Füle, malý ministr zahraničí EU?

Jestli je mezi novými členy EU známé nějaké jméno z Evropské komise, jistě to bude Němec Günter Verheugen. Ne snad proto, že by v posledních pěti letech tak výrazně zastával post místopředsedy bruselské vlády pro podnikání a průmysl, ale kvůli svému předešlému angažmá - do roku 2004 byl eurokomisařem pro rozšíření EU. Koordinoval rekordní vstup deseti zemí včetně Česka, takže byl jednou z nejdůležitějších figur Bruselu a svého času byl v médiích doslova každý den.

Stejný post bude od ledna zastávat bývalý český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Ten resort získá v době, kdy už zdaleka tak klíčový není, protože unie už má hlavní "bobtnání" za sebou a čeká ji přijetí jen Chorvatska a možná Islandu.

Přesto nejde o nezajímavou pozici, zvlášť ve chvíli, kdy se spekulovalo o tom, že Češi budou kvůli průtahům v ratifikaci Lisabonské smlouvy a lavírování kolem jména nového eurokomisaře potrestáni nějakým komickým křeslem.

"Je pozitivní, že součástí portfolia bude i politika sousedství, jejímž hlavním cílem je rozšíření zóny stability a prosperity," řekl sám Füle.

Méně Ruska

Kromě vstupních rozhovorů a hodnocení zemí, které by se jednou členy unie chtěly stát (třeba Turecka, jehož vstup Češi jako jedni z mála opatrně podporují), bude mít totiž na starost také "sousedské vztahy", tedy jednání s vládami, které mají k EU blízko, ale její součástí se jen tak nestanou.

A tady už jde o geopolitické otázky - Füle bude dohlížet na to, aby unie vycházela co nejlépe s postsovětskými republikami. Jinými slovy bude pracovat na tom, aby se Gruzie, Moldávie, Arménie či Ukrajina přibližovaly více Bruselu než Moskvě.

To byla jedna z priorit českého předsednictví EU. I proto Topolánkova vláda prosadila start projektu Východní partnerství, který má posílit vazby mezi EU a někdejšími členy SSSR. Füleho resort bude disponovat ročně asi 12 miliardami eur, tedy asi čtvrtinou rozpočtu Česka.

"Odpovědnost za ústup z pozice vlivného státu uvnitř EU nesou ti, kteří způsobili letošní politické zvraty a nestabilní politické prostředí," rýplo si vedení ODS. Podle něj by mohli Češi - nebýt březnového pádu vlády - získat vlivnější post, třeba energetiku, kterou bude nakonec řídit Němec Günter Oettinger.

Některý z ekonomických postů by skutečně byl "silovějším", ale eurokomisař pro rozšíření odpovídá dlouhodobým českým zájmům: jak ČSSD, tak ODS se shodují, že evropská integrace by měla pokračovat. Navíc posilování spolupráce s východními zeměmi bude minimálně vyvažovat rostoucí apetit Kremlu.

Lednové "grilování"

Navíc Füle se jako emisar EU stane blízkým spolupracovníkem evropské ministryně zahraničí Britky Catherine Ashtonové. Svým způsobem se stane její vnitrounijní spojkou.

Je proto pravděpodobné, že komisař pro rozšíření je významnější a viditelnější post, než jaký Češi dosud v komisi měli. Vladimír Špidla si sice jako politik zodpovědný za sociální problematiku a nezaměstnanost vydobyl respekt, ale to byl výsledek spíše jeho pracovitosti než moci, kterou pod sebou soustředil. Ostatně právě sociální věci si řídí každá vláda sama a každá je velmi citlivá na to, pokud jí chce Brusel diktovat v této sféře nějaké zásadní příkazy.

O tom, zda ale Füle skutečně usedne do křesla, které mu slíbil minulý pátek předseda komise José Manuel Barroso, rozhodnou europoslanci. Ti budou kandidáty vyzpovídávat v lednu a následně i schvalovat. A speciálně u českého exministra evropští lidovci dopředu oznámili, že se budou hodně ptát na jeho komunistickou minulost. Nicméně šance, že by jej úplně potopili, je malá.

Eurokomisař

Štefan Füle bude coby eurokomisař pro rozšíření jedním z předních spolupracovníků nové "ministryně zahraničí EU" Catherine Ashtonové. Pokud ho europoslanci schválí.

foto: ČTK