Summit vybral prvního prezidenta unie

Ani těsně před zahájením včerejšího večerního summitu EU v Bruselu nebylo jasné, kdo vlastně obsadí nejvýznamnější nově zřízené unijní funkce. A to i přesto, že evropští lídři dostali "díky" českým průtahům s ratifikací Lisabonské smlouvy několik týdnů na přemýšlení a jednání navíc.

Nakonec se účastníci summitu dohodli až nečekaně rychle. Prvním "prezidentem" unie je dosavadní belgický premiér Herman Van Rompuy, který byl ostatně horkým favoritem. A britská eurokomisařka Catherine Ashtonová se stala první "ministryní zahraničí" unie.

Rompuy po skončení summitu řekl, že Evropa musí podle něj ve světě hrát významnou roli. Pozitivně se vyjádřil o dalším rozšiřování nyní 27členné EU. Podmínil to však tím, že ony země budou splňovat patřičná kritéria. V minulosti se přitom belgický premiér vyjádřil proti vstupu Turecka do EU.

Podle zdrojů belgického deníku De Standaard bylo ještě před odjezdem na summit už na "jeho" úřadu vlády vše připraveno na jeho odchod. Van Rompuye podporovala i německá kancléřka Angela Merkelová.

Německý velvyslanec při EU Reinhard Bettzuege belgickému deníku De Morgen řekl, že "pokud Van Rompuy neuspěje, nebude to vinou Německa". "Německá vláda zastává názor, že je dobré, když i malé země hrají v unii důležitou roli," dodal.

Obě dvě volby jsou pro Česko dobrou volbou. Novinářům to včera po skončení summitu EU v Bruselu řekl premiér Jan Fischer. Především Ashtonová prý pomohla Česku během předsednictví EU dojednat mimo jiné smlouvu o volném obchodu s Kanadou.

Právě jméno nové "ministryně zahraničí" však vzbuzuje v Bruselu rozporuplné reakce, především kvůli její údajné nezkušenosti. Francouzská gentura AFP citovala dokonce nejmenovaného diplomata, který si myslí, že EU ztrácí jmenováním současné britské eurokomisařky pět let jen kvůli tomu, aby měla ve vysoké pozici ženu.

Při výběru kandidáta na stálého evropského prezidenta existovaly mezi politiky dva názorové proudy. První požadoval rozhodného "vysokoprofilového" lídra, který by mohl za Evropu mluvit "jedním hlasem" i s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Druhý zastával pozici, že prezident by měl spíše působit uvnitř unie, spojovat a dojednávat kompromisy. Někoho, kdo by nezastínil politické představitele větších členských zemí.

Na vrcholné schůzce se včera také rozhodlo, že ve funkci generálního tajemníka Rady EU, kterou dosud zastával Javier Solana, stane Francouz Pierre de Boissieu. Jeho role spočívá v tom, že zajišťuje administrativní i technické zázemí pro různá zasedání členských států.

Jde sice o spíše úřednickou pozici, v Bruselu je však de Boissieu považován za jednoho z nejvlivnějších úředníků.

Tomáš Hořejší
Od našeho zpravodaje z Bruselu

O co se hrálo

Nové funkce

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie vybrali kandidáty, kteří by se měli stát prvním unijním "prezidentem" a "ministrem zahraničí". Návrhů těch "nejvhodnějších" kandidátů bylo ještě v předvečer summitu stále výrazně více než dva posty, s nimiž počítá Lisabonská smlouva.

Předpoklady

Při výběru funkcí bylo třeba brát v potaz řadu hledisek. Jde o to, aby byly posty rozloženy vyváženě geograficky, tedy aby byly pokud možno zastoupeny jak severské a západní země, tak i státy z jihu či východu bloku. Roli samozřejmě hrálo, zda by kandidát byl z malé a střední, či naopak z velké země 27členné EU, i to, k jaké politické skupině patří.

Představy Česka

Podle Česka vhodným kandidátem na post předsedy Evropské rady je někdo, kdo má výborné schopnosti komunikovat, koordinovat a vyjednávat.

PREZIDENT UNIE
Belgický premiér Herman Van Rompuy první "prezident" EU, stanul v čele belgické vlády vloni v prosinci po řadě opakujících se vládních krizí, jejichž příčinou byly spory mezi vlámskými a valonskými regiony. Během roku prokázal nezvyklou diplomatickou obratnost.
FOTO: REUTERS