Krize obchodu nepřeje. I tak se v Česku uzavírají kontrakty desetiletí

Je to paradox: máme za sebou rok, zvlášť chudý na koupě a prodeje firem. "Objem fúzí a akvizic v Česku klesl už loni o deset procent. Letos se sníží o dalších 35 až 40 procent," říká Michal Mišun ze společnosti Redbaenk.

A přitom se u nás právě v tomto roce odehrály obchody, na jaké se léta čekalo.

Síly se přeskupují

Miliardáři Petr Kellner, Andrej Babiš či Pavel Tykač právě letos dovršili transakce, jež mohou řadit k vrcholům kariéry. V energetice prodej skupiny International Power Opatovice odstartoval přesuny majetku, jež změní celý sektor. Velkou změnu zažilo pivovarnictví. Dvojka trhu, Staropramen, má nového majitele. A zatímco dřív Staropramen patřil k řadovým pivovarům globálního uskupení AB InBev, teď se z něj má stát vlajková loď a řídící centrum úplně nové skupiny StarBev.

Přeskupují se síly i ve zdravotnictví či v developerské branži. A projevují se nové trendy. Je třeba znát větší vliv kapitálu, pocházejícího z Asie. Před pár lety by to bylo nemyslitelné, letos se nikdo nepozastavil nad tím, že plzeňskou Škodu Power, chloubu českého strojírenství - oboru, na který jsou Češi pyšní už od dob Rakousko-Uherska - koupil koncern Doosan z jižní Koreje.

Zbrojařskou továrnu Sellier & Bellot, jež také patří k českému rodinnému stříbru, zase ovládl brazilský koncern CBC. "Potvrzuje se, že firmy z ekonomik označovaných jako BRIC (Brasil, Russia, India & China), jsou už dost bohaté na akvizice v rozvinutých zemích," říká Mišun. "Ještě na přelomu tisíciletí byly tyto země považovány za ekonomicky slabé a jejich firmy za podřadné, s nízkým know-how a finanční silou. V tomto desetiletí ale udělaly pořádný krok dopředu. Akvizic z rozvíjejících se zemí budeme vidět čím dál víc," předpovídá.

Energetika: Žraloci útočí

I když byl rok na počet akvizic chudý, největší hráči nakupovali ve velkém. "Pro nás byla letošní akviziční aktivita co do objemu nejvýznamnější v celé naší historii," říká Patrik Tkáč, partner skupiny J&T.

Právě J&T má na kontě energetický obchod desetiletí - koupi elektrárenské a teplárenské skupiny International Power Opatovice za víc než 22 miliard korun. K tomu J&T Group napůl se skupinou ČEZ koupila za 11 miliard korun německé hnědouhelné doly Mibrag a uskutečnila několik menších obchodů.

Hodně letos posílil i samotný ČEZ. Ten má za sebou kromě pořízení poloviny Mibragu koupi distribučních společností v Turecku a Albánii, doma navíc vložil devítimiliardovou investici do teplárenské Dalkie.

ČEZ čím dál víc udává tón celé domácí energetice. Poté, co pomohl J&T získat International Power, plánuje, že teplárenskou část této skupiny v hodnotě patnácti miliard od J&T koupí. Následovat mají další přesuny majetku mezi velkými hráči. Obří energetická rošáda má probíhat minimálně do konce příštího roku, podílet se na ní kromě J&T a ČEZ mají i teplárenská Dalkia a německá energetická firma EnBW.

Podívejte se na NEJVĚTŠÍ OBCHODY ROKU 2009
(článek pokračuje pod galerií)

 

Další

Obchody roku 2009
1. Francouzská Sanof-Avensis vykoupila podíly menších akcionářů Zentivy za 31,5 miliardy korun

Hladoví miliardáři

Nejmocnější domácí magnáti během roku 2009 posilovali. Miliardář Petr Kellner už začátkem roku založil s italským pojišťovacím gigantem Generali investiční fond PPF Partners. Mezi jeho první investice patří vklad šesti miliard korun do Energetického a průmyslového holdingu, založeného spolu s J&T. Kromě toho Kellnerova skupina letos koupila v Rumunsku dvě pojišťovny, v Rusku maloobchodní síť Eldorado. Doma zhltla část byznysu developerského magnáta Milana Janků a koupila síť nemocnic Euroclinicum.

Majitel agrochemického konglomerátu Agrofert Andrej Babiš ovládl Agropol svého letitého konkurenta Jiřího Malúše, k tomu koupil nizozemskou chemičku GreenChem.

Skupině Penta sice unikla polská továrna na helikoptéry PZL Swidnik, zato si uskupení vedené Jaroslavem Haščákem a Markem Dospivou spravilo chuť řadou menších obchodů: v Polsku převzalo drátovnu Drumet, na Slovensku okenářskou firmu Noves, v Česku koupilo od J&T síť diagnostických laboratoří Aeskulab. Do koupí investovala Penta přes miliardu korun.

První pololetí roku 2009 bylo u nás i ve světě na obchody chudší, až od léta začal trh ožívat.

"S ekonomickým propadem bylo jasné, že business plány, na základě kterých se oceňovaly chystané transakce, jsou nereálné. K tomu vystrašené banky přestaly téměř poskytovat akviziční financování. Krize zvýšila rizikovou přirážku, snížila zisky, a to spolu s nedostatkem financí způsobilo někdy i víc než padesátiprocentní snížení ceny prodávaných aktiv. S tím se mnoho prodávajících nechtělo smířit, a tak se rozhodli s prodejem počkat," vysvětluje Mišun.

Mnozí přišli pozdě

Krize ale nepoznamenala všechny sektory stejně - takřka se neprojevila ve farmacii či potravinářství, zato hodně srazila ceny aktiv v automobilovém průmyslu či strojírenství.

"Mnohé transakce z postižených odvětví se nyní oceňují nikoliv násobkem zisku jako dřív, ale hodnotou vlastního kapitálu či likvidační hodnotou," říká Mišun. Takové koupě už nemusí být pro kupce atraktivní, a tak z nich často sejde.

"V posledních měsících se na nás obrátilo hned několik vlastníků různých strojařských firem s nabídkou prodeje, protože se dostali do problémů. Všichni přišli pozdě - ve chvíli, kdy už podnik byl v takovém stavu, že pro nás jeho koupě neměla smysl," líčí svou zkušenost šéf strojírenské skupiny Vítkovice Holding Jan Světlík.