Daniel Anýž: Ukrajina On The Road

Povolební vývoj na Ukrajině není ani šokující, ani překvapivý, byl dopředu snadno odhadnutelný. Děje se to, co bylo avizováno, že se bude dít, ještě než šli lidé k volbám. Už před nimi se obě strany navzájem obvinily z nadcházejících podvodů. Hádankou bylo jen, kdo po sečtení hlasů výsledek zpochybní, a kdo bude v ulicích se svými příznivci částečně oslavovat, částečně demonstrovat sílu lidu.

Svým "nikdy" výsledku voleb Julija Tymošenková popírá to, kvůli čemu před pěti lety stála na barikádách oranžové revoluce. Jedním ze zisků procesu, který revoluce nastartovala, byly právě víkendové volby, na kterých zahraniční pozorovatelé neshledali nic nekalého. Mohou se mýlit v tom či onom okrsku, ale vzhledem k tříprocentnímu náskoku vítěze - což obnáší v absolutních číslech půldruhého milionu hlasů - je nepravděpodobné, že by jim unikl tak masivní podvod.

Střízlivý odstup, s nímž Západ přijal výsledek voleb, také ukazuje, že jeho pohled na Ukrajinu se od oranžové revoluce změnil. Tymošenková už není automaticky spojována s obrazem demokratické Ukrajiny, která sjednocena směřuje do unie. A vítěz Janukovyč obdobně už není tím, kdo zemi nyní nevratně přiková k Moskvě.

Podivný ukrajinský způsob demokracie je hodně mělce založen pod oběma tábory. Určující jsou zde hospodářské a lobbistické vlivy, státní instituce jsou kulisami, občanské povědomí nejisté. A to nelze změnit ani jednou revolucí, ani jedněmi volbami, jen dlouhým procesem. A pro ten Západ udělá víc spíš trpělivou pomocí než sněním o pomyslné ukrajinské hvězdičce na unijní vlajce.