Kradená data znesvářila Němce a Švýcary

Každý večer hlásí temperamentní Jörg Kachelmann v německé televizi předpověď počasí. Ale tento nejoblíbenější Švýcar žijící v Německu jako by ve skutečnosti hovořil o náladě mezi oběma zeměmi, když říká: "Jsme uprostřed tuhé zimy, a jak dlouho bude ještě ochlazení trvat, to nedokážu předpovědět."

Vztahy mezi švýcarskou a německou vládou prudce ochladly poté, co Berlín oznámil, že chce za 2,5 milionu eur koupit od anonymního prodejce kradená data ze švýcarských bank. Tím by se německé vládě dostaly do rukou údaje o daňových únicích německých investorů, kterým by tak hrozily stamilionové pokuty.

Spolková kancléřka Angela Merkelová zatím ignorovala výzvy švýcarské prezidentky Doris Leuthardové, aby nekupovala "kradené zboží".

Rozhodnutí Merkelové, podporované daňovými úřady, ale není jediným citlivým bodem německo-švýcarského soužití. "Němečtí politici se vzdálili od švýcarského liberalismu," je přesvědčen Kachelmann. Předchozí němečtí lídři totiž podle něj odmítali vyjednávat s kriminálníky.

Sousedství 82 milionů Němců a pěti milionů německy mluvících Švýcarů, kteří tvoří většinu obyvatelstva země, se tak čím dál víc komplikuje.

V roce 2002 se Bern dohodl s Evropskou unií na otevření švýcarského pracovního trhu pro cizince. Od té doby se počet Němců v alpské zemi více než zdvojnásobil na 250 tisíc, což žene další vodu na mlýn protiněmeckým náladám.

"Příliv vysoce vzdělaných a velice soutěživých Němců jen dál poškodil vazby mezi oběma zeměmi. Hlavně poté, co se nálada změnila i v tradičně liberální švýcarské vyšší střední třídě," myslí si Thomas Borer, bývalý švýcarský velvyslanec v Berlíně.

Diplomatické vztahy byly podle Borera zkoušeny již několik let. Svou roli sehrál například spor o letiště v Curychu. Ten začal v roce 2003, kdy Berlín kvůli hluku omezil přelety letadel přistávajících na curyšském letišti přes území jižního Německa. Takové případy ve Švýcarech jen posilují dojem, že Německo ignoruje svého menšího souseda, kdy se mu to zrovna hodí.

Švýcarská vláda proto minulý týden naznačila, že nepodepíše s Německem dohodu o dvojím zdanění, která by měla pomoci odhalit daňové úniky. Nakonec ale Bern s podpisem souhlasil.

Švýcarská vláda si je totiž dobře vědoma, jak výrazně je ekonomika země závislá na Německu, největším obchodním partnerovi Švýcarska. Ochrana bankovního tajemství, na němž si Švýcarsko tolik zakládá, je navíc stále obtížnější. Do podobné roztržky se Švýcarsko loni dostalo i s Francií a Itálií.

Pro Merkelovou tak byla koupě kradených údajů snadným rozhodnutím. Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble dokonce vyzval všechny daňové podvodníky, aby se sami přihlásili, než budou potrestáni finančními úřady.

Druhá vláda Angely Merkelové složená z křesťanských demokratů a liberálů si počíná stejně jako její předchozí velká koalice se sociálními demokraty. Tehdejší ministr financí Peer Steinbrück koupil kradená data o daňových únicích Němců od Lichtenštejnska.

Podle průzkumů veřejného mínění, které minulý týden zveřejnila agentura Forsa, podporovalo rozhodnutí Merkelové odhalit daňové úniky i za cenu koupě kradených dat celkem 57 procent dotázaných Němců.

Manfred Güllner, šéf agentury Forsa, je ale při pohledu na výsledky průzkumu opatrný. "Krok Merkelové ve skutečnosti podporuje jen velmi těsná většina lidí. Veřejnost je v této otázce velmi ambivalentní a o celé kauze značně pochybuje," tvrdí Güllner.

Přestože závěry průzkumu dávají tušit pochopení ze strany německé veřejnosti, nebude se podle Kachelmanna zřejmě opakovat scénář z roku 2006, kdy během Světového poháru ve fotbalu někteří Švýcaři fandili německému týmu.

Místo toho se pravděpodobně Švýcaři při příštím fotbalovém šampionátu vrátí k mnohem starší tradici - kterýkoli tým hrající proti Německu si může být jist švýcarskou podporou.

Sousedská roztržka

1500 německých investorů

je uvedeno na černé listině osob podezřelých z daňových úniků.

2,5 milionu korun

je německá vláda ochotna vydat za údaje o bankovních kontech svých občanů ve Švýcarsku.

100 milionů EUR

by podle německé vlády mohla činit celková hodnota daňových úniků.

Ohrožené bankovní tajemství

Loni se dostala švýcarská banka UBS do křížku s úřady v USA. Nakonec podlehla tlaku a údaje o tajných kontech Američanů vydala. Následně o údaje o daňových únicích svých občanů požádala i Francie.

Kauza Lichtenštejnsko

Německá vláda koupila již jednou ukradená data o tajných kontech Němců. Loni zaplatila za seznam podezřelých účtů v Lichtenštejnsku sedm milionů dolarů.

Německo není samo

Podle švýcarského ministra financí Hanse-Rudolfa Merze projevily zájem o zcizená data o daňových únicích i Rakousko, Belgie a Nizozemsko.