Dan Ťok: Korupce? Nulová Tolerance! To garantuji

Tržby největší stavební skupiny v zemi se loni kvůli krizi meziročně snížily, provozní a čistý zisk ovšem vzrostl. Dan Ťok, generální ředitel akciové společnosti Skanska, je přesvědčen, že lepšího hospodářského výsledku firma dosáhla díky tomu, že útlum předvídala, a proto změnila strukturu firmy. Nyní má dostatek kapitálu, pošilhává po dobrých akvizicích a formou partnerství se státem by ráda rozšířila dálnici D1 o jeden pruh.

HN: Skanska přijala etický kodex s nulovou tolerancí ke korupci. Tedy že hříšníka, který by pro firmu získal zakázku neférově, vyhodíte. Stalo se to už?

Měli jsme několik podezření, že věci nebyly tak, jak měly být, třeba v oblasti nákupu. Pokud mi někdo přinese - a já prosím, aby přinesl - nějaký důkaz, rád zakročím. Nechali jsme naším interním auditem vyšetřovat desítky případů. A vždy jsme se dostali do situace, že subdodavatel prohlásil, že se nic nestalo. A našim pracovníkům jsme to nebyli schopni prokázat, přestože jsme měli indicie. Měli jsme i udání. Garantuji, že pokud takový důkaz dostanu do ruky, tak se nezamete pod stůl, ale rázně s tím člověkem zatočím, vyhodím ho.

HN: Nevytváří možnost udání ve firmě atmosféru nedůvěry, nekolegiality, v níž se hůře pracuje?

To nevím. Podle mého názoru lidé raději pracují v prostředí, kde se chová férově. Nemám rád prostředí, kde se říká, hele Franta si postavil dům, ten má to, ten má ono. Kdyby obviněný musel prokázat, kde na dům vzal peníze, kdyby se musel očistit, bylo by to báječné. Ale já jsem v situaci, kdy nemohu vyhodit člověka jen proto, že mám podezření. Pokud dostanu nezvratný důkaz, zakročím. A myslím si, že naši lidé to spíše uvítají.

HN: Pro stavbaře jsou problémem i ekologičtí aktivisté. Říká se, že když jim stavební firma vybaví klubovnu, přestanou stavbu blokovat. Není tohle korupce?

Nevím, že by se něco takového stalo. Když firma řekne, že na své náklady udělá třeba další přechod pro žáby, a je to příspěvek ke zlepšení životního prostředí, tak to podle mne korupce není. Když by z toho měl někdo osobní prospěch, ta organizace, její šéf, to by korupce byla.

HN: Jak dosáhla Skanska růstu zisku v době krize?

Zásadním příspěvkem k tomuto výsledku byl fakt, že se nám podařilo neuzavírat další ztrátové zakázky. Druhým momentem je to, že restrukturalizací firmy se nám podařilo zvýšit produktivitu.

HN: Kolik ztrátových zakázek jste odmítli?

To se dá těžko říci, jde o desítky zakázek. Máme proces řízení rizik. Už si vybíráme a neutrácíme peníze za vytváření nabídek na zakázky, které by mohly být rizikové.

HN: Jak poznáte rizikovou zakázku?

Za prvé zkoumáme, zdali má investor peníze. A zda má peníze na to, aby stavbu dokončil, aby nezkrachoval v průběhu stavby. Pak zvažujeme, jaké jsou platební podmínky, jaké jsou podmínky penále. Jaký je harmonogram, zda to lze v daném čase postavit. Zvažujeme, jaká je splatnost faktur. Je-li kombinace rizik vysoká, pak je lepší nechat lidi sedět doma.

HN: Restrukturalizace spočívala v tom, že jste propustili dvanáct set lidí?

Zvýšili jsme specializaci. Ze čtyř dceřiných společností jsme vytvořili šest specializovaných divizí. Pak odpadla spousta neproduktivních činností, vždyť před restrukturalizací jsme měli 27 právních jednotek. Každá taková jednotka měla své představenstvo, dozorčí radu, musela pořádat valné hromady, musí podnikat spousta právních kroků. Místo sedmadvaceti máme nyní jeden subjekt. Tím se výrazně ušetří. V celé společnosti jsme vytvořili stejné procesy, zvětšila se spolupráce mezi jednotkami. Můžeme lépe kontrolovat, můžeme lépe porovnávat práci jednotlivých oddělení.

HN: Některé stavební firmy nepřežijí ekonomický útlum. Jste připraveni na akvizice?

