Zájem o stavební spoření v krizi chladne

Pokles růstu ekonomiky a nejisté vyhlídky domácností k jejich finanční budoucnosti se loni odrazily i ve vývoji stavebního spoření. Lidé uzavřeli 575 292 nových smluv, což v meziročním srovnání znamená pokles o 18,5 procenta.

"S ohledem na vývoj ekonomiky jsou lidé opatrnější, nedělají dlouhodobá investiční rozhodnutí a také jim oproti minulosti nezbývá dost peněz, které by mohli pravidelně spořit," zhodnotil výsledky tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Pro státní rozpočet však podpora spoření znamená stále značnou zátěž, i když i tady dochází k pozvolnému poklesu. Z letošního rozpočtu stát na podporu vyplatí 13,262 miliardy korun, což je zhruba o dvě miliardy méně oproti roku 2004, kdy začala platit nová pravidla a stát snížil maximální roční podporu ze 4500 na 3000 korun. Výdaje státu se tak dosud nedostaly pod částku, kterou stát ročně vyplácel před snížením státní podpory.

Příčinou je stále vysoký počet starých smluv s původní podporou. Lidé tak mohou za výhodnějších podmínek spořit prakticky neomezeně dlouhou dobu. Jen loni si staré smlouvy prodloužilo přes 300 tisíc klientů.

Ministr financí Eduard Janota se před časem snažil rozpoutat diskusi nad dalším omezením podpory stavebního spoření. Dokonce navrhl, že by se nižší podpora měla zpětně vztahovat i na staré smlouvy. S ohledem na nadcházející volby však se svým nápadem narazil u většiny politických stran a návrh zůstal v rovině vizí do budoucnosti.

"My tento názor ministerstva nesdílíme. Pokud by se tak stalo, musel by legálnost takového kroku zhodnotit soud," míní Šedivý. Ministerstvo poukazovalo na obdobné kroky například v Německu, ale tam, na rozdíl od Česka, není podle Šedivého výše podpory stanovena v zákoně. Z toho usuzuje, že snížit podporu zpětně by bylo v Česku značně problematické.

V každém případě vysoký počet klientů se starými smlouvami znamená potenciální riziko i pro samotné spořitelny. Z celkového počtu téměř pěti milionů aktivních smluv představují "staré" smlouvy zhruba polovinu a co se týče objemu naspořených peněz téměř tři čtvrtiny.

Přitom jde o smlouvy, které mohou klienti kdykoliv ukončit, aniž by přišli o již přiznané státní podpory. "Nebezpečí vidíme v tom, že kdyby velká část těchto klientů po vázací lhůtě odešla, tak by mohlo dojít k odlivu velkého množství vkladů a systém by musel podniknout kroky ke své stabilizaci", uvedl Šedivý.

Celý systém je přitom založen na tom, že větší část klientů spoří, a kumulují tak zdroje na poskytování výhodných úvěrů ze stavebního spoření.

"Snažíme se průběžně vést diskuse s ministerstvem a ČNB o tomto nebezpečí. Je na spořitelnách a částečně i na státu, aby zajistily, že stavební spoření zůstane pro lidi atraktivní," dodal Šedivý.