Evropské burzy jsou pro obchodníky drahé

Soupeření mezi kapitálovými trhy napříč Evropou je již tak napjaté, že poplatky účtované velkými burzami i jejich menšími rivaly jako třeba Chi-X Europe dosahují na svá historická minima. Obchodníci s cennými papíry by tak mohli očividně z rostoucí konkurence jen těžit.

Přesto však celkové náklady spojené s obchodováním na evropských akciových trzích zůstávají v porovnání se světem stále neúměrně vysoké - podle mnohých odhadů jsou například až osmkrát vyšší než ve Spojených státech.

Proč je Evropa pro burzovní obchodníky drahá, to lze vysvětlit nejrůznějšími povinnostmi, které jsou navázány na fázi, která následuje po ukončení obchodování. Jde zejména o procesy spojené s poobchodním zúčtováním a úhradou za nakoupená aktiva (takzvaný clearing), díky kterým jsou na konci obchodní seance obchody řádně vypořádány.

V Evropě se tyto poobchodní transakce provádějí prostřednictvím hned několika finančních institucí. Dohromady zde působí minimálně sedm clearingových domů a 17 takzvaných centrálních depozitářů cenných papírů, v nichž probíhá vypořádání obchodů. Naproti tomu systém v USA je daleko jednodušší - funguje zde pouze jedna víceúčelová instituce Depository Trust & Clearing Corporation.

Určitá změna na finančních trzích v Evropě přišla se schválením směrnice Mifid, která umožnila clearingovým domům navzájem si konkurovat na obchodní úrovni. Jistý tlak na snížení poplatků se tak sice vzápětí projevil, ale reálný výsledek nebyl nijak výrazný. Clearingová centra totiž stejně i nadále upřednostňovala ty burzy, s nimiž dlouhodobě spolupracuje nebo jimiž jsou dokonce přímo vlastněna - jako třeba Eurex Clearing vlastněný německou Deutsche Börse.

Vysoké náklady spojené s obchodováním tak evropským burzám odrazují obchodníky i nadále. Není se pak čemu divit, že ani přes známky oživení akciových trhů po překonání krize zůstává počet a objem obchodů na evropských parketech jen velmi skromný.

"Roztříštěný oceňovací a zúčtovací systém v Evropě je neefektivní na mnoha úrovních. Není proto jiná možnost, než že náklady pro koncové obchodníky zůstávají neskutečně vysoké," říká Brad Hunt, šéf elektronického obchodování londýnské pobočky americké banky Goldman Sachs.

Evropská komise chtěla problém vyřešit užší spoluprací mezi clearingovými domy. Užší vazby mezi těmito institucemi měly obchodníkům zajistit výběr instituce, která jejich obchody zúčtuje nejvýhodněji. Iniciativa známá jako "interoperabilita" se však v posledních měsících zadrhla.

Regulátoři s krizí v zádech totiž odsouvají úsilí o zvýšení konkurence do pozadí a obávají se, že taková spolupráce mezi clearingovými domy by mohla na trhy vnést ještě více rizika v případě, že by se některá z těchto institucí dostala do problémů.

V příštích týdnech má nicméně plán na propojení clearingových center projít zatěžkávací zkouškou. Britský, dánský a švýcarský regulátor trhu totiž hodlají účinnost "interoperability" vyzkoušet. Na testu se má potažmo ukázat, zda bude možné něco podobného provést v celé Evropě.

Generální ředitel londýnské akciové burzy LSE Xavier Rolet zdůrazňuje, že beze změny bude pro evropské společnosti stále nákladnější získávat potřebný kapitál na místních trzích, což je postaví do nevýhodné pozice oproti jejich americkým konkurentům. Harmonizace pravidel a standardů clearingových center, které se v současnosti velmi liší, je podle něj nezbytná.

"Clearingové domy by měly být regulovány centrálními bankami, které by zároveň sloužily jako takzvaní věřitelé poslední instance," vysvětluje Rolet.

FT

Zpracovala Jana Baumruková

Beze změny bude pro evropské společnosti stále nákladnější získávat potřebný kapitál na místních trzích, což je postaví do nevýhodné pozice oproti jejich americkým konkurentům.
Xavier Rolet, šéf londýnské akciové burzy LSE

další články FT otištěné v HN www.ekonomika.ihned.cz/ft

REGULACI A ZÁRUKY
Podle šéfa londýnské burzy LSE Xaviera Roleta by clearing měly regulovat centrální banky. Ty by sloužily i jako věřitelé poslední instance.
FOTO: BLOOMBERG