Obamova strategie pro Afghánistán? Víc vojáků, ale jenom na rok a půl

Rychlý úder, který by měl zlomit současný nástup Tálibánu a porazit Al-Káidu. Ale zároveň časově omezené angažmá, po kterém bude na vládě v Kábulu a na jejích bezpečnostních silách, aby ochránily zemi před možným návratem extremistů. Tak lze popsat novou afghánskou strategii Baracka Obamy, kterou zveřejnil v úterý na prestižní vojenské akademii ve West Pointu.

Několika tisícovkám kadetů, z nichž někteří budou odveleni právě do Afghánistánu, ale především stále skeptičtější americké veřejnosti, Obama v mimořádném televizním projevu slíbil, že jeho cílem je dovést afghánský konflikt k "úspěšnému konci".

"Kdybych si nemyslel, že v sázce je bezpečnost Spojených států a bezpečí amerického lidu, s radostí bych už zítra nařídil stažení všech našich jednotek," prohlásil Obama. A připomněl tak Američanům, že oblast Afghánistánu a Pákistánu, kterou nazval "epicentrem násilného extremismu Al-Káidy", představuje pro USA stále reálnou hrozbu.

Obama založil novou strategii na poměrně početném a především rychlém navýšení amerického kontingentu. Třicet tisíc nových amerických vojáků - tedy zvýšení téměř o třetinu - by mělo do Afghánistánu dorazit už do května 2010.

Půlroční lhůta je na hranici vojenské logistiky a oznámení bleskového nárůstu bylo jedním z překvapení projevu, jehož základní obrysy byly jinak dopředu známé. Zcela novou, a ještě překvapivější informací ovšem bylo stanovení července 2011 jako data, kdy se americká vojska začnou z Afghánistánu stahovat.

Prezident nechal otevřenou otázku rychlosti stahování i termínu, kdy by měli Američané, kterých bude v Afghánistánu zhruba 100 tisíc, ze země zcela odejít. To vše podle něho bude záležet na vývoji na bojišti.

Časové vymezení současného navýšení je ovšem důležité nejméně ze tří hledisek. V první řadě jde o jasný Obamův ústupek vůči vzrůstající politické opozici z řad jeho vlastních demokratů, kteří budou v Kongresu rozhodovat o financování války.

Za druhé, jde o snahu přesvědčit americkou veřejnost, která je už unavená dlouhými zámořskými konflikty a navíc těžce zkoušená domácí ekonomickou krizí, že Afghánistán není pro USA "časově neomezeným" angažmá. Průzkumy ukazují, že Amerika je v názoru na válku rozdělena, přičemž demokratičtí voliči jsou většinově proti.

A za třetí, termín začátku stahování je vzkazem afghánské vládě Hamída Karzáího, že dny "vystavování bianko šeků jsou pryč". Obamova administrativa bude po Kábulu požadovat politické reformy, účinný boj s korupcí a aktivnější vojenské zapojení. "Afghánské vládě - a co je důležitější, afghánskému lidu - musí být jasné," upozornil prezident Obama, že mají "konečnou zodpovědnost za svou vlastní zemi".

V základních obrysech se Obamova nová afghánská strategie podobá Bushovu navýšení iráckého kontingentu z ledna 2007. Jedním z jejích základních cílů je, podobně jako v případě Iráku, pomoc Američanů s rychlým a kvalitním výcvikem afghánských bezpečnostních sil, na což bude z navýšeného kontingentu vyčleněno 5000 vojáků.

A stejně jako v Iráku by měly vzniknout smíšené americko-afghánské sbory, a Američané by se měli více zapojit do ochrany civilistů v nejproblémovějších regionech.

Právě spolupráce s vládou Hamída Karzáího je ale krajně problematickým elementem celé strategie. Stejně jako postoj Pákistánu, jehož politické vedení se cítí být Američany jednostranně využíváno.

A ani podporu z řad spojenců v NATO, po kterých chce Obama požadovat 5000 až 7000 dalších vojáků, nemá vůbec jistou. "Musíme se spojit a úspěšně ukončit tuto válku. V sázce není jenom věrohodnost NATO, ale také bezpečnost našich spojenců a společné světové bezpečí," apeloval Obama v úterý na větší zapojení aliance.

Ke konkrétnímu novému navýšení o 500 vojáků se zatím zavázala jen Británie, ale například Francie či Německo chtějí s rozhodnutím počkat až na konferenci o Afghánistánu, svolanou na leden do Londýna.

Obdobně těžký úkol má před sebou Obama i na domácí politické scéně, kde jeho spojencem pro realizaci afghánské strategie jsou nyní spíše opoziční republikáni než jeho vlastní demokraté. Liberální křídlo strany je otevřeně proti "eskalaci války" a středoví demokratičtí kongresmani signalizují, že by mohli blokovat financování války.

"Nový postup v Afghánistánu nás tento rok bude stát zhruba 30 miliard dolarů," citoval Obama odhad Bílého domu. Od demokratů v Kongresu už ale přišel i návrh, aby administrativa zavedla k pokrytí výdajů mimořádnou válečnou daň.

Před kongresovými volbami na podzim 2010 totiž demokraté od svých voličů určitě uslyší námitky, zda je nutné utrácet za válku, když prostředky potřebuje domácí ekonomika.

Daniel Anýž
od našeho Zpravodaje ve Washingtonu

Nebezpečná země

Sever a západ Afghánistánu je stále relativně bezpečný, proto zde operuje jen 5700, respektive 4400 vojáků NATO. Na východě se v posledních letech situace rapidně zhoršila a je nutná přítomnost téměř 25 tisíc vojáků. Nejhorší je jih kolem Kandaháru, kde nyní působí 36 500 vojáků NATO.

68 000

Současná velikost amerického kontingentu

30 000

Nejnovější americké posily

Americký prezident Barack Obama v úterý slíbil pro boj proti povstaleckému hnutí Tálibán dalších 30 000 vojáků.

Po roce a půl ale Obama plánuje začátek stahování amerických vojáků. Podle ministra obrany Roberta Gatese ale může americká vláda termín léto 2011 ještě revidovat.