Zařízení, které bude produkovat elektřiny jen tolik, aby to stačilo pro automat na kávu, má umožnit testování a další rozvoj této údajně slibné technologie.

Cílem je snížit výrobní náklady této energie tak, aby se stala konkurenceschopnou do poloviny příštího desetiletí. Při výrobě osmotické energie se využívá rozdílu koncentrace mezi sladkou a slanou vodou. Jestliže se obě masy vody oddělí polopropustnou membránou, pak voda s nižší koncentrací putuje k vodě s vyšší koncentrací. Zvýšený tlak na slanou vodu může být prostřednictvím turbíny přeměněn na energii.

"Věříme, že elektřina z osmózy se stane zajímavou součástí mixu obnovitelné energie budoucnosti," řekl šéf Statkraft Baard Mikkelsen při inauguraci elektrárny postavené u fjordu 60 kilometrů na jih od Osla. Statkraft je díky svým vodním elektrárnám největším výrobcem obnovitelné energie v Evropě. Komerčně využitelné osmotické elektrárny chce začít stavět do roku 2015.

 

norská osmotická elektrárna

 

Hlavní technologický problém spočívá v efektivnosti membrány, kterou je nutno zvýšit ze zhruba jednoho wattu na metr čtvereční na asi pět wattů. Pak budou podle Statkraftu náklady tohoto zařízení údajně srovnatelné s ostatními obnovitelnými zdroji. Firma ovšem nesdělila, zda budou na úrovni vodní energie, jejíž náklady jsou srovnatelné s fosilními palivy, nebo na zřetelně dražší úrovni větrné energie, anebo mnohonásobně dražší solární elektřiny.

norská osmotická elektrárna

Osmotická energie by měla tu výhodu, že by na rozdíl od větru a slunce zajišťovala stabilní produkci. Nevýhodou je to, že je pro ni zapotřebí značné plochy v ústích řek do moře, tedy na místech, která jsou již obvykle hustě zastavěna. Požadovaný prostor elektrárny s výkonem 25 megawattů, tedy pro město se zhruba 30 000 obyvateli, odpovídá ploše fotbalového stadionu a vyžaduje asi pět milionů čtverečních metrů svinuté membrány.