Myslíme si, že některé firmy zjistí, že podnikání je nyní mnohem složitější. Jednou z možností pro ně může být, že se nabídnou ke koupi. A v tom případě bychom rádi zvažovali, zdali naše portfolio neobohatíme.

HN: Skanska má všechno. Co byste ještě chtěli?

Máme všechno, ale nemáme toho dost. A není to dobře rozloženo. Rádi bychom získali víc kapacit z oblasti zdrojů, tedy lomy, štěrkovny nebo i obalovny. Lokálně by toto posílení bylo velmi užitečné.

HN: Krize nutí ke snižování nákladů, ale výstavby silnic jako by se to netýkalo. Stále se tvrdí, že jsou v Česku dálnice nejdražší z celé Evropy. Proč?

Myslím si, že se novinářům podařilo vytvořit klišé, že jsou dálnice v Česku nejdražší. Není to úplně pravda. Vezmete-li stavební podíl dálnic, tak ten v žádném případě nejdražší není.

Jaké dálnice ale chceme mít? Chceme, aby tam byly přechody pro zvěř? Chceme, aby dálnice vypadala krásně, tudíž tam postavíme velmi nákladné atypické mosty, které lahodí oku? Necháme tam sjezd z dálnice co pět kilometrů, anebo co padesát jako v Itálii? Má mít každá obec pět mostů, aby mohl jet zemědělec na pole za dálnicí nejkratší cestou? Jestli chceme co nejlacinější dálniční síť, musíme začít u projektu. A můžeme se dostat s cenou níž. Pokud ale chceme zachovat hezkou krajinu a být odpovědní k životnímu prostředí, pak to bude dražší. Nechci, aby se říkalo, že "víme, že máme nejdražší dálnice v Evropě." To není přesná informace.

HN: Na drahé dálnice však upozornila i Národní ekonomická rada vlády...

Jediné, co NERV řekl, je to, že poměr mezi tím, kde jsou developeři a kde státní zakázka, je jiný než v ostaních státech. Jsou tu němečtí developeři o tolik agresivnější než v Německu, nebo je český stát benevolentnější než německý? Myslím, že to jde o kombinaci obojího. To, co si německý developer dovolí u nás, si v Německu nedovolí, protože tamní prostředí by ho zničilo. Že v Česku na jeho zakázce zkrachuje česká stavební firma, to považuje za úspěch.

HN: Cena dálnice se vytváří už projektem. Proč neupozorníte na drahé řešení a nenavrhnete levnější?

Podle toho, jak jsou dnes postavena výběrová řízení, nesmíme nabídnout nic jiného, jinak jsme automaticky vyloučeni. Až to vyhrajeme, máme trochu prostoru k diskusi. Třeba že jeden most má rozpětí sloupů dvanáct metrů, tenhle patnáct a tamten třináct. Když uděláme stejné rozpětí, stavba se zlevní. To je ale tak maximum, co můžeme dělat.

HN: Ceny si ale můžete diktovat, vždyť v Česku je tak málo velkých firem, které mohou stavět silnice, že někdy zůstane v soutěži pouze jeden uchazeč, jediné konsorcium jako například na stavbě dálnice D47...

Mám pocit, že taková situace téměř neexistuje. Někdy se sdružujeme, protože je zakázka tak velká, že na místě nemáme takové kapacity.

Nepamatuji si ale na zakázku, v níž bychom byli jediným uchazečem. Ano, může tam být velmi silné konsorcium, ale konkurence tady je. Není velká a silná, to je dáno třeba tím, že jestli stojí finišer sto milionů, tak si ho každá firma koupit nemůže.

HN: Jak se bude vyvíjet stavebnictví letos?

Obávám se, že to nejhorší ještě za sebou nemáme. Pozvednutí ekonomiky před námi není a rychle nepřijde. Upřímně řečeno - krize není krize. My se dostáváme do jakéhosi normálu, z něhož jsme utekli v boomu, kdy jsme si mysleli, že můžeme žít nad poměry. Nebude tak rychle dobře, jak bylo před rokem 2008.

HN: Znamená to, že připravujete další propouštění?

Pokud dojde k poklesu zakázek, tak se pravděpodobně nějakému kroku tohoto typu nevyhneme. Dnes je těžké predikovat, kolik to bude. V restrukturalizaci jsme podnikli takové kroky, aby propouštění nebylo nutné. Když jsme redukovali o dvanáct set lidí a jiné velké firmy také snižovaly stavy, tak na ně jsou navázáni subdodavatelé a ti museli také propouštět. Odhaduji, že na našich dvanáct set lidí přišel o práci trojnásobek lidí u subdodavatelů.

