V polovině devadesátých let se česká armáda rozhodla k překvapivému obchodu: vyměnila deset moderních stíhaček Mig za polské vrtulníky Sokol. Jeden z hlavních argumentů zněl, že sokoly se skvěle hodí k záchraně lidských životů.

Toto poslání také polské vrtulníky řadu let plnily. Nynější situace je ale tristní. Sokoly mají jen velmi omezené úkoly, nebo čekají v hangáru, až se najdou peníze na jejich opravu.

Tank místo sanitky

Přitom doba, kdy sokoly nabízely záchranářům nenahraditelnou službu, není tak vzdálená. Například listopad 2007: za extrémně špatného počasí vezli armádní piloti přes půl republiky rodičku, které selhalo srdce. Celou dobu musela být na přístrojích, jež by se do běžné helikoptéry nevešly. "Spolupráce se sokoly fungovala bezvadně. Mohly létat do nepřístupných terénů a za počasí, kdy by civilní vrtulník nevzlétl," říká například mluvčí zlínských hasičů Ivo Mitáček.

Jen na území Moravy bylo podobných zásahů zhruba deset ročně. Vše ovšem skončilo loňským přesunem sokolů z plzeňské a přerovské základny do Prahy. Při té příležitosti armáda také odstavila dvacítku zkušených pilotů a členů posádek, kteří odešli do civilu. A moravským záchranářům místo sokolů nabídla těžký bitevní vrtulník MI 24. "To je, jako kdyby k vám místo sanitky poslali tank," tvrdí Jiří Kohout, bývalý palubní technik sokolu.

Hasiči si tak museli složitě hledat náhradu. "Po ročním strádání nám vyšla vstříc policie a dala nám k dispozici stroj, který je se sokolem srovnatelný. Jinak bychom při mimořádných akcích museli nadále jezdit po zemi, což by se neobešlo bez prodlevy," dodává mluvčí zlínských hasičů Mitáček. Moravské hasičské sbory, které sokoly pravidelně využívaly, tak od další spolupráce vycouvaly. "Po změnách v armádě již nebudeme s vojenskými vrtulníky provádět ani společný výcvik, ani záchranné akce," říká Petr Kůdela, mluvčí hasičů ze severní Moravy.

Opravy v nedohlednu

Stažení sokolů do Prahy armáda zdůvodnila úsporami - provozování vrtulníků z jediného místa je prý levnější. Výsledkem ale je, že pro všech deset sokolů dnes připadají pouze dva úkoly - jeden stroj slouží plzeňským a karlovarským zdravotníkům a druhý je připraven pro pomoc posádkám letadel, která se ocitnou v nouzi - tedy pro službu vyplývající z mezinárodní úmluvy.

Nečinnost dalších sokolů armáda vysvětluje nutností provést generální opravy v závodě v Polsku. "Několik vrtulníků se již přiblížilo předepsané hranici 3000 letových hodin, proto je nevyužíváme pro plnění žádných úkolů," upřesňuje Jana Růžičková z generálního štábu.

Zda by ale sokoly, které Česko vyměnilo za všechny své moderní migy, měly mít v budoucnu i nějaké další úkoly, se neví. Podobně jako není jasné, kdy dojde na jejich opravy. "Omezení finančních prostředků pro ministerstvo obrany neumožňuje provést tyto práce v nejbližší době," dodává Růžičková.

Ministerstvo mělo v posledních měsících značné výdaje - za 3,6 miliardy si objednalo obrněná vozidla Iveco a rozjelo také soutěž na nákup samopalů za půldruhé miliardy.


V čem armádní vrtulník Sokol převyšuje většinu civilních strojů

Palubní jeřáb

Ve vrtulníku je k dispozici jeřáb, který umožňuje nejenom slanění záchranářů, ale také vyzdvižení nosítek s raněným. To je vhodné zejména při akci v těžkém terénu, kde vrtulník nemůže přistát.

Odmrazovací zařízení

Sokol je vybaven zařízením, které mu umožňuje letět v nepříznivém zimním počasí, kdy je riziko tvorby námrazy.

Prostor na palubě

Do Sokola se kromě nosítek vejde víc zdravotnického personálu nebo objemné přístroje.

Výcvik armádních pilotů

Armádní posádky absolvují více než třetinu letů v noci nebo za špatného počasí. Díky tomu jsou schopny vzlétnout téměř kdykoliv. Řada pilotů u soukromých společností, které poskytují záchrannou službu, naproti tomu nemůže letět v situaci, kdy se musí orientovat pouze pomocí přístrojů.


NELÉTAJÍ
Z deseti vrtulníků Sokol dnes létají jen dva. Ostatní čekají na opravy.
FOTO: ČTK