Jak platit soucit s druhým

Nemohu se smířit s tím, od čeho se odvíjí prestiž šéfů a jejich platy v Česku. Mluvím třeba o ředitelích IT firem, kteří se hroutí, že jim zisky nerostou o dvacet procent ročně jako dříve, ale jen o pět.

A pak jsou ředitelé, kteří pracují s nasazením, jenže jejich práce se neměří jen ziskem - služby v domovech důchodců a hospicech. Jak vyčíslíte penězi slušnost, ochotu a trpělivost s nevýkonnými lidmi, když výkon je "posvátná kráva" naší doby?

Hospic Dobrého pastýře v Čerčanech je jediným lůžkovým zařízením ve Středočeském kraji. Od pojišťoven obdrží šedesát procent nákladů na lůžko. Malou část zaplatí pacient a třicet procent si musí hospic sehnat jinak. Nevím, co je pro nás důležitější. Velký počet aut na silnici, nové a nové technické hračky, nebo domácí péče, půjčovna zdravotnických a kompenzačních pomůcek?

Velkoryse dotujeme automobilky, i když ve službách by se mohly vytvořit nové pracovní příležitosti.

Když se to hodí, je třeba Domov Sue Ryder v Praze oblíbeným cílem našich vládních delegací. To když přijede například anglická princezna Anna. Chlubíme se, jak jsme civilizovaní a slušní. Možná by se tam naši bosové mohli stavit i v krizi, přestože princezna zrovna sedí doma.