Vernon Smith: Evropa i Amerika si žijí nad poměry

Svět v uplynulých zhruba osmdesáti letech zažil dvě hluboké hospodářské krize. Podle Vernona Smitha, amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomii, vědci ani praktičtí ekonomové ještě nemají dostatek zkušeností s tím, jak takovým globálním otřesům předcházet a jaké závěry z nich vyvozovat. "Domnívám se, že politici udělali velice málo pro dosažení dlouhodobé hospodářské stability. Jde jim hlavně o znovuzvolení do úřadů," uvádí třiaosmdesátiletý vědec, který v pátek absolvoval výroční přednášku pražského Liberálního institutu na téma "Bubliny na hypotečních trzích, které zaplavily ekonomiku".

Vernon Smith získal Nobelovu cenu za přínos k rozvíjení experimentální ekonomie v roce 2002. Pomocí různých pokusů (laboratorních i v "poli") zkoumal chování tržních subjektů. Považuje se za liberála, který je přesvědčen o tom, že mají-li se lidé propracovat k bohatství, potřebují svobodu, aby mohli objevovat a inovovat. Podle Smitha se má zdaňovat především spotřeba, nikoli příjmy. "Nechť platí vysoké daně ten, kdo hodně spotřebovává, tedy ten, kdo si užívá jachtu nebo vlastní dva, tři domy..."

HN: Mezi ekonomy převládá názor, že světové hospodářství, které prošlo hlubokou krizí, je už z nejhoršího venku. Co o tom soudíte?

Vnímám to jako naději, ale dosud jsme nepoznali realitu. Nevíme. Deflační tendence a pokles na trhu nemovitostí se podařilo zastavit, neboť centrální bankéři po celém světě a zvláště v USA, převzali značné sumy privátních dluhů. Tím se ulevilo i domácnostem, jejichž finanční rozvahu rovněž poznamenala toxická aktiva. Ekonomové, politici a centrální bankéři si kladou otázku, zda udělali dost pro překonání krize, se kterou nepočítali. Musíme se poučit do budoucna, ale s řešením takových rozsáhlých krizí opravdu nemáme zkušenosti. Vždyť něco takového se stalo za uplynulých osmdesát let dvakrát. Ta první propukla v roce 1929, druhá začala v posledním čtvrtletí 2007, kdy na trhu nemovitostí existovala bublina financovaná hypotečními úvěry. Ta třeskla a začal padat bankovní sektor a s ním celá ekonomika. Bohužel, nikdo z odborníků si nevěděl rady a nepřišel se skutečně účinným receptem, jak vlastně po vypuknutí krize postupovat.

HN: Do jaké míry lze porovnávat nynější krizi s Velkou depresí třicátých let?

Průběh nynější krize se od Velké deprese třicátých let liší především tím, že centrální bankéři během poslední krize přijali velice rázná opatření. Jistě, můžeme si položit otázku, zda zasáhli včas a s dostatečnou rozhodností. Většina ekonomů hodnotících historii vám řekne, že v letech 1930-1931 centrální bankéři ve světě nepostupovali energicky, zaváhali.

HN: Myslíte si, že také politici reagovali na vzniklou situaci správně? Jste znám tím, že jste veřejně kritizoval podpůrný program Obamovy vlády v hodnotě skoro 800 miliard dolarů...

Co je to správně reagovat? Pokud máte na mysli účinnost politických kroků v zájmu dlouhodobé stability hospodářství, pak moje odpověď zní, že nikoli. Jde o to, že dělají především to, co zvýší pravděpodobnost, že budou opět zvoleni do svých úřadů. Kladou si otázku, co si o tom či onom myslí typický volič, co vlastně chce a snaží se různými dárky získat jeho přízeň. Známe to i z historie. Během deprese třicátých letech některé státy americké unie přijaly zákon zavádějící moratorium na nucené dražby nemovitostí, jejichž majitelé nebyli schopni splácet dluhy. Politici se tak snažili lidem pomoci.

HN: Evropa, hlavně země, které mají společnou měnu, se nyní potýkají s hlubokou krizí důvěry. To se výrazně projevuje hlavně na kapitálových trzích.

Evropa, usilující o hospodářskou integraci a jednotu, má podle mého názoru problém, jak udržet na uzdě výdaje jednotlivých zemí. Evropané si dlouhodobě žijí nad poměry. Je to taková hra - snažit se využít cizí peníze ve vlastní prospěch, a to není dobré. Rozpočtová disciplína v Evropě - a to se netýká jenom Řecka - je velký problém. Pravda, s podobným problémem se potýká federální vláda USA i jednotlivé státy americké unie. Názorným příkladem je Kalifornie, která je nucena drasticky šetřit.

HN: Nakolik účinné jsou vládní fiskální stimuly v USA?

Podstatným důvodem, proč v USA vznikla krize byl vysoký schodek veřejných financí, který dále prohloubily vládní stimuly, včetně těch, které mají podpořit trh nemovitostí. Ale velký objem hypoték a z nich plynoucí závazky nebyly ze strany dlužníků dostatečně zajištěny. Lidé neměli dostatečné finanční rezervy a splácení hypoték. Jedno z klíčových řešení do budoucna spatřuji v tom, aby byla stanovena jasná pravidla pro financování trhu nemovitostí. Aby se nestalo, že závazky dlužníků nebudou dostatečně zajištěny, což mělo zhoubný dopad na celé americké hospodářství. Vzpomeňme si na rok 2000, kdy se akciový trh v USA zřítil a burzy cenných papírů přišly o deset bilionů dolarů. Ale banky to nijak zvlášť nezdevastovalo. Postiženi byli především lidé, kteří se angažovali na akciových trzích. Nyní, kdy praskla bublina na trhu nemovitostí, vyvstaly velké problémy před bankami. Navíc začalo přibývat lidí bez práce, což situaci dále zkomplikovalo.

HN: Nakolik jsou "bubliny" na trzích aktiv pro ekonomiku nebezpečné? Lze se jim vyhnout?

Problém, jak zabránit spekulativním bublinám, které ohrožují bankovní systém, a tedy celou ekonomiku, trvá. V historii už jsme poznali spoustu různých bublin. Když splasknou postihují značný počet lidí.

HN: Mohl byste jmenovat země, kde existuje největší riziko vzniku dalších bublin?

Takové riziko existuje všude, kam se podíváte. Právě jsem se vrátil ze Šanghaje, kde mi přítel vyprávěl, jak tam stále rychle stoupají ceny nemovitostí. To platí i pro další čínská velkoměsta. Jedním z důvodů tohoto růstu je pokračující obrovská migrace lidí z venkovských oblastí do měst. Čína tak zažívá to, co už svět poznal a co umožnila "zelená revoluce" zvyšující produktivitu v zemědělství. Čína také liberalizovala svoji ekonomiku, přinejmenším svůj trh, který stále roste. Myslím, že právě liberalizace přispívá k rostoucímu bohatství Číňanů, jejichž příjmy stoupají.

Liberální ekonom Vernon Smith oslavil letos v lednu 83 let. Narodil se ve městě Wichita, stát Kansas. Postupně vystudoval elektrotechniku, poté ekonomii. Založil a stojí v čele Nadace na podporu výzkumu v experimen-tální ekonomii, jejíž je prezidentem.

Foto: Zuzana Šmajlerová