Jiří Leschtina: Oslovina, nebo slonovina?

Prosím vás, taková oslovina - tak zaháněl nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes otazníky nad svou docházkou do Večerní univerzity marxismu-leninismu. V jeho případě skutečně není samotný VUML nejpalčivějším cejchem. Jde o celkový obraz osobnosti, který se rychle poskládal do velmi nelichotivého portrétu.

Už ten způsob, jakým Pernes svou účast v kádrové líhni KSČ vysvětluje! Prý měl na vybranou mezi funkcí ředitele muzea za cenu "prostituování se" nebo pádem až kamsi do disentu. Ale hlavní dělící čára přece probíhala jinudy. Mezi angažovanými, kteří chtěli výhody a udržet si kariérní místa, a mezi těmi, již se spokojili s postavením zaměstnanců, které do VUML nikdo nenaháněl. A tady si Pernes jasně vybral.

Hlavním Pernesovým problémem však není VUML, nýbrž jeho kniha o dějinách Slavkova, V ní nechybí ani oslava zrodu místních akčních výborů Národní fronty a Lidových milicí v únoru 1948. Autor v lyricky heroickém tónu velebí obětavost Lidových milicí, díky jejichž "pevnému postoji zvítězila lidová moc". A můžeme jen žasnout nad Pernesovým tvrzením, že mu několikastránkovou pasáž do knihy kdosi vpašoval.

Ústav, v jehož čele Pernes stanul, má zkoumat praktiky minulého režimu. K nim patřilo i chrlení dokumentů, jež měly glorifikovat komunismus a zastírat jeho zločinnou podstatu. Tahle propaganda měla za cíl, aby pohled příštích generací na totalitu byl zcela zkreslený. Je únosné, aby manipulační metody zkoumal "podjatý" člověk, jenž je autorem jednoho z propagandistických dílek?

Na tuhle otázku nám správní rada ústavu, která zvolila Pernese s podezřelou zbrklostí, neodpovídá. Jen tak přiživuje úvahy, že účelem konkurzu bylo zbavit se Pavla Žáčka za každou cenu. Proč ale k Pernesově minulosti mlčí i ti disidenti, kteří Žáčkovi náruživě předhazovali členství v SSM?

Stačilo pár dní, aby se Pernes stal slonem v totalitním porcelánu. Achillovou patou instituce, již by měl bránit před ztečemi politiků. Po zvolení řekl, že chce přispět k rozchodu naší společnosti s minulostí. K tomu by teď nejlépe přispěl, kdyby se sám odporoučel tam, odkud přišel.