V současné složité ekonomické situaci sází celá řada zemí na výstavbu vysokorychlostních železničních tratí. Odborníci věří, že přemístění zaměstnanců ze stavebnictví, které se nyní potýká s velkými problémy, na železnice nastartuje dlouhodobý ekonomický růst.
Do výstavby tratí pro vysokorychlostní vlaky byla investována značná část peněz z vládních programů na podporu ekonomiky. Není divu. Budování tratí není jednoduchou ani rychlou záležitostí, a tak nabízí mnoho pracovních míst. Kromě podpory zaměstnanosti navíc vysokorychlostní vlaky vylákají cestující z aut, autobusů a letadel.
Regionem, kde jsou vysokorychlostní vlaky nejvíce využívány, je Evropa. Právě nové tratě pro rychlé vlaky propojí - a tím oživí - řadu dnes odlehlých měst. Příkladem za všechny je Španělsko, které by mělo příští rok předstihnout Japonsko jakožto zemi s nejdelší sítí vysokorychlostních železnic.
Průmyslovému městu Valladolid značně pomohla nová železnice, která jej spojuje se 160 kilometrů vzdáleným Madridem. Univerzita ve Valladolidu po otevření nové tratě získala hned několik významných profesorů, které pohodlné cestování přesvědčilo k dojíždění za prací.
"Ze střednědobého hlediska přispějí investice do vysokorychlostních železnic ke zlepšení ekonomiky v nadcházejících letech," je přesvědčen Juan Matias Archilla, šéf španělského železničního dopravce Renfe.
O vylepšení vysokorychlostních železnic se v poslední době intenzivně snaží také Francie. Země chce prodloužit celkovou délku tras o 500 kilometrů. Francouzští železniční dopravci SNCF a RFF jsou vlastněni státem, a tak nemají problém získat potřebný kapitál. "Protože nás vlastní stát, profitujeme z ratingu státních dluhopisů," říká finanční šéf SNCF David Azéma. "V krizi investoři věří více státním firmám než soukromým společnostem," dodává.
Kalifornie, nebo Florida?
Naopak problémy by mohly mít firmy ve střední a východní Evropě. Podle šéfa Sdružení evropského železničního průmyslu Michaela Clauseckera dostávají sice tamní společnosti na výstavbu železniční sítě dotace od Evropské unie, ale i tak musí 15 procent nákladů platit ze svého. To by mohlo být pro řadu firem ve střední a východní Evropě v současné situaci obtížné.
Jednu z největších vysokorychlostních tratí ve Spojených státech chce postavit Kalifornie. Stát už požádal americkou vládu o půjčku ve výši 4,5 miliardy dolarů. Výstavba trati, která by měla propojit San Francisco, Los Angeles a San Diego, by měla snížit nezaměstnanost, která v Kalifornii dosáhla dvanácti procent.
O vládní půjčku soutěží Kalifornie s Floridou, která chce vybudovat železniční trať mezi Miami, Tampou a Orlandem. Kromě očekávaného vládního balíku již Kalifornie do výstavby železnic investovala osm miliard dolarů.
Čína rozšíří železniční síť
Mohutně do železniční infrastruktury investuje také Čína. Do roku 2020 by měla podle odhadů odborníků vytvořit vůbec nejdokonalejší železniční systém na světě. Čínská vláda chce rozšířit vysokorychlostní železniční síť ze současných šesti tisíc kilometrů na 16 tisíc.
V letech 2003 až 2008 zažívala čínská železnice "zlatý věk". Ambiciózní plány tamní vlády však zbrzdila krize. Čína podpořila růst své ekonomiky finanční injekcí ve výši 585 miliard dolarů. Z toho šlo téměř 40 procent do infrastruktury, především právě do železniční sítě.
Šanghaj, nejlidnatější město Číny, se může pyšnit vůbec nejrychlejším komerčním vlakem na světě. V roce 2004 začal po městě jezdit Maglev, který se vznáší na magnetickém polštáři a je schopen jet rychlostí 431 kilometrů v hodině.
BÍLÝ SLON
Tak označovali novináři šanghajský vysokorychlostní vlak Maglev, který se na trati poprvé objevil v březnu 2004. Vlak, který se vznáší na magnetickém polštáři, je schopen vyvinout rychlost až 431 kilometrů za hodinu.