HN: Podle odhadů má v celém českém stavebnictví letos přijít o práci třicet tisíc lidí. Je to reálné?

Obávám se, aby to nebylo víc. Náš příspěvek letos nebude významný. Stavební trh, to jsou až desítky tisíc malých firmiček, které se živí na opravě domku, na opravě koupelny. Tenhle byznys pojede pořád.

Ale ty větší a střední firmy, ty narazí na hranici, kdy není tolik zakázek. Budou se tlačit níž, trh bude zahuštěný a to všichni nevydrží.

HN: Náklady na nezaměstnané jsou vysoké. Nebylo by přijatelnější, aby se práce rozdělila mezi všechny lidi třeba i tak, že jeden den v týdnu zůstanou doma?

My se o to snažíme. Na druhé straně ale nemůžeme suplovat roli státu. Myslím, že jsem docela sociálně citlivý člověk, a myslím si, že stát musí začít počítat, co je pro něj lacinější. Když si státník uvědomí, že když podpoří ekonomiku, aby firmy mohly lidi zaměstnávat, je to pro něj mnohem lacinější než jim dávat podporu v nezaměstnanosti. Plus to, že za zaměstnanými nějaká práce zbude.

HN: Jestliže stát nemá peníze, nemůže mu Skanska poskytnout dodavatelský úvěr?

Velmi rádi. My to dokonce státu nabízíme. A stát nám říká, fajn, vnímáme to, ale i ta tvoje půjčka se musí jednou splatit, zvyšuji tím státní dluh. Navíc, když si stát půjčí od mezinárodních bank, získá lacinější peníze než od dodavatele. Stát ale musí nejprve vyřešit, jak si zajistit financování mandatorních výdajů, a zjistit, zda bude mít v budoucnu na splacení dodavatelského úvěru. Jestli stát řekne, půjč mi, můžeš to dodělat za své peníze a já ti to v budoucnu vrátím, velmi rád, jsem na to připraven.

HN: Nebylo by řešením partnerství veřejných a soukromých prostředků čili PPP-projekty?

PPP-projekty fungují všude ve světě. Na Slovensku se rozběhly tři projekty a běží. V Česku není ani jeden. Je to škoda, protože si myslím, že to je způsob, který by výrazně a okamžitě pomohl. Jedním z krásných projektů je rozšíření dálnice D1 o jeden pruh. To dělat formou PPP-projektu by šlo hned, není potřeba organizovat žádné veřejnoprávní řízení, pozemek patří Ředitelství silnic a dálnic, to může běžet hned. Nicméně mám pocit, že v dnešní předvolební době se politici neumějí dohodnout ani na tak jednoduché věci, jakou jsou PPP-projekty.

Skanska v roce 2009

Pozemní stavitelství

Tržby firmy loni meziročně klesly o 32 procent na 10,2 miliardy korun. Zisk po zdanění dosáhl 96 milionů korun, předloni byla výsledkem rizikových zakázek ztráta 206 milionů korun. Příčinou poklesu tržeb byl úbytek zakázek od soukromých investorů, jimž se loni ztížil přístup k bankovním úvěrům. Privátní zakázky tvořily 80 procent tržeb Pozemního stavitelství.

Dopravní stavitelství

Největší oblast činnosti společnosti Skanska. Tržby loni klesly o 4 procenta na 19 miliard korun, čistý zisk klesl
o 5 procent na 864 milionů korun.

Skanska Reality

Reality jsou nejmenším sektorem činnosti firmy Skanska. Tržby loni klesly o čtvrtinu na 2,2 miliardy korun, čistý zisk se snížil o 41 procent na 178 milionů korun. Skanska Reality loni prodala 269 bytů, o 62 procent méně než předloni. Činnost společnosti Skanska Reality představuje 30 procent realitního byznysu celého koncernu Skanska AB.

Dan Ťok (51)

Do čela stavební společnosti Skanska nastoupil v roce 2007. Absolvoval Technickou univerzitu v Brně. Za svou kariéru pracoval v řídících pozicích sedmi strojírenských firem.

31,2 miliardy korun

činily celkové loňské tržby tří firem skupiny Skanska v Česku a na Slovensku. Je to o 17 procent méně než předloni.

1,14 miliardy korun čistého zisku

Skanska loni vydělala. Je to o 12 procent více než předloni. Návratnost kapitálu (ROE) se meziročně zvýšila ze 13 na 14,4 procenta.