Daniel Anýž: Vláda: Zahraniční politika? Co to je?

Jedním uchem dovnitř druhým ven. Asi tak na české politické scéně rezonuje páteční upozornění generálního sekretáře NATO Rasmussena, že pro "menší a středně velké země je nesmírně důležité, aby ve své bezpečnostní politice dosáhly domácího konsensu povýšeného nad stranickou politiku".

Kdepak, toho se Aliance od Česka jen tak nedočká, stejně jako se Rasmussen v Praze nedočkal souhlasu Jiřího Paroubka s navýšením českého kontingentu v Afghánistánu. S českou zahraničněbezpečnostní politikou se to však má ještě hůře, než by ukazovala nechuť poslat do Afghánistánu dalších 50 lidí, zdravotníků a výcvikářů afghánských sil.

Imperialisticky rozpínavý Reagan

V Česku se zahraničněbezpečnostní politika totiž v současnosti nekoná. Tedy přinejmenším podle toho, jak zdejší veřejná a politická diskuse zcela ignoruje důležitá a aktuální témata. Kdy jsme zde například naposledy slyšeli výraz "taktické jaderné zbraně"? Možná z československé televize, když v 80. letech informovala o "imperialisticky rozpínavém rozmisťování Reaganových pershingů v západním Německu".

Jenže kdekoli za hranicemi Česka se teď poměrně intenzivně mluví o tom, jaký by měl být budoucí osud zhruba dvou set amerických jaderných bomb, které jsou v Evropě dosud umístěny celkem v pěti státech - v Německu, Holandsku, Belgii, Itálii a Turecku. První tři z výše uvedených zemí společně se dvěma dalšími státy NATO, Lucemburskem a Norskem, nyní vyzývají Alianci i prezidenta Obamu, aby byly americké jaderné zbraně z Evropy staženy. Pro reciproční, americko-ruské stažení jaderných taktických zbraní z Evropy, respektive ze západu Ruska, se pak společně vyslovili i polský ministr zahraniční Radek Sikorski a jeho švédský kolega Carl Bildt.

Je zřejmé, že samotného Obamu, jenž před necelým rokem v Praze oznámil svou vizi "jaderné nuly", tedy světa bez nukleárních zbraní, by neměli problém přesvědčit. Naposledy před víkendem Obama potvrdil, že nadcházející analýza amerického jaderného potenciálu, takzvaná Nuclear Posture Review, již administrativa zveřejní v nejbližších týdnech, "sníží počet a roli" jaderných zbraní USA. Je také zřejmé, jak lze vyčíst z vyjádření amerického velvyslance u NATO Ivo Daaldera, že se Obamova administrativa snaží sladit tento zásadní strategický dokument (Nuclear Posture Review) právě i s názorem celé Aliance na taktický arsenál v Evropě.

Čechů se neptejte, ti nemají žádný názor

Ani na americké straně, ani uvnitř NATO není přitom ale debata zcela jednoznačná, a pravděpodobně není ani uzavřena. Odpůrci stažení taktických zbraní z Evropy namítají, že prvek jaderného odstrašení má i v současném evropsko-asijském prostoru stále svou funkci Jak to například pro sobotní vydání Washington Post uvedl český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář: "My jako země s velmi osobitou zkušeností z naší vlastní historie jsme možná opatrnější než některé jiné země," upozornil Petr Kolář. Podle Postu s "odkazem na minulou sovětskou dominanci".

Řeklo by se, vida, přece jenom je tu český postoj. Ale sám Petr Kolář listu naznačil, že jde spíše o jeho "osobní názor". Naposledy před rokem totiž mělo Česko oficiální a čitelnou zahraniční politiku. Od pádu Topolánkovy vlády se jasným zahraničněpolitickým názorům vyhýbá. Pro úřednický kabinet je to pochopitelné. Jenže v zahraničí si mezitím mohou zvyknout, že není třeba se "Prahy" na cokoli ptát. A že tak není třeba ani s českým názorem příliš počítat.