Jan Ondřich: ČEZ má zisky jisté, srazit je může chyba manažerů

ČEZ je nejziskovější firmou v Česku - a z trůnu je prakticky nesesaditelný. "Jen hrubá manažerská chyba by ČEZ připravila o vysoké zisky," říká Jan Ondřich z poradenské firmy Candole Partners, který se energetikou dlouhodobě zabývá.

HN: ČEZ loni vytvořil rekordní zisk přes 50 miliard korun, před deseti lety vydělal pouhou desetinu. Co firmě umožnilo tak raketový nárůst zisku?

Úplně na začátku pomohli politici, když vytvořili obří společnost, která v sobě zahrnuje téměř vše. Od těžby až po prodej konečným zákazníkům - do jedné firmy spojili doly, výrobu elektřiny, její distribuci a prodej. A pomohlo i to, že se dostavěl Temelín. Tím položili základní kámen úspěchu. ČEZ pak dále těžil zejména z toho, že byl schopen prodávat elektřinu za cenu německého trhu. Náklady ČEZ jsou však daleko nižší než náklady německých elektráren. A to hlavně díky struktuře jeho výrobní základny a díky tomu, že až 60 procent spotřeby uhlí pochází z vlastních zdrojů.

HN: Letos se kvůli krizi čeká mírný propad zisku. Najede po této pauze ČEZ opět na cestu pravidelného vzestupu zisku?

Krátkodobě to závisí na růstu cen elektřiny, zejména v Německu. Záleží i na obnově českých výrobních zdrojů, které tvoří většinu zisku ČEZ. Zdlouhavá a předražená obnova by mohla snížit ziskovost a ubrat volné peněžní prostředky. Firmě nahrává i struktura trhu. Český - a do určité míry i evropský - trh má ke skutečné konkurenci daleko. A to ještě nějakou dobu přetrvá. Jen hrubá manažerská chyba by v takovém prostředí ČEZ připravila o vysoké zisky.

HN: Najde se v Evropě společnost, která by se mohla pochlubit podobným příběhem jako ČEZ?

Většina úspěšných evropských energetických společností je podobně jako ČEZ vertikálně integrovaná, zahrnují v sobě celý řetězec od výroby až po prodej elektřiny. Toto uspořádání se osvědčilo jako nejefektivnější. Dnes se o vytvoření podobných společností pokoušejí například v Polsku (polská PGE již byla uvedena na burzu) či v Rumunsku. Co se ziskovosti týče, ČEZ se v Evropě může srovnávat pouze se skandinávskou společností Fortum, která však vyrábí téměř polovinu elektřiny z vody. Tedy s téměř nulovými náklady na palivo.

HN: Šéf ČEZ Martin Roman se často chlubí úspěšností zahraniční expanze. Mnohde ale kupuje staré rozvody, ty budou vyžadovat velké investice. Je to pro ČEZ správná cesta?

Z naší analýzy vyplývá, že není. Současné investice v zahraničí zdaleka nedosahují ziskovosti českých aktiv. ČEZ by si měl daleko lépe vybírat projekty, do nichž v zahraničí investuje. Měl by se soustředit zejména na obnovu českých zdrojů, které jsou vysoce ziskové. A to i ve srovnání se zahraniční konkurencí.

HN: Kterou ze zahraničních investic považujete jako za nejvíc povedenou a která je podle vás naopak nepovedená?

Jako nejlepší se jeví koupě německých dolů Mibrag, následují polské elektrárny. Z hlediska marže i tvorby volného cash-flow jsou problematické akvizice na Balkáně, zejména distribuce v Albánii a Bulharsku.