Julie Hrstková: Na euro je vždycky času dost?

Píše se rok 2019. Státní dluh České republiky dosahuje 70 procent hrubého domácího produktu. Státní rozpočet oslavil třiadvacet let schodkového hospodaření. Lídři politických stran v rámci předvolební diskuse slibují pokles zadlužení a zavedení eura nejdříve v roce 2023. Čirá utopie? Rozhodně menší než to, že podle původních plánů mělo euro nahradit korunu letos. Místo toho se dostalo na okraj zájmu: nepatří mezi politické priority, neexistuje jednotný názor na to, kdy jej přijmout, ani na to, zda by jednotná měna mohla ekonomice vůbec nějak pomoci. Česká republika je také jedinou novou členskou zemí unie, která, bráno do důsledků, euro vlastně nechce.

Česko rádo korunu

Slovo euforie bylo v případě eura a České republiky vždy nadnesené. Pokud tady nějaká náklonnost byla, vyvrcholila v roce 2004 mírnou reformou veřejných financí pod heslem euro. Ve skutečnosti se ale s rozpočtem nestalo skoro nic.

Už v roce 2006 s růstem deficitu bylo jasné, že ani letošní, ani příští rok nebude rokem eura. Což ovšem nebránilo vzniku dalšího plánu na zavedení eura - ten už ale uváděl jen jak na to, a ne kdy. Tehdy nikdo nepočítal s krizí ani s tím, že by státní dluh mohl v průběhu dvou - tří let stoupnout skoro o třetinu. Stejným "překvapením" byl i rychlý růst rozpočtového schodku, který se letos přiblížil sedmiprocentní hranici hrubého domácího produktu. Zlepšení je - s ohledem na probíhající jednání o podobě rozpočtu na příští rok - dost nepravděpodobné.

Pokud se vůbec mluví o nutnosti konsolidace veškerých veřejných financí, tak nikdy v souvislosti s eurem. Nejblíže má k tomu diskuse nad požadavky Evropské komise, která opět potvrdila, že Česko musí do tří let snížit zadlužení rozpočtu pod tři procenta HDP. To je sice jedno z kritérií pro zavedení eura, mnohem větší hrozbou než odsun zavedení jednotné měny je pro Česko potenciální možnost ztráty čerpání peněz z evropských fondů - což je pokuta za rozpočtové deficity.

Spojené státy neeuropské

Na rozdíl od ostatních zemí bývalého východního bloku eurozóna také s rozšiřováním nepospíchá. Trvale na její dveře klepou pobaltské země, které již před lety zafixovaly kurz v naději na rychlé zavedení eura. Těm také kvůli vysokému zadlužení v euru nic jiného nezbývá. Eurozóna se zatím brání, prvním možným kandidátem je Estonsko následované Litvou. Vstup totálně zadluženého Lotyšska podporuje Mezinárodní měnový fond, který na jaře přišel s návrhem urychleně začlenit tyto země do eurozóny. Návrh se nesetkal s úspěchem, to samé lze předpokládat i od plánu Guye Vehofstadta, lídra liberálů v Evropském parlamentu, který dokonce navrhuje společný oběh místní měny a eura. Plán má Evropský parlament projednávat za dva týdny a je s 99procentní pravděpodobností odsouzen k neúspěchu. Uspíšit příchod do eurozóny chtějí i ostatní nové členské země: Polsko a Bulharsko chtějí euro v průběhu tří let, pak se chce přidat Rumunsko. Maďarsko má o eurozónu setrvalý zájem.

V České republice je oproti tomu jen otázkou času, kdy politické strany veřejně přijdou s dalším odkladem zavedení eura. Prozatím je alespoň nějaké datum schopná říct ODS a TOP 09 - obě navrhují jako první možný rok 2015. Postoj ČSSD k veřejným financím jakékoliv datum pro euro předem vylučuje. Postoj politiků není překvapivý: popularita eura klesá se sílou koruny a nízkými úrokovými sazbami. Od jednoznačné podpory se odklánějí finančníci, analytici a centrální bankéři; osamělou proeurovou skupinou zůstávají exportéři.

Jediným relevantním důvodem pro přijetí eura je teď závazek daný přístupovou dohodou k Evropské unii. Jenže: Česká republika chtěla do Evropské unie, chce v ní prosazovat své zájmy a čerpat peníze z fondů. Euro ale prý nepotřebuje, stejně tak odmítá tlak na konsolidaci veřejných financí a jakékoliv zásahy do autonomní měnové politiky. Což dlouhodobě nejde. Česko musí s členstvím v unii plnit i povinnosti, které se týkají eura. Anebo bude muset urychleně vymyslet, jak se stát druhým Švýcarskem.

V České republice je jen otázkou času, kdy politické strany veřejně přijdou s dalším odkladem zavedení eura.