie rozšířila zcela velkoplošně. Nikoli jen společenské špičky, ale všichni musí být neustále ve střehu, aby náhle nezjistili, že jejich někdejší opora a se přes noc rozplynula, trochu jako když se dukáty od čerta proměnily v suché listí. Není tu ani třeba za ranního šírání zatýkat či vyvlastňovat - bytí všech se podobá chůzi po bažině.

Doba, kdy si občan ukládal úspory do banky a nemusel se o ně starat a kdy rentiéři znuděně stříhali kupony, je ta tam - nemají-li se zisky pozvolna rozplynout, je třeba neustálé bdělosti a ostražitosti, podobně jako v dobách, kdy majetek nebýval v penězích, ale v dobytku.

Všeobecné volání po jistotách a následné excesivní státní výdaje k této situaci vedou v podstatě nutně - i sama budoucnost se jakýmsi způsobem tuneluje.

I ve vyprazdňování se hraje závod o čas. Je třeba jen dostatečné agilnosti a vytrvalosti, abychom všechny manipulace provedli dříve než jiní a získali řekněme nový certifikát pro prodej buřtů Eurosausage. Že nebudou k jídlu, je úplně jedno, jen když jsme přerostli jiné jako agresivní býlí.

Vyprazdňuje se i obsah jednotlivých povolání - jak hrdý byl ještě c. a k. občan na to, byl-li úředníkem! Zatímco pekař starých ér měl poměrně pestrý pracovní program od přípravy těsta přes pečení až k prodeji, dnes se pod toutéž nálepkou skrývá řekněme přivážení směsi ke stroji na výrobu lineckých koláčků.

Univerzitní profesor se změnil v distributora grantových peněz a vyplňovatele tabulek - co skutečně učí, už dávno nikoho nezajímá.

Jako daň za všeobecný blahobyt a nepřítomnost válek a revolucí platíme tunelováním životní smysluplnosti. Cena všech věcí na světě je vysoká a musíme ji zaplatit do posledního groše - i Tataři si výpalné účtovali bez zábrany.

Když je v noci klid a nemůžeme spát, slyší mnozí z nás tlumené klepání - to někdo proráží tunel do našich duší.

Stanislav Komárek
Autor je biolog a filozof