Předvolební Irák

Kdo kandiduje

Favority voleb jsou dvě seskupení. Koalice "Právní stát" stávajícího premiéra Núrího Málikího, v níž je asi 40 politických hnutí včetně sunnitských kmenových vůdců, křesťanů a nezávislých. Za ní následuje radikálnější šíitská koalice "Národní irácké spojenectví", ta sdružuje šíitské Nejvyšší islámské irácké shromáždění Amara Hakíma a stranu radikála Muktady Sadra.

Rostoucí násilí

Na bezpečnost dohlíží 416 tisíc policistů a 255 tisíc iráckých vojáků. Při výbuchu nálože v Bagdádu a při dvou sebevražedných útocích včera zemřelo 14 osob a 35 dalších bylo zraněno.

Bushova chyba

Bývalý americký prezident George Bush by údajně nenapadl Irák, kdyby věděl, že země nemá zbraně hromadného ničení. Ve svých čerstvých pamětech to tvrdí jeho dlouholetý nejbližší poradce Karl Rove. Bush tak podle něj Američanům při odůvodňování války úmyslně nelhal, jak ho mnozí obviňují, napsal včera deník The New York Times.

Osobní židle z paláce, meče, dýky, obrázky a další relikty ze Saddámova života lákaly ročně tolik sunnitských Iráčanů, že šíitská vláda v Bagdádu raději vydala zákaz.

 

Do "svatyně" v Tikrítu, kde je bývalý vůdce Saddám Husajn pohřben, už nesmí organizované zájezdy a autobusy se školními dětmi.

Zpívat vlastenecké písně a nosit květiny do areálu, kde v lednu nově přibyl i hrob Saddámova bratrance, nechvalně proslulého a v lednu popraveného "chemického Alího", ale část Iráčanů chodí dál.

Stejný dojem jako výpravy k Saddámovu hrobu vyvolávají i nedělní volby: vyrovnat se s minulostí je pro Irák stále obtížné.

Jste "staré struktury"

Nedělní hlasování do parlamentu bude už třetí po pádu bývalého režimu a nejspíš i poslední za masivní přítomnosti americké armády.

Kromě korupce a nových útoků s desítkami mrtvých odhalilo znovu fakt, že Irák zůstává rozdělenou a nestabilní zemí, v níž demokracie podléhá místním zvyklostem.

Když se šíitské strany chtěly zbavit svých rivalů, vydaly v lednu stovkám lidí zákaz kandidovat s odůvodněním, že jsou přívrženci Saddámovy bývalé strany Baas.

Volby v Iráku znovu v ohrožení. Vicepremiér vetoval volební zákon - čtěte ZDE

Z původně 500 vyškrtnutých (asi šestina všech kandidátů) se 177 odvolalo a odvolací soud na listiny vrátil jenom 28 z nich.

Pouze díky tomu, že se do hry vložila americká diplomacie, se podařilo spor vyřešit a zajistit, že výsledky voleb mohou být věrohodné.

Bez pomoci USA nedokážou Iráčané vyřešit ani strategickou otázku Kirkúku, města bohatého na ropu, o který se přou Arabové s Kurdy.

Obama: Do srpna pryč

"Neschopnost Iráčanů, aby se sami dohodli na klíčových otázkách, je nesporná, byť poněkud úzkostná realita," uvádí ve své analýze ústav International Crisis Group.

Je navíc pravděpodobné, že z voleb nevyjde jasný vítěz a stejně jako stávající premiér Núrí Málikí bude muset vytvořit širší šíitsko-kurdskou koalici. Tento proces může trvat týdny i měsíce.

V iráckém městě se rodí postižené děti. Mohou za to zbraně USA, tvrdí místní - čtěte ZDE

Prezident USA Barack Obama slíbil, že do konce srpna se všechny bojové jednotky ze země stáhnou. Zda se to podaří, je otázkou.

Uklidnit mohou Obamovu administrativu dva trendy. Ač má Saddám stále své obdivovatele, baasistická strana je zřejmě definitivně mrtvá.

Oslabují ale i ty, které nově sázely na sektářské tendence a profilovaly se jako náboženské. Iráčané je v loňských místních volbách odmítli.

I strany, jako je šíitská ISCI, se nyní snaží zmodernizovat rétoriku a dostat na své kandidátky ženy.

"Většina stran se naučila jednu věc," řekl nejmenovaný irácký ministr. "Musí se zbavit všeho, co souvisí s náboženstvím. I když náboženské opravdu jsou, snaží se říkat: Všichni jsme Iráčané."


Tři dny před termínem začala už včera odevzdávat své hlasy ve volbách část iráckých voličů. Z hlasování vzejde parlament, který bude řídit zemi po odchodu amerických vojáků.