Má to být po letech první zásadní opatření, jak zabránit pochybným personálním agenturám v zotročování dělníků a šizení státu na daních a povinných odvodech. Novely několika zákonů, které pro vládu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ale vyvolávají smíšené reakce. Část z celkem 2150 licencovaných agentur práce přísnější metr vítá, jiné mají k novelám výhrady.

Chaos a neschopnost důsledných kontrol při využívání práce gastarbeiterů a dalších námezdních dělníků připravily stát podle odhadu odborových organizací už o miliardy. Nejrůznější dovozci levné pracovní síly pro montovny v celém Česku už loni sice přišli kvůli krizi a propouštění o podstatný zdroj zisků, ale princip šizení zůstává platný dál - nelegální zaměstnávání, vykazování nižších než skutečných platů, vyplácení mzdy formou nedaněných "cesťáků" nebo obcházení úhrad zdravotního pojištění.

"Novela by měla přispět k eliminaci agentur, které nedodržují předpisy, či je nějakým způsobem obcházejí a zneužívají tak své klienty, často cizince," tvrdí mluvčí MPSV Štěpánka Filipová. Podle informací HN se uvažuje o povinném pojištění agentur pro případ vlastního úpadku a úpadku firmy, kam agentura dělníky vysílá. MPSV navrhuje například zpřísnit podmínky pro vydávání licencí, kterých loni přibylo na 300.

A to i v situaci, kdy z českého trhu zmizelo přes 50 tisíc gastarbeiterů a o práci přišly tisíce tuzemských zaměstnanců. Řada agentur si připravuje půdu na časy, kdy zájem o agenturní dělníky zas poroste. Další se snaží vytěžit co nejvíc i ze současné situace.

Licenci musí mít i ČEZ


Paradoxem je, že licenci na zprostředkování práce musejí mít dnes ze zákona i firmy, jako je třeba ČEZ, Komerční banka a další podobné, které by si jinak nemohly předávat různé odborníky mezi vlastními dceřinými společnostmi. I to mají chystané novely změnit.

Spory mezi zavedenými agenturami ale vyvolává především chystané zavedení povinného a draze placeného přezkušování zástupců všech zprostředkovatelů a agentur. Nebo nutnost obnovovat za nemalé peníze licence každé tři roky. Náklady, které by měla celkem zaplatit na deset let jedna agentura, vyčíslil například jednatel JOB centrum Ostrava Radovan Burkovič na sumu až 266 tisíc korun. "Závisí na typu licence. Jde ale o zvýhodnění velkých nadnárodních agentur, které si to budou moci dovolit. Důležitější jsou spíš důsledné a hodně přísné kontroly ze strany úřadů práce, finančáku a dalších orgánů," připomíná Burkovič.

Podle Luboše Rejchrta, šéfa Asociace poskytovatelů personálních služeb a zástupce jedné z velkých agentur na trhu - Graftonu, mají opatření ze strany MPSV význam. Asociace na přípravě novel s MPSV přímo spolupracovala. "Obavy z výše nákladů na přezkušování odborné způsobilosti či licence jsou předčasné. Ten návrh může ještě dostát určitých změn," říká Rejchrt. I podle něj jsou ale základem důslednější kontroly. Podle některých dalších lidí z branže je sice třeba v boji proti pochybným agenturám přitvrdit, ale stát v tomhle už poněkud zaspal.

Největší rozsah podvodů zažilo Česko do roku 2008, kdy vrcholil hlad po zahraničních dělnících a agentury je za otrokářských podmínek dovážely po tisících. "Ceny, jaké různé pseudoagentury tehdy účtovaly továrnám za propůjčení gastarbeiterů, šplhaly do obrovských výšek. Tehdy to byl naprosto bezohledný byznys," říká majitel jedné z menších agentur na Plzeňsku Rudolf Pavlík.


Cizinci a agentury


230 709


cizinců pracovalo ke konci loňského roku legálně v ČR. Je to o 54 tisíc méně než před rokem. Nejvíce je Slováků (přes 98 tisíc) a Ukrajinců (skoro 57,5 tisíce).

2150


agentur práce má dnes povolení ke zprostředkování zaměstnání v ČR. Jen za loňský rok jich přibylo víc než 300.