Krize nekrize, reforma penzí zůstává v nedohlednu

Blogy

David Marek
Bezděkova komise – epizoda č. 2

Jan Macháček
ČEZ a důchodová reforma. Jaká reforma?

Hádanka na úvod: Všichni o tom slyšeli a nikdo to zatím neviděl. Zapomeňte na Yettiho, řeč je o penzijní reformě.

V Česku se o ní mluví od poloviny 90. let, ale žádná vláda dosud nenašla dost síly ani odvahy, aby ji prosadila. Přitom máloco by česká ekonomika potřebovala víc než změnu důchodového systému.

Stačí nahlédnout do hodnocení, která Česku vystavuje Evropská komise či OECD - ve všech je kladen důraz na nutnost úpravy penzí.

Za loňských 11 měsíců vyplatilo ministerstvo práce za důchody tři sta miliard korun a celý systém byl v sedmadvacetimiliardovém minusu. Jinými slovy stát vybral na penze poprvé méně peněz, než kolik jich vydal. Důvodem je recese a slabší výběr daní - před nástupem krize přitom politici tvrdili, že nejméně do roku 2020 budou penze v přebytku.

Politická neshoda

Chtělo by se říct, že prázdná státní pokladna, rostoucí dluh a stárnoucí populace donutí hlavní strany, tedy ODS a sociální demokraty, aby se konečně na reformě dohodly. Jenže tomu zatím nic nenasvědčuje.

Pro občanské demokraty je klíčové zavedení takzvaného opt-outu, tedy možnosti převést část povinného důchodového pojištění do soukromých fondů. Ty by uložené peníze zhodnocovaly.

"Taková varianta je pro nás nepřípustná," kontruje ale první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Průběžný systém, v němž stát peníze, které vybere od pracujících, ihned vyplatí důchodcům, se prý musí jen upravit. Privátní fondy mají zůstat jen jako jakési přilepšení.

"Je jen potřeba posílit příjmy ze sociálního pojištění. Nabízí se to udělat z výběru jiných daní," prozrazuje socialistický recept exministr financí Sobotka. To je jedna z mála změn u ČSSD - donedávna strana odmítala, aby se finance na penze braly odjinud než z výběru sociálního pojištění.

Jenže občanské demokraty Mirka Topolánka to stejně děsí. "Co navrhují sociální demokraté, by vedlo k udušení ekonomiky, musely by se opět zvýšit daně," nesouhlasí s plánem místopředseda ODS Petr Nečas.

Jediné, na čem se obě partaje dokážou shodnout, je v podstatě detail: zvednout částky, které si lidé na důchod měsíčně musí spořit, aby měli nárok na státní příspěvek. Kdo chce dnes dosáhnout na maximální podporu 150 korun, musí si na soukromý účet u penzijního fondu poslat aspoň pětistovku. A drtivá většina ze čtyř milionů Čechů, kteří si na důchod dobrovolně spoří, se drží spodní hranice. Jenže to není zrovna mnoho. Nečas ještě jako ministr práce a sociálních věcí připravil zákon, který nárok na podporu zvedl na osm set měsíčně, do sněmovny se ale novela nedostala.

"Rádi bychom také více motivovali firmy, aby přispívaly zaměstnancům na penzi," dodává Sobotka. Nechce ale prozradit, jak přesně by toho chtěl dosáhnout. Už v minulosti se však hovořilo o tom, že by se zvýšila částka, kterou si zaměstnavatelé mohou odepsat z daní, a to ze tří procent na pět.

Bezděkovo déjà vu

Ministr financí Eduard Janota inicioval kvůli kritické situaci státního rozpočtu vznik speciální komise, která má prozkoumat, jaké jsou varianty změn českých důchodů. Šéfem týmu je opět i Vladimír Bezděk, jenž vedl obdobnou skupinu v letech 2004 a 2005. Její závěry ovšem nakonec přišly vniveč.

Politici se před posledními sněmovními volbami několikrát sešli, aby se na reformě domluvili. Jenže komunisté byli proti závěrům Bezděkovy komise a jelikož předseda ČSSD Jiří Paroubek trval na tom, aby dohodu podepsaly všechny parlamentní strany, jednání zkrachovala. Následně expremiér proslul výrokem, že průběžný systém je i navzdory nepříznivému demografickému vývoji stabilní a není třeba s ním do budoucna nic dělat, ač experti i někteří jeho kolegové tvrdili opak.

Hlavním problémem českých penzí totiž je, že populace stárne. Zatímco nyní - s nadsázkou řečeno - dva pracující živí jednoho důchodce, za pár let už to bude jeden na jednoho. A to bude mít za následek buď zvyšování daní, nebo snižování důchodů. O reformu se zatím pokusila akorát Topolánkova vláda. Jediné, co se jí ale podařilo prosadit, bylo zvýšení odchodu lidí do důchodu na 65 let. To začne platit od roku 2030.

Na zavedení opt-outu nebo rozdělení fondů na konzervativní či rizikové už nenašla podporu.

ODS: Ať si lidé spoří sami a stát ušetří

Opt-out

Klíčovým návrhem ODS je, aby si lidé mohli část peněz na důchody vyvést do soukromých fondů. Šlo by až o šest procent platu. Tyto peníze by se ve fondech zhodnocovaly.

Reforma fondů

Výrazně by se měly změnit finanční domy, které by spoření na důchod poskytovaly. Lidé by si také mohli vybrat, zda chtějí spořit na důchod v konzervativním nebo naopak v rizikovém programu.

Příjmy z privatizace

Tím, jak by část peněz odešla z rozpočtu do soukromých fondů, by se propadly státní příjmy. ODS navrhuje, aby se ztráty pokryly příjmy z prodeje Letiště Praha či z dividend z ČEZ. ODS také navrhuje výdajové škrty.

ČSSD: Reforma není třeba, stačí úpravy

Jiné zdroje

Sociální demokraté odmítají opt-out a trvají na průběžném systému. Chtějí ale, aby do něj peníze plynuly nejen z výběru sociálního pojištění, ale i z výběru jiných daní.

Přísnější podpora

Státní příspěvky na penzijní připojištění by měly být dostupné až při vyšších vkladech, než je tomu dnes. Na maximální částku je nyní třeba spořit aspoň 500 korun měsíčně.

Přitáhnout firmy

V Česku přispívají zaměstnavatelé na důchod asi 800 tisícům lidí. To by chtěla ČSSD změnit tím, že by se zvýšila částka, kterou si firma může odepsat z daní - a to ze 3 procent třeba na 5 procent.

Kdo je v komisi

Vladimír Bezděk

Ředitel pojišťovny Aegon komisi povede

Eduard Janota

Ministr financí

Jiří Král

Vede odbor rodinné a sociální politiky na MPSV

Klára Hájková

Náměstkyně ministra financí, má na starost finanční trhy

Pavel Kohout

Analytik, zakladatel poradenské společnosti Partners

Jiří Rusnok

Exministr financí, ředitel Asociace penzijních fondů

Jiří Fialka

Partner společnosti Deloitte

Michal Frankl

Poradce premiéra Jana Fischera

Marta Gellová

Šéfka asociace finančních poradců

Vít Samek

Expert konfederace odborových svazů