Petr Honzejk: Konec solárního mejdanu

Podnikání v solární energetice v Česku začalo připomínat bláznivý mejdan. Proto bychom moc chtěli pochválit ČEZ za snahu ho zastavit. Jenže nemůžeme. Největší fotovoltaický projekt v Čechách, elektrárna Ševětice, je právě jeho dítě.

Něco se ale udělat musí. Na Vysočině vzrostl výkon solárních elektráren loni 78krát, jinde to je podobné. Spíš než alternativní festival je to rakovinné bujení. Solární panely rostou v průmyslových zónách, na polích, všude.

Příčinou jsou patologické dotace (nejvyšší v zemích Evropské unie). Na solárním byznysu se nedá prodělat, podnik, který se do něj pustí má garance a perspektivu na úrovni výrobce jaderného arzenálu uprostřed studené války. V Česku už podnikají v solárním byznysu i Číňané.

Když se současné tempo schvalování nových solárních projektů nezastaví, hrozí skutečně to, před čím skeptici (a nyní i ČEZ a ČEPS) varují: kolaps přenosové soustavy, skokové zdražování energie a úder na kapsy spotřebitelů, který snese srovnání s dostavbou Temelína placenou z kapes daňových poplatníků.

Jenže úlet neznamená, že je špatný celý princip. Podpora alternativních zdrojů má omezit závislost na fosilních palivech. Kdo nevěří, že nás mohou (třeba ve formě opakovaných katastrofických povodní) ohrozit klimatické změny, tomu může vadit třeba rostoucí závislost na ruském plynu. Obojímu alternativní zdroje brání.

Tedy: je potřeba omezit podporu solární energetiky na rozumnou míru - tak aby byl zajištěný technologický pokrok a zvýšení podílu alternativních zdrojů. Ovšem rétorika, která skrytě míří k vyškrtnutí alternativ, je nebezpečná. Ztráty z podpory solární energetiky se vypočítat dají. "Netechnické ztráty" například z likvidace obcí kvůli těžbě uhlí spočítat neumíme. Solární mejdan musí skončit. Uhelný by neměl začít.