Jiří Leschtina: Bacilonosič Klaus

Slovenský premiér Robert Fico si včera dal práci, aby diváky české televize přesvědčil, že z právního hlediska Bratislavu možnost prolomení Benešových dekretů neděsí. Hned ale varoval, že pokud Václav Klaus prosadí v Evropské komisi kvůli dekretům výjimku z Lisabonské smlouvy, bude muset Slovensko z politických důvodů požádat o totéž. Ficova rozpolcenost nám připomněla, jak nakažlivé může být politické zneužívání strachu ze sudetských Němců, k němuž se uchýlil český prezident.

Ve střední Evropě, kde následky světové války zůstávají nestráveným soustem, si nikdo nemůže bez následků zahrávat s bacilem Benešových dekretů. A Ficovo vystoupení může být jen počátkem epidemie. Těžko si představit, že kdyby po České republice i Slovensko najednou vyrukovalo s požadavkem záruk proti majetkovým nárokům vyhnanců, že by to nevyvolalo pozdvižení v Maďarsku. Vždyť vášně mezi Budapeští a Bratislavou už teď jen kypí.

Proti hradčanskému bacilu nemusí být imunní ani někteří evropští politici. Vážné příznaky nakažení "klausečí chřipkou" vykazuje vlivný německý eurokomisař, socialista Günter Verheugen. Podle něj je zodpovědná za Klausův postoj bavorská CSU, protože je tradiční ochránkyní zájmů sudetských Němců. To samozřejmě vyvolalo prudké reakce, jak CSU, tak vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Celé to začíná připomínat přechodné vzedmutí středoevropského nacionalismu v roce 2002. Plamen tehdy zažehl premiér Miloš Zeman výrokem o sudetských Němcích jako o páté koloně, která dostala, co zasloužila. Kancléř Schröder na nátlak bavorské CSU zrušil cestu do Prahy a tehdejší maďarský premiér Orbán vyrukoval s požadavkem na zrušení Benešových dekretů. Což vyvolalo debaty, zda někdejší komunistické země jsou zralé ke vstupu do EU, kde urovnané vztahy se sousedy jsou základním předpokladem.

Leccos napovídá tomu, že nebezpečné důsledky svého pozdního požadavku na revizi Lisabonu si začíná nyní uvědomovat i Václav Klaus. Také zprávy o pozdvižení v Bratislavě mohly přimět prezidenta k prohlášení, že by ho uspokojilo uznání Benešových dekretů formou záruk, které dostali Irové. A netrval by už na tom, aby se kvůli tomu měnila Lisabonská smlouva.

Tak jednoduše ale zažehnat hrozící epidemii asi nepůjde. Jedinou účinnou protilátkou je prezidentův podpis pod Lisabonskou smlouvou ihned poté, co zazní výrok Ústavního soudu. Ten ale již jednou potvrdil, že Lisabon neohrožuje svrchovanost České republiky.