Spičková ekonomie? Na fakultě sociálních věd

Celkem sedmnáct ekonomických fakult zařadily letos Hospodářské noviny do svého žebříčku vysokých škol. Ze srovnání nakonec vzešel vítězně Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze. Druhou příčku obsadila prestižní Národohospodářská fakulta VŠE. Velmi dobrá místa v žebříčku zaujímají i další fakulty VŠE.

Ekonomické fakulty jsme srovnávali v těchto čtyřech kategoriích: Světovost školy, Zájem o školu, Průzkum absolventů a Věda. Ekonomie vyučovaná na pražské FSV byla ze všech škol nejlepší hlavně v tom, kolik studentů vysílá na zahraniční stáže a jak dbá o jazykovou výuku. Ve vědě s přehledem vyhrál druhý vítěz letošních žebříčků - Národohospodářská fakulta VŠE.

Zájem o studium ekonomie je v Česku obrovský. Veřejné vysoké školy nabízející tento obor loni obdržely přes 65 tisíc přihlášek (někteří lidé se ale zřejmě hlásili na více škol současně). V přijímacích zkouškách pak uspěla necelá polovina uchazečů.

Nabídka studia ekonomie je široká i na soukromých vysokých školách. Naprostá většina z nich je zaměřena právě na ekonomii. Soukromé VŠ jsme ale do žebříčku nezařazovali.

Celosvětová krize však dopadla i na absolventy škol zaměřených na toto studium. Podle prosincové statistiky Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK narostla nezaměstnanost absolventů takřka všech ekonomicky zaměřených fakult. Například z těch, co vystudovali Fakultu informatiky a managementu na Univerzitě v Hradci Králové, nemohou najít práci 4,3 procenta lidí. U fakult VŠE se nezaměstnanost absolventů pohybuje mezi 1,3 až 3,4 procenta.

Pokud si chcete podat přihlášku na ekonomii a je pro vás důležité třeba to, jakou máte šanci na studijní výjezd do zahraničí, přihlaste se na FSV. Loni tu do ciziny alespoň na jeden semestr vyjelo přes osm procent studentů.

Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze vyslala loni do ciziny přes pět procent studentů.

Nejmenší šanci na přijetí budete mít na Národohospodářské fakultě VŠE. Loni tu přijali jen 21 procento uchazečů.

Druhé nejhustší síto nastavili na Podnikohospodářské fakultě téže univerzity - přijali 29 procent přihlášených.

Nejvíce lidí přijímají na ekonomii vyučované na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava (VŠB TU) - uspějí tři čtvrtiny uchazečů. .

Nejvíce lidí - sto procent přijatých - se zapíše na Národohospodářskou fakultu VŠE. Poměr přijatých a skutečně zapsaných vypovídá hodně o tom, jakou prestiž škola mezi uchazeči má.

Uplatnění a spokojenost svých absolventů určitým způsobem sleduje 15 škol ze 17, vyjma Národohospodářské fakulty VŠE a Univerzity Pardubice. Z průzkumů škol vyplývá, že většina absolventů najde práci v oboru.

Například z dotazníku Fakulty informatiky a statistiky VŠE vyšlo, že už v době promoce má místo v oboru 78 procent studentů. Jejich plat po pěti letech od ukončení studia činí 34 tisíce korun. Na Masarykově univerzitě odhadují plat svých absolventů na 41 300 korun za měsíc.

Anketa

Jak hodnotíte úroveň ekonomických fakult v Česku?

Petr Zahradník

hlavní ekonom České spořitelny

U nás chybí cílené propojení firemního sektoru s akademickým tak, jak je obvyklé na západních, zejména amerických univerzitách. Tamní firmy od počátku podporují talentované studenty v podobě stipendií. Zadávají obsah diplomových prací dle firemních potřeb a dávají možnost nahlédnout studentům do chodu firmy, což je nejlevnější způsob, jak najmout talentované lidi. Existuje tam kontinuální komunikace mezi vedením škol
a vedením zainteresované firmy. U nás to je pořád velice nahodilé. Pořád je velmi rozšířený neblahý jev, že škola jako celek nevykazuje takovou činnost, ale jen její jednotliví zaměstnanci sami za sebe jsou v tomto mimořádně aktivní. Peníze, které jim z toho plynou, jdou jim do kapsy a škola z toho nemá vůbec nic. Mnozí lidé využívají zázemí škol v podstatě k tomu, aby měli zadarmo kancelář, počítač, vybavení a sekretářku pro svoje vlastní soukromé melouchy.

Miroslav Zámečník

hlavní ekonom ČSOB

Absolventi v Česku sami říkají, že když přijdou do praxe, znají velmi dobře integrály, ale praxe pokulhává. Naproti tomu ve Spojených státech, když studenti chtějí pracovat třeba v oblasti investičního bankovnictví, tak jsou po dvou letech perfektně připraveni. U nás tohle neexistuje.

Kateřina Palková

ředitelka firmy Partners

Podle mne podstatné, jaké teoretické základy ve stěžejních předmětech (matematice, statistice, makroekonomii, mikroekonomii a nástrojích finančního trhu). V těchto předmětech je podle mne nejsilnější FSV. Fakulty VŠE mají mé hlasy hlavně pro jejich schopnost vést své absolventy k samostatnosti a plné zodpovědnosti nejen za vlastní studium ale i za profesní kariéru