letošní očekávaný schodek vládních financí (v % HDP) podle odhadů Evropské komise
Řecko -12,7 %
Řecký státní dluh letos vystoupí na 113?% HDP a podle předpovědi Evropské komise do dvou let přesáhne 135 procent. Řecko se tak stane nejzadluženější zemí eurozóny a předstihne Itálii. Ta má dluhy z minulých dekád a nyní se chová spíše ukázněně - schodek rozpočtu má jen kolem pěti procent.
Irsko -12,5 %
Brusel i nezávislí ekonomové chválí vládu v Dublinu za to, že se k bobtnajícímu schodku postavila čelem. Letos seškrtá výdaje o čtyři miliardy eur, což znamená mimo jiné snížení platů ve veřejném sektoru o 5 až 15?%. Sníží se i dětské přídavky a výdaje ve zdravotnictví. Irské odbory mluví o "nelítostném útoku" na pracující třídu. Irsko je proti Řecku ve výhodě, že za sebou netáhne tak velký dluh z minula - celkové zadlužení činí 66 % HDP.
Británie -12,1 %
Británie letos "nalila" do svého finančního sektoru bank přes bilion liber šterlinků (včetně poskytnutých záruk). Výsledkem je obří deficit, který vyvolal i obavy, zda jedna ze světových velmocí nepřijde o nejvyšší rating. Agentury ho zatím snižovat nemíní, neboť britskou ekonomiku označují za "flexibilní". Vláda Gordona Browna slíbila, že schodek během čtyř let srazí na polovinu, příští rok ale nejspíš prohraje volby.
Španělsko -11,2 %
Španělsko, kde realitní krize udeřila jako málokde v Evropě, už dostalo kvůli děravému rozpočtu lekci od ratingové agentury Standard & Poor's, která zhoršila pro tuto zemi výhled ratingu ze "stabilního" na "negativní". Vláda v Madridu tvrdí, že situace není tak dramatická, neboť celkové zadlužení je hluboko pod průměrem eurozóny (54?% HDP versus průměrných 78 % v EMU).
Těžce zadlužené Řecko, které se pomalu stává nejzadluženější zemí eurozóny, hraje o svou pověst. Premiér Jorgos Papandreu ve včerejším projevu před odboráři a zástupci podnikatelských svazů ujišťoval, že situaci má pod kontrolou. Slíbil, že země se z dluhové jámy dostane a pomůže si sama.
Jedním z prvořadých kroků podle něj bude nový daňový zákon, namířený proti rozsáhlým finančním únikům. Řecký parlament by ho měl schválit už v únoru 2010.
"Omezíme také rozsáhlé plýtvání ve veřejném sektoru," ujistil premiér Papandreu. Jak toho chce vláda dosáhnout, ale včera neupřesnil.
Co všechno Řekům přitěžuje
Schodek vládních financí v Řecku odpovídá skoro 13 procentům HDP. Socialistická vláda ho chce během čtyř let srazit pod tři procenta, což je jedno z klíčových kritérií pro fungování společné měny eura.
S podobným rozpočtovým schodkem jako Řecko se potýkají dvě další země eurozóny - Irsko a Španělsko, za hranicemi měnové unie pak Británie. Ale jejich celkové dluhy, které za léta nakupily, jsou ve srovnání s řeckými zhruba poloviční.
"Řecku přitěžuje okolnost, že značné dluhy tam nahromadila nejen vláda, nýbrž i soukromý sektor. Možnost státu více zdanit podnikatele je tak omezena," sdělil agentuře Reuters Martin van Vliet, ekonom nizozemské ING Bank.
Řeckou ekonomiku navíc trápí hluboký schodek na běžném účtu platební bilance odpovídající 8,8 procenta HDP. Jde o třetí nejhorší ukazatel v eurozóně za Portugalskem a Kyprem.
Atény o půjčky žádat nemíní
Řecko, které má nejhorší rating z celé eurozóny, představuje podle listu The Wall Street Journal dilema jak pro Evropskou centrální banku, tak Evropskou komisi.
Kdyby mu partneři poskytli finanční injekci, vlastně by tím přiznali, že na rozpočtovou kázeň se v unii zase tolik nedbá. A nechat Řecko zbankrotovat také nelze, neboť by to těžce pošramotilo pověst celé eurozóny.
Řečtí představitelé ovšem odmítají, že by země na tom byla tak špatně. Partneři v eurozóně za nimi stojí. "Na tvrzení, že Řecko se potácí na okraji bankrotu, není ani zbla pravdy," citují lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, který předsedá schůzkám ministrů financí eurozóny.
Řecko si přidělalo problémy i tím, že v roce 2001 vstoupilo do eurozóny doslova "s odřenými zády". Krátce nato se ukázalo, že jeho oficiální údaje o rozpočtovém schodku byly "tvůrčím způsobem" upraveny směrem dolů. "Naším problémem nejsou ani tak čísla jako taková, ale především to, že se jim v unii nevěří," konstatuje řecký ministr financí Jorgos Papaconstantinu.
Kabinet v Aténách ujišťuje Evropskou komisi v Bruselu, že řecký statistický úřad bude nezávislým na státu, aby se zabránilo předchozím "manipulacím" s čísly. Stav vládních financí bude pravidelně prověřovat nezávislá komise.
Irsko škrtá výdaje
S dramatickým schodkem vládních financí se potýká také Irsko, které chce příští rok omezit výdaje o čtyři miliardy eur a v roce 2011 o dvě miliardy eur. "Nemůžeme si každý týden půjčovat stamiliony eur, abychom měli na běžné výdaje," argumentuje ministr Brian Lenihan.
