Pětina cizinců nezvládá zkoušky z češtiny

Každý pátý cizinec, který chce v Česku získat trvalý pobyt, napoprvé neprojde zkouškou z češtiny. Povinnost doložit znalost českého jazyka platí od začátku letošního roku. Přestože vláda stanovila nejnižší nároky podle evropských norem, 780 z celkového počtu 3761 vyzkoušených cizinců neuspělo. Vyplývá to z průběžných výsledků zkoušek za prvních deset měsíců roku 2009, které HN získaly od ministerstva školství.

Osmadvacetiletá Alexandra z Ukrajiny v Praze žije pět let. Chce získat trvalý pobyt, který už mají její manžel i dítě. Zkoušku nakonec složila úspěšně, ale měla z ní velké obavy: "Poslech a porozumění textu zvládám, horší je to s psaním. Sami Češi mají problém správně napsat měkké a tvrdé i. A bála jsem se také ústní části. Pracuju totiž v cestovním ruchu a více mluvím anglicky."

Problém mají i Ukrajinci

Povinnost složit zkoušku se nevztahuje na občany EU a jejich rodinné příslušníky. Před komisi tak musí předstoupit pouze občané třetích zemí starší 15 a mladší 60 let. Dvě třetiny ze všech vyzkoušených cizinců jsou Ukrajinci, s odstupem je následují Mongolové, Rusové, Moldavané a Vietnamci. Nejlepší výsledky mají Bělorusové, u zkoušky jich uspělo všech 69.

Přes 70 procent neúspěšných uchazečů ale pochází z Ukrajiny. "Ukrajinci hodně hřeší na podobnost jazyků. Vědí, že se jakž takž domluví a ke zkoušce jdou prakticky bez přípravy," říká Radka Němcová, lektorka z pražské Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a spoluautorka zkušebních testů. Opakovat zkoušku musí také každý čtvrtý Mongol nebo Moldavan.

Zkoušku vloni zavedla vláda jako vůbec první plošné opatření, které má usnadnit integraci cizinců a předejít jejich izolaci od většinové společnosti. Počet cizinců v posledních letech rychle roste. Zatímco v době vstupu do EU v roce 2004 jich v ČR žilo 254 tisíc, na konci října letošního roku už jich bylo 436 tisíc. Téměř 180 tisíc z nich má v zemi trvalý pobyt.

Cizinci musí prokázat znalosti na nejnižší úrovni Společného evropského referenčního rámce (A1). U zkoušky, která má písemnou, poslechovou a ústní část, tak imigrant dokazuje, že se jednoduchým způsobem zapojí do rozhovoru v nejběžnějších každodenních situacích.

Mezi odborníky se diskutuje o tom, jestli požadované znalosti stačí na úspěšnou integraci do společnosti. "Když člověk přijde na úřad se znalostí A1 a úředník na něj začne mluvit svojí byrokratickou řečí, tak vzniká problém. Tahle úroveň nestačí k tomu, aby se cizinec integroval, spíš aby přežil v základních životních situacích," říká Němcová.

Nároky v zahraničí

V řadě evropských zemí jsou nároky na cizince mnohem větší. Třeba v sousedním Rakousku musí nově přistěhovalý imigrant ze třetího státu do dvou let absolvovat kurz němčiny a reálií v rozsahu 300 hodin a složit zkoušku na úrovni A2, která už předpokládá schopnost plynně se domluvit. Pokud povinnost nesplní, hrozí mu vyhoštění.

Rakouský stát hradí polovinu ceny kurzu, takže cizinec zaplatí přibližně 750 eur. Podobná pravidla platí i v Německu, které vyžaduje splnění integračního kurzu dokonce v rozsahu 645 hodin. Imigranti tam za jednu vyučovací jednotku platí jedno euro, stát hradí 1,35 eura.