Zemřel slavný antropolog Lévi-Strauss

S francouzským filozofem a antropologem Claude Lévi-Straussem jako by odešla celá jedna epocha: doba, v níž myšlení jaksi samozřejmě představovalo především dobrodružství ducha. Jak napsal v jedné ze svých stěžejních knih Syrové a vařené, "vědec není tím, kdo přináší správné odpovědi, ale tím, kdo pokládá správné otázky".

Lévi-Strauss, který včera zemřel jen několik týdnů před svými 101. narozeninami, je považován za jednoho z otců strukturální antropologie, která změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů a na svět dávných mýtů a bájí.

Struktura je můj život

Rozhodující vliv na jeho myšlení mělo setkání s ruským lingvistou Romanem Jacobsonem, který ho přivedl ke strukturalistickému pohledu na jazyk coby systém znaků, který Lévi-Strauss aplikoval na antropologii, v počátcích pak především na studium společenských vztahů přírodních národů.

Druhým rozhodujícím setkáním, byť ne často zdůrazňovaným, bylo pro Lévi-Strausse seznámení se zakladatelem surrealismu André Bretonem na palubě lodi, která oba odvážela z okupované Francie k břehům Spojených států. Básník rozvinul před antropologem celý svět imaginace, všechny její poklady, který vnímavý Lévi-Strauss dokonale ve své práci využil.

Zejména tehdy, když se v polovině 50. let zaměřil na úlohu a rozbor mýtů v myšlení a životě národů, jež neznají písmo, na to, jak "mýty myslejí mezi sebou". Svůj mnohaletý zájem o tuto oblast shrnul do zásadního, čtyřsvazkového díla Mythologie.

U široké veřejnosti ho proslavila kniha Smutné tropy, která vyšla v roce 1955, v níž mísí deníkové záznamy, meditace o vědění, obavy z pomalu mizející rozmanitosti jednotlivých kultur s etnografickými analýzami obyvatel Amazonie.

Téměř všechny jeho knihy, vedle již zmíněných, například Strukturální antropologie, Totemismus dnes, Myšlení přírodních národů a mnohé další, podnětně oživovaly nejen francouzský intelektuální život zejména v 60. letech a Lévi-Straussovi přinesly světovou proslulost.

Jeho inspirativní myšlení, odhalování skrytých struktur a příbuzností ovlivňovalo nejen antropology a etnology, ale i sociology, psychoanalitiky či filozofy, osobnosti jakými byli Jacques Lacan, Pierre Bourdie či Jacques Derrida.

Proslulá se zejména stala jeho polemika s Jean-Paulem Sartrem o přirozenosti lidské svobody a dialektice v dějinách.

Elegance myšlení

Na rozdíl od řady svých stejně proslulých kolegů se Lévi-Strauss nikdy přímo neangažoval ve veřejném životě.

Ani v "revolučním" roce 1968 nebyl vidět mezi demonstrujícími studenty. Sám sebe charakterizoval za "pravicového anarchistu". I v tomto případě byl svůj, i mezi intelektuály se svou jemností a elegancí ducha odlišoval.

Lévi-Strauss patřil mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili myšlení 20. století. Jako vůbec první antropolog se stal členem Francouzské akademie.

S rostoucím úpadkem myšlení a světa rostl i skeptický pohled vědce i intelektuála Lévi-Strausse: "Svět začal bez člověka a bez něho také skončí."

Při loňské oslavě svých 100. narozenin opakovaně zdůrazňoval své hluboké znepokojení nad stavem současného světa a jeho spektákly. Konstatoval, že "dnešní svět není tím, který bych mohl milovat. Již do něho nepatřím. Svět, který jsem dobře znal, měl 1,5 miliardy obyvatel. Ten dnešní jich má šest. A můj již není."

POJEM VE VĚDĚ
Lévi-Strauss patřil mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili myšlení 20. století.
FOTO: REUTERS