Když Michael Dell zakládal v roce 1984 společnost PC' Limited (dnes Dell), činil základní kapitál firmy tisíc dolarů. Během několika let ale dokázal ze svého počítačového nadšení vytvořit miliardový byznys, který jej katapultoval mezi nejbohatší lidi světa. Dnes, 26 let od vzniku společnosti, řídí Dell firmu, která má přes 75 tisíc zaměstnanců a tržní hodnotu téměř 26 miliard dolarů.

První počítač, se kterým se mladý Dell setkal, byl tehdy velmi drahý Apple II. Dostal ho k patnáctým narozeninám od svých rodičů. K údivu svého otce počítač ihned rozmontoval a zase sestavil. Chtěl získat představu o tom, jak tyto přístroje fungují. Zanedlouho přišlo IBM se svým prvním PC a Dell světu počítačů zcela propadl.

Směřování syna se ale nelíbilo jeho rodičům, kteří chtěli mít z Michaela lékaře. Mladý Dell proto nastoupil na Texaskou univerzitu v Austinu. Krátce po zapsání na školu ale ve svém pokoji na koleji založil firmu na montování a prodej počítačů PC' Limited. Již v počátcích svého podnikání našel Dell odpověď na otázku, jak zdokonalit nákup počítačů. Rozhodl se prodávat počítače přímo koncovým zákazníkům. Zpočátku přijímal objednávky poštou, později na bezplatné telefonní lince.

Ještě v prvním roce své existence začala firma vydělávat 80 tisíc dolarů měsíčně - a o Dellově budoucnosti tak bylo rozhodnuto. Po dvou semestrech opustil vysokou školu a i přes nesouhlas rodičů se naplno vrhl do podnikání. I nadále pracoval na zefektivnění přímého prodeje. Aby zvýšil důvěryhodnost firmy, která prodávala počítače za čtyři tisíce dolarů a přitom neměla jediný kamenný obchod, zavedl pro své zákazníky třicetidenní záruku vrácení peněz. A tento model se Dell rozhodl uplatnit i v zahraničí. V polovině roku 1987 tak vznikla společnost Dell U.K., která nabízela počítače ve Velké Británii. "Všech jednadvacet novinářů, kteří tehdy dorazili na tiskovou konferenci, nám tvrdilo, že přímý prodej je americká záležitost a že máme jít domů," vzpomíná ve své knize Direct from Dell: Strategies That Revolutionized an Industry.

I tentokrát však mladý počítačový nadšenec uspěl a záhy vznikla v Evropě, v Kanadě i Asii další zahraniční centra. V Irsku pak Dell vybudoval první zahraniční montážní centrum. V té době vstupuje společnost, tehdy pod názvem Dell Computer Corporation, na americkou burzu.

Ani Dell však není neomylný. I přesto, že s taktikou přímého prodeje zákazníkovi sklízel úspěch, rozhodl se prodávat své počítače přes prostředníky jako Best Buy nebo Price Club. To se však ukázalo jako špatný obchodní záměr a společnost od něj brzy upustila. Druhou, daleko závažnější chybou, která firmu na čas ochromila, bylo nadměrné předzásobení paměťovými čipy. Dell na konci 80. let nakoupil čipy s kapacitou 256 KB. Krátce na to se ale na trhu objevily čipy s kapacitou jeden MB a Dell se musel velkých skladových zásob zbavit pod cenou. Tato chyba přiměla Della ke zformulování tří pravidel vedoucích k úspěšnému podnikání - minimalizace zásob, žádný nepřímý prodej a naslouchání zákazníkům.

V roce 1991 představuje Dell svůj první notebook. O rok později společnost vykazuje téměř 130procentní nárůst prodeje a Michael Dell se ve svých 27 letech stává nejmladším šéfem společnosti, která se dostala do prestižního žebříčku Fortune 500, největších firem světa podle příjmů. V té době se dostal do sporu s šéfem Applu Stevem Jobsem, který počítače Dell označil za "neinovativní krabice".

Přesto se společnost v roce 2003, kdy se jméno firmy zkrátilo na Dell, stává na tři roky největším výrobcem počítačů na světě. Na druhé místo odsunula rivala Hewlett-Packard. V době, kdy byl Dell jedničkou na světovém trhu s počítači, jeho zakladatel firmu opouští a generálním ředitelem se v roce 2004 stává Kevin Rollins. Ten se v šéfovském křesle příliš neohřál. Za tři roky se totiž kvůli špatným finančním výsledkům firmy Michael Dell do své funkce vrátil.

V posledních letech se firma potýká s poklesem prodeje. Kvůli krizi klesl její podíl na celosvětovém trhu o 9 procent na 12,7 procenta a je trojkou na trhu. Krize tak přiměla Della k rozhodnutí snížit do roku 2011 náklady firmy o čtyři miliardy dolarů ročně. Aby ušetřil, přesunul montážní centrum z Irska do levnějšího Polska a propouští. Dellovu snahu o expanzi odmítl před rokem během Světového ekonomického fóra v Davosu ruský premiér Putin. Když se ho totiž Dell zeptal, jak by mohl pomoci ruskému IT segmentu, Putin odpověděl: "Pomoc nepotřebujeme, nejsme invalidé."

I přes plánované škrty se chce Dell, který tento měsíc oslaví 45. narozeniny, i nadále angažovat v charitě. Nadace Michaela a Susan Dellových do dnešního dne věnovala například 150 milionů dolarů na rozvoj vzdělávání v Texasu.


Miliardář z texasu
Vloni vyčíslil časopis Forbes Dellovo jmění na 12,3 miliardy dolarů.
FOTO: ARCHÍV BLOOMBERG