Střední Evropu čeká jenom mírné oživení

Globální recese těžce dolehla také na deset nových členů Evropské unie. Všechny s výjimkou Polska loni zaznamenaly hlubší hospodářský propad než eurozóna. Vyplývá to z obsáhlé studie, kterou HN poskytl Vídeňský ústav pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW).

Hospodářství zmíněné desítky zemí kleslo loni v průměru meziročně o 3,6 procenta, tedy o něco méně než eurozóna (-4,1 procenta). Ale to je jenom hra čísel.

O lepší průměr, než má eurozóna, se zasloužilo Polsko. Jeho ekonomika, která vytváří větší HDP než Česko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko dohromady, odolala jako jediná v celé Evropské unii recesi a dále rostla.

Vyhlídky na letošní rok

Hospodářské oživení bude letos v deseti nových zemích EU chabé. Rakouští experti počítají s průměrným růstem HDP o pouhé jedno procento. Ve střední Evropě, která zahrnuje pětici zemí, pak o 1,7 procenta.

Polský HDP letos podle předpovědi vzroste o solidních 2,5 procenta, český a slovenský o skromné jedno procento, zatímco maďarská ekonomika bude po loňském propadu o 6,5 procenta letos stagnovat.

Také na jihovýchodě Evropy - v Bulharsku a Rumunsku - se po loňském propadu o 5,1, respektive 7,2 procenta, čeká letos hospodářská stagnace, uvádí zpráva WIIW.

Tři malé pobaltské země se podle ní ocitly ve "zcela separátní kategorii". Loni je postihl hrozivý propad HDP, který v Estonsku dosáhl 14 procent, Litvě 15 a v Lotyšsku dokonce 19 procent. Uvedená trojice zemí se z recese nevymaní ani letos.

Polsko zachraňuje spotřeba

Polská ekonomika si loni vedla uspokojivě především díky tomu, že nadále rostla soukromá spotřeba a investice se - na rozdíl od dalších zemí regionu - udržely přibližně na úrovni předchozího roku.

"Polské hospodářství je ve srovnání se středoevropskými sousedy uzavřenější. Více se spoléhá na domácí poptávku a díky tomu bylo vůči globální recesi odolnější," komentuje pro agenturu Bloomberg Radoslaw Bodys, ekonom Bank of America Merrill Lynch.

Jak dodává, výdaje domácností spolu s veřejnými výdaji odpovídají v Polsku zhruba 80 procentům tamního HDP.

Nicméně, k hospodářskému vzestupu Polska napomáhá také zahraniční obchod. "Vývozu pomohlo výrazné oslabení zlotého," říká Leon Podkaminer, ekonom WIIW. Největším exportním trhem Polska je s 26procentním podílem na celkovém vývozu Německo (české firmy vyvážejí do Německa zhruba třetinu své produkce).

Zatímco Polsko se mohlo opřít o spotřebu domácností, v Maďarsku tomu je přesně naopak. Domácnosti tam nesou hlavní břemeno recese, když jejich spotřeba klesla loni v průměru o sedm procent.

Citelně ochabla také investiční aktivita. Významné firmy podnikající v Maďarsku, jako například americký hliníkárenský gigant Alcoa nebo japonská automobilka Suzuki, byly nuceny omezit výrobu.

Slovenské a slovinské trable

Chabou zahraniční poptávkou bylo tvrdě zasaženo také Slovensko, jehož HDP v loňském roce klesl o 4,7 procenta. Tamní vývozce znevýhodnilo výrazné posílení slovenské koruny několik měsíců před zavedením eura. Země tak vstoupila do měnové unie s nadhodnoceným kurzem své měny, který ji v konkurenčním zápolení znevýhodnil.

Slovensko trápí nejvyšší nezaměstnanost ve střední Evropě. Její průměrná míra loni po několikaletém sestupu znovu vystřelila nad dvoucifernou hranici a letos se dále posune na 13 procent, předpovídá WIIW. Druhou nejvyšší míru bude mít Maďarsko (10,5 procenta).

Globální krize ve střední Evropě nejvíce srazila ekonomiku dvoumilionového Slovinska, které je podle hodnoty HDP na obyvatele (21 100 eur podle parity) nejbohatší postkomunistickou zemí. Slovinský HDP se loni meziročně propadl o 7,8 procenta, nejvíce od roku 1992.

Jak poroste střední Evropa