Komerční reality? Další časovaná bomba

Půjčky na komerční nemovitosti mají potenciál vyvolat ve Spojených státech další bankovní krizi. Vyplynulo to z nejnovějšího vyjádření předsedkyně kongresového výboru pro dohled nad programem TARP Elizabeth Warrenové. Apelovala proto na regulátory, aby tomuto možnému nebezpečí včas zabránili.

O jejím vystoupení informovala včera agentura Bloomberg.

V roce 2007 přitom praskla bublina na trhu rizikových hypoték pro domácnosti a začala finanční krize.

Výbor, kterému Warrenová, profesorka práva z Harvardu, předsedá, byl zřízen v říjnu 2008, aby dohlížel na průběh programu TARP. Ten byl zřízen ještě za bývalého prezidenta George W. Bushe, aby s částkou 700 miliard dolarů pomohl stabilizovat americký finanční systém.

Zpráva výboru uvádí, že mezi roky 2010 až 2014 by měly být splaceny půjčky na komerční nemovitosti (například kanceláře či nákupní centra) v hodnotě zhruba 1,4 bilionu dolarů. U téměř poloviny z nich však nyní příjemce úvěru dluží více, než je hodnota majetku. Pokud se zhorší ekonomické podmínky a zpřísní podmínky pro půjčování, může to znamenat, že dlužníci nebudou moci své půjčky refinancovat.

"Stovky" bank by poté mohly padnout, což by zasáhlo celé hospodářství, uvádí zpráva, kterou výbor schválil jednomyslně.

"Tento vážný problém se blíží a zasáhne oslabený finanční systém," uvedla Warrenová.

Právě malé a střední banky ponesou hlavní nápor budoucích ztrát z komerčních půjček. Výbor zjistil, že se v této oblasti angažuje téměř tři tisíce bank, z nichž 2115 má aktiva od sto milionů do jedné miliardy dolarů.

Podle Warrenové neexistuje jediné řešení, které by zabránilo zmatku. Místo toho doporučila zátěžové testy malých a středně velkých bank. Podobnými testy povinně prošlo 19 největších bank počátkem minulého roku. Ministr financí Timothy Geithner však tuto myšlenku označil za nepraktickou, uvedla internetová verze deníku New York Times. Ministr však uznal, že mnohé lokální banky jsou propadem trhu s komerčními nemovitostmi zasaženy více než největší finanční ústavy.

Tento trh ztratil zhruba 40 procent hodnoty, kterou měl na počátku krize v roce 2007. Přibližně 18 procent kanceláři je nyní neobsazených a nájmy u nich klesly o 40 procent. U maloobchodních nemovitostí klesl nájem o 33 procent.

Vhodnými nástroji, které by se mohly uplatnit, jsou podle výboru například další kapitálové injekce ohroženým bankám, pomoc malým podnikům s půjčkami, či záruky za půjčky, které malé banky poskytly. Vláda by se mohla vrátit i k opuštěnému programu, v jehož rámci nakupovala celé půjčky. Zachována by měla být i možnost nechat některé banky padnout. "Výbor si je jist, že vláda nemůže a ani by neměla držet každou banku nad vodou. Neměla by však ani přehlížet nebezpečí zbytečných krachů a jejich dopadu na okolní komunitu," dodává zpráva.

Šéf nezávislé asociace místních bankéřů Camden R. Fine však deníku New York Times řekl, že považuje zprávu kongresového výboru za přehnanou.

"Domníváme se, že u většiny místních bank je tato hrozba zveličena. I když jsou zde některé oblasti, kde je trh komerčních nemovitostí velmi slabý, v jiných regionech země je stabilní." Fine si myslí, že více než 90 % bank - z odhadovaných osmi tisíc místních bank - "je silných, stabilních a rostoucích".

Na trable amerického trhu komerčních nemovitostí upozornila například v listopadu minulého roku zpráva Urban Land Institute and PricewaterhouseCoopers. Podle ní se tento trh dotkne svého dna až v roce 2010. Už tehdy varovala, že případné krachy developerů by přivedly do potíží banky, které jim na jejich projekty půjčily peníze.

Pozor
Elizabeth Warrenová, šéfka kongresového výboru, varovala před nebezpečím půjček na komerční nemovitosti. Navrhla však i cesty, jak mu předejít.
FOTO: BLOOMBERG

Další finanční zprávy na www.finweb.ihned.cz