Radit Číňanům, jak obchodovat, a zároveň jim dlužit, je situace, která Baracku Obamovi skýtá stále menší prostor k manévrování.

Jak se včera znovu přesvědčil, režim v Pekingu (vlastník velké části amerického státního dluhu), ho odmítá poslouchat.

"Kdybychom zvýšili vývoz do Číny o jediný procentní bod, přineslo by to Američanům tisíce, možná miliony nových pracovních míst," argumentoval ve středu prezident Obama a pohrozil, že bude v obchodní politice vůči Pekingu "mnohem tvrdší".

Pokus Obamy pomoci americkým exportérům tím, že přiměje Čínu zhodnotit její měnu jüan, ale dospěl k jedinému výsledku - rozmnožil sérii vzájemných šarvátek.

"Obviňování a nátlak nikam nepovedou," odpověděla Obamovi sebevědomá Čína.

"Nespravedlivá Čína"

Rozpor mezi tím, co Američané od Číny očekávají a co od ní dostávají, vzbuzuje u amerických politiků stále větší nelibost.

"Lidé cítí, že Čína se k nám chová nespravedlivě, ale nikdo s tím nic nedělá," prohlásil v souvislosti s ekonomikou demokratický senátor Charles Schumer.

Hádky, které tento týden obě země dělily, nejsou ve své podstatě nové a zažil je i Obamův předchůdce George Bush - ať je to Číňany kritizovaná americká dodávka zbraní na Tchaj-wan, setkání s tibetským dalajlamou v USA (Obama ho plánuje za dva týdny) nebo právě spory o čínskou měnu.

Rozdíl je v tom, že Obama se pokouší ustavit s Čínou vztah na nové úrovni, výměnou za různé ústupky. Zatím neúspěšně.

Čínská měna je podle expertů podhodnocena o desítky procent. To zvýhodňuje čínské vývozce oproti americkým a způsobuje USA obrovský obchodní deficit.

"Spolupráce mezi USA a Čínou je vzájemně výhodná," uzavřel ale debatu čínský mluvčí Ma Čao-sü.

G-2 jako chiméra

Ve stejný den navíc Peking přivodil Obamovi další zklamání, když naznačil, že je proti plánovanému zpřísnění sankcí vůči režimu v Íránu, čímž by zásadně podryl Obamovu politiku v regionu.

Představa, že Čína bude pro Obamu hrát roli "světového vice-četníka", byla mylná od samého počátku, argumentuje list Financial Times, podle něhož vidí Peking své priority zcela jinak.

Politika vůči Teheránu, KLDR, Barmě či postoje v otázku klimatu, se dál řídí potřebami čínské ekonomiky, nikoli spojenectvím s USA.

"Výroky o zásadních změnách v čínsko-amerických vztazích byly nadnesené," míní expert Pekingské univerzity Ča Tao-ťiung, citovaný stanicí CNN. "Žádná osa G-2 ve skutečnosti nikdy neexistovala."

Sebevědomá Čína

Prezident Barack Obama se snaží tlačit na Čínu, ale ta se mu vysmívá. Ekonomika Číny se s krizí vyrovnává mnohem lépe než Spojené státy. A tím roste i její sebevědomí, které v současném napětí mezi oběmi státy uplatňuje.

Foto: Reuters