Aerolinky bojují s krizí i se svými zaměstnanci

Zlaté časy letectví skončily. Prakticky všechny aerolinky jsou dnes v termínech 20. století nízkonákladové. To, co deregulace letecké dopravy posunovala kupředu jen velmi pomalu, současná hospodářská krize silně urychlila. Kdo nesnižuje náklady, nepřežije.

Druhou třídou

Aerolinky za poslední dva roky prodělaly přibližně 28 miliard dolarů, více než ve stejném období po 11. září 2001. Čísla jsou špatná navzdory tomu, že šéfové firem hledali úspory a možné výnosy, kde se dalo.Propouštělo se, začaly se používat efektivnější metody prodeje a odbavení a cestující platí nové poplatky. Připlácí si například za to, že je aerolinie odbaví, či za to, že je na trhu aktuálně dražší palivo. Ale je to málo. Stále totiž chybějí cestující. Dobře platící cestující.

"Poslední dobou dochází k nárůstu počtu cestujících, ale stále to není ideální," říká šéf českého zastoupení letecké společnosti Air France-KLM František Šiling.

Po 11. září či během obav z epidemie SARS se část pasažérů bála o svou bezpečnost a zdraví. Tento strach však relativně brzy pominul. Nyní je motivace cestujících neletět jiná. Ukazuje se vztah mezi ekonomikou a leteckou dopravou: nevydělává se, šetří se, nelétá se. A globální ekonomická krize trvá už dlouho.

Firmy snižují náklady a na služební cesty posílají méně lidí a hlavně za nižší tarify. Právě to je důvodem, proč současný mírný nárůst počtu cestujících aerolinky ještě nezachraňuje. Stále se totiž musí vyrovnávat s poklesem tržeb, který z velké části způsobil přesun pasažérů z první třídy do turistické.

Právě evropští obři typu Air France, British Airways či Lufthansa plnili letadla takzvaně odpředu. Prodali drahé letenky do první třídy, což jim víceméně pokrylo náklady, a jak se prodávala místa ve zbytku letadla, už pro ně nebylo až tak důležité. To se změnilo. Výnosní pasažéři první třídy se vytratili a bojovat se začalo i o obyčejné turisty.

"Nedá se říct, že by se plošně zlevňovalo, ale určitě přibylo slevových akcí, kdy se dopravci snaží doprodat špatně vytížené letadlo či linku," popisuje Šiling.

Zatímco vydělávat s plnou první třídou je relativně snadné, vydělávat na obyčejných tarifech bylo pro letecké společnosti složité. Velké aerolinky se až v poslední dekádě ve větší míře dostávaly z otcovské náruče zakladatelských států, a tedy i z dosahu finančních injekcí a ochranářské regulace. "Klasické" aerolinky s vysokými režijními náklady ale musely čelit i expanzi nízkonákladových společností, které během krize otevíraly desítky nových linek, a co víc - navzdory krizi oznamovaly zisk. Právě nízkonákladové společnosti tak byly pro klasické dopravce inspirací. Například jen maličkost v podobě prodeje letenek či odbavení přes internet dokáže aerolinkám ušetřit miliardy dolarů ročně.

Už i na letištích

Nejobtížnější je srovnávání efektivity. Irský Ryanair má dvakrát více zaměstnanců než ČSA, přesto nabízí více než čtyřikrát větší kapacitu a přepraví desetkrát více pasažérů. Srovnání s německou Lufthansou, která má 108 tisíc zaměstnanců, by dopadlo ještě hůře.

Právě proto se šéfové aerolinií snaží propouštět a tlačit na snižování mezd. Tomu oponují odbory s tím, že vedle jejich vlastní peněženky je v ohrožení také bezpečnost a spokojenost cestujících, protože posádka by byla unavená a málo motivovaná.

Hledání nového "normálu" tak není jednoduché. Včera stávkovali piloti německé Lufthansy, ke stávce se chystá palubní personál British Airways a letecká nákaza osekávaných nákladů se přesouvá i na personál letišť. I na letištních poplatcích se totiž aerolinie snaží ušetřit.

Horší než 11. září

Hospodářská krize je pro letecké společnosti větší ranou než teroristický útok na New York 11. září 2001.

3,7 miliardy dolarů

V letech 2001 a 2002 prodělaly aerolinie 24,3 miliardy dolarů. V letech 2008 a 2009 to bude podle odhadu Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) kolem 28 miliard.

Letos přijde další propad

Aerolinky musely s cenami dolů a tržby také klesly. Podle IATA klesnou letos tržby v oboru oproti roku 2008 o 80 miliard dolarů na 456 miliard dolarů (o 15 %).

Foto: Reuters

Meziroční propad počtu pasažérů

British Airways -4,1 %

Od dubna do prosince britské aerolinie prodělaly 86 milionů liber (2,5 miliardy korun). Firma se díky výrazným úsporám dostala na konci loňského roku do zisku. Nyní ale musí zaměstnancům o to více vysvětlovat, proč je třeba dál propouštět a omezovat mzdy. Nejloajálnější zaměstnanci pro firmu v loňském roce pracovali měsíc zadarmo.

Lufthansa -2,7 %

Německý národní dopravce chce kvůli vysokým ztrátám v řádu stovek milionů eur výrazně šetřit. Náklady chce Lufthansa během letošního roku snížit o miliardu eur, což je v protikladu s požadavky pilotů, kteří chtějí další navýšení mezd a záruky, že už se nebude propouštět.

České aerolinie -1,5 %

Za první pololetí loňského roku prodělala firma 1,8 miliardy korun, za celý rok byla odhadovaná ztráta přibližně 3 miliardy korun. Firma se dostala do vážných potíží a do záchrany se vložil stát. Půjčkou 2,5 miliardy korun pomohla státní firma Osinek, odkupem nemovitostí pak pomohlo taktéž státní Letiště Praha. Zaměstnanci přistoupili na snížení mezd i na propouštění.

Air France-KLM -5,3 %

Evropskému obru se podařilo snížit ztrátu za prvních devět měsíců finančního roku z 500 milionů eur v roce 2008 na 300 milionů eur v loňském roce. To vše díky masivním úsporám, firma totiž na letenkách kvůli nižší poptávce a nižším cenám utržila o miliardu eur méně.

Japan Airlines -8,2 %

Po měsících napětí Japan Airlines vstoupily v lednu do řízeného bankrotu. Firma s dluhy, v přepočtu ve výši 450 miliard korun, v posledních měsících pouze dál prodělávala. Záchranný plán počítá s propuštěním 15 tisíc lidí, tedy třetiny současného počtu zaměstnanců. S pomocí v řádu stovek miliard korun již přispěchal japonský stát.