Evropské velmoci odmítají zavést Obamovu bankovní daň

Návrh amerického prezidenta Baracka Obamy uvalit zvláštní daň na velké banky za to, že je vláda zachránila před bankrotem, se v Evropě setkal s chladnou odezvou. Představitelé největších evropských ekonomik - Německa, Francie a Velké Británie - nehodlají Obamovu daň, která má do státní pokladny vrátit všechny peníze napumpované do pomoci krachujícím bankám, ve svých zemích zavést.

"Spojené státy podpořily banky v mnohem širším rozměru. Přikláním se spíše k uvalení daně na finanční transakce," komentovala návrh německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že je třeba na toto téma diskutovat na mezinárodní úrovni.

Podobné hlasy se ozývají i z Francie, jejíž ministryně financí Christine Lagardeová označila plán amerického prezidenta za vhodný pro poměry USA, nikoliv však pro Francii. "Nejúčinnějším řešením pro francouzský systém jsou kroky, které chceme podniknout, tedy 50procentní daň na bonusy bankéřů," nechala se slyšet Lagardeová. Ke stejnému kroku se v prosinci rozhodla i Británie.

Britské ministerstvo financí se v názoru na situaci Spojených států s Francouzi shoduje. "Na obou stranách Atlantiku byly provedeny zcela odlišné kroky na záchranu bank. USA očekávají ztrátu ze záchranného programu TARP ve výši přes 100 miliard dolarů. My jsme nakoupili podíly v bankách a počítáme s tím, že naši investici získáme zpět prodejem akcií ve správnou chvíli," uvedl mluvčí ministerstva financí.

Pozitivní reakci však vyvolal "poplatek ze zodpovědnosti za finanční krizi", jak Obama daň nazval, na půdě Mezinárodního měnového fondu. "Návrh americké vlády vítám. Je důkazem toho, že politická vůle pohnout s těmito věcmi trvá," chválí šéf MMF Dominique Strauss-Kahn.

Kritici Obamu obviňují z populismu, kterým chce zmírnit hněv daňových poplatníků nad vysokým rozpočtovým deficitem, desetiprocentní nezaměstnaností a závratnými bonusy bankéřů. Někteří analytici dokonce varují, že se daň podepíše na příjmech evropských bank, které v USA působí, a může tak zpomalit oživení finančního sektoru.

Obama počítá s tím, že daň bude platit alespoň 10 let a vybere od velkých finančních domů až 117 miliard dolarů. To by mělo kompenzovat odhadovanou ztrátu z programu TARP.