Bádání na vysokých školách se na výsledcích české vědy podílí 53 až 54 procenty. Rektoři pěti pražských univerzit proto podporují reformu financování vědy, kdy by se od příštího roku měly dotace rozdělovat podle výkonu. Akademie věd s tím ale nesouhlasí, její zaměstnanci jsou prý efektivnější. Rektoři řekli včera novinářům, že by se podle nich v reformě mělo změnit hodnocení vědeckých výsledků. Kvůli objektivitě by se mělo lišit podle jednotlivých oborů.
Reformu, podle které by měly postupně klesat dotace Akademii věd ve prospěch Grantové a nově vznikající Technologické agentury, prosadila vládní rada pro výzkum a vývoj. V té zasedají někteří z rektorů. Akademie věd s novými pravidly nesouhlasí, akademici už kvůli tomu několikrát v Praze demonstrovali. Změny podle nich povedou k tržnímu přístupu ve vědě a k podpoře soukromých firem z veřejných peněz.
Rektor Českého vysokého učení technického Václav Havlíček včera řekl, že finance na vědu by školy mohly získávat třeba užší spoluprací se soukromými firmami.
S novou reformou zásadně nesouhlasí Akademie věd. Přitom někteří badatelé učící na vysokých školách pracují zároveň i v akademii. Té by se měl v příštích letech zkrátit rozpočet až o polovinu. Akademici reformě vytýkají hlavně to, že dává důraz na aplikovaný výzkum rychle využitelný v praxi.
Přesto včera rektoři ujišťovali, že mají s akademiky společný cíl, a tím je rozvoj české vědy. Podle rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla není tak důležité, kde leží hranice mezi vědou na akademii a na vysokých školách, podstatné je to, aby celkově peníze na vědu neklesaly.
Včerejší akce se konala u příležitosti pátečního Dne vědy na pražských vysokých školách. Na něm se podílejí Univerzita Karlova, ČVUT, VŠE, ČZU a VŠCHT.
