Stačila nejvyšší budova světa a akcie v Dubaji zase rostou

Nejvyšší budova světa Burdž Dubaj se otevírá dnes, přesto je ale již dlouho symbolem emirátu Dubaj. Více než 800 metrů vysoký mrakodrap nejprve znázorňoval bohatství a úspěch Dubaje, koncem loňského roku se však stal přesnou ilustrací megalomanie a předlužení země.

V době svého otevření se ale zase znovu stává nadějí - většina bytů ve věži je prý prodána a akcie v regionu začaly opět růst.

Až čas ale ukáže, zda přijde skutečný zlom a věž za čtyři miliardy dolarů upevní pověst emirátu mezi investory a potvrdí pozici země jako obchodního centra regionu.

Deset tisíc raket na oslavu

Vládce emirátu šejk Mohamed bin Rašíd Al Maktúm věří, že mrakodrap se 162 obytnými patry a okolní budovy v novém centru Dubaje to dokážou. Vždyť se do nich investuje dvacet miliard dolarů.

Investoři ale mají ještě v dobré paměti události z listopadu, kdy se ukázalo, že na Dubaj tvrdě dolehla finanční krize a developeři bankám ručí budovami v nereálné hodnotě.

Konglomerát Dubai World má dluhy 40 miliard dolarů a celková zadluženost emirátu je odhadována na sto miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že v zemi žije pouze 250 tisíc opravdových "Dubajanů" (17 procent obyvatel), na jednoho tak připadá dluh 400 tisíc dolarů.

Analytici a bankéři tak začali zpochybňovat teorii, že model "půjčit si a stavět" může fungovat dlouhodobě, a Dubaj tak může zůstat vzorem nejen pro arabský svět.

Analytik Saud Masuda z dubajské pobočky švýcarské banky UBS pro Wall Street Journal předpovídá další pokles cen realit v zemi. Zatímco loni se ceny nemovitostí v Dubaji zřítily o polovinu (na začátku loňského roku si zde byt pořídil i český poslanec a exministr dopravy Aleš Řebíček), letos očekává pokles o dalších 30 procent. A to pro předlužené developery neznamená žádnou optimistickou vyhlídku.

Na slavnostním otevření Burdž Dubaj se nicméně šetřit nebude. Při ohňostroji bude vypáleno 10 tisíc raket a diváci mohou událost sledovat z umělých Palmových ostrovů, což je další nákladný projekt firmy Emaar, která postavila i Burdž Dubaj.

Oslavy již dvakrát odloženého otevření věže se také příhodně propojí se čtyřletým výročím vlády šejka Al Maktúma. Ten údajně osobně nechal plány mrakodrapu přepracovat, aby byl ještě velkolepější.

"Sám sebe vidí jako velkého arabského krále stavebnictví," popisuje Jim Krane, autor knihy Zlaté město: Dubaj a sen o kapitalismu. Právě za šejkovy vlády začalo velkolepých staveb v zemi přibývat. Umělé ostrovy, zastřešená sjezdovka v poušti i zbrusu nové centrum města, jehož je obří mrakodrap středem.

Šejkovi pomohla rodina

Al Maktúmova image vášnivého chovatele dostihových koní a publikujícího básníka ale poklesla, když byl před pár týdny nucen obrátit se na své příbuzné v sousedním na ropu bohatém emirátu Abú Dhabi s žádostí o finanční pomoc v hodnotě 10 miliard dolarů.

Šejkovi se tak podařilo odvrátit finanční katastrofu země a udržet finanční metropoli Blízkého východu v chodu. Věž ani okolní budovy si však na sebe pravděpodobně nikdy nevydělají. Dubaj ale díky věži neupadne v zapomnění. Již dnes její siluetu znají po celém světě a spolu s ní i celý emirát. Časem se zapomene i na to, že se na stavbě několikrát vzbouřili dělníci, kteří často dostávali i méně než čtyři dolary denně.

Burdž Dubaj (burdž znamená v arabštině věž)

Výstavba: 2004 - 2009

Výška: 818 metrů (pro srovnání, Petřínská rozhledna měří 60 metrů a nejvyšší česká budova City Tower na pražském pankráci 109 metrů)

Počet pater: 162 (pražská City Tower má 27 pater)

Podlahová plocha: 334 tisíc metrů čtverečních (City Tower má 44 tisíc m2 pronajímatelných kanceláří)

Náklady: náklady na samotnou věž dosáhly 4,1 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 75 miliard korun. (Náklady na výstavbu City Tower nejsou známé, nedávno byla budova prodána za 1,33 miliardy korun.)

Náklady na m2 podlahové plochy: 12 300 dolarů

Ceny bytů: až 37 500 dolarů za m2 (byt se sto metry čtverečními tak vyjde v přepočtu až na 69 milionů korun).

Ceny kanceláří: až 43 tisíc dolarů za m2

Na výstavbu věže se spotřebovalo 330 000 krychlových metrů betonu. (Výstavba přehrady Lipno si vyžádala 14 tisíc kubíků betonu.)

Na stavbě se podílelo až 12 tisíc lidí, kteří pracovali ve třech směnách.

V mrakodrapu se nachází 57 výtahů a osm eskalátorů.