Začátek letošního roku přinesl německým firmám nepříjemné překvapení. Jejich lednový vývoz se ve srovnání s předchozím měsícem nečekaně propadl o 6,3 procenta. Naproti tomu čínští konkurenti předvedli výkon "z říše snů", když v únoru zvýšili export o 45,7 procenta.

Vyplývá to ze včera zveřejněných oficiálních statistik. Podle nich německé firmy prodaly v lednu v cizině zboží za 63,9 miliardy eur. Dovoz stoupl proti prosinci o šest procent na 56 miliard eur.

Důvody jsou nejasné


To, že německý vývoz po čtyři měsíce trvajícím vzestupu spadne o tolik, nikdo nečekal. Ekonomové jsou poněkud zmateni. "Nemohu přesně určit, co za tím je. Špatné číslo mě velice překvapilo," komentuje pro server Spiegel Online Simon Junker z peněžního ústavu Commerzbank.

Nicméně se domnívá, že jedno nepříznivé číslo ještě neznamená katastrofu a zahraniční obchod nadále zůstane klíčovém motorem největší ekonomiky eurozóny.

To si myslí také Stefan Bielmeier z Deutsche Bank. "Výroba se už vzpamatovala a příliv objednávek v průmyslu sílí. Ovšem čísla o zahraničním obchodě do tohoto obrazu nezapadají," míní Bielmeier.

Německá ekonomika se musí nadále spoléhat hlavně na oživení poptávky v zahraničí. Stoupající nezaměstnanost v zemi totiž tlumí spotřebitelské výdaje domácností.

Prezident Německé spolkové banky Axel Weber tento týden varoval, že letošní zima, nejdrsnější za posledních 14 let, může způsobit pokles HDP v prvním čtvrtletí. Také on je ale přesvědčen, že německá ekonomika míří zvolna vzhůru a potáhne ji hlavně vývoz.

"Německé stroje a zařízení potřebují zejména asijské firmy k tomu, aby mohly plnit vlastní exportní zakázky," říká podle agentury Bloomberg Weber. Bundesbank letos počítá s růstem německého HDP o 1,6 procenta.

Čínský hlad po dovozu


Přibližně stejně jako vývoz stoupl v únoru meziročně i čínský dovoz - téměř o 45 procent, uvádí Hlavní celní správa v Pekingu. Absolutní hodnotu ale nezveřejnila.

Velice rychlá dynamika dovozu souvisí s čilou poptávkou čínských firem po surovinách a materiálech, například oceli potřebné k výstavbě a modernizaci infrastruktury.

Silný čínský dovoz je podle expertů velmi důležitý pro zotavení světové ekonomiky. Japonská společnost Nomura odhaduje, že Čína se letos postará o více než třetinu přírůstku globálního HDP.

Tempo růstu čínské ekonomiky loni díky rozsáhlému fiskálnímu balíku v hodnotě 586 miliard dolarů postupně zrychlovalo až na 10,7 procenta v posledním čtvrtletí. Čína, která se loni stala největším světovým vývozcem, předstihne letos hodnotou svého HDP Japonsko a zařadí se v globálním žebříčku na druhé místo hned za USA.

Vláda se bojí "bublin"


Čínskou ekonomiku však nepohánějí vzhůru jen investice financované z fiskálního balíku. Svou velkorysou úvěrovou politikou k tomu přispívají také komerční banky, které loni celkem rozpůjčovaly sumu odpovídající v přepočtu asi 1,4 bilionu dolarů.

Centrální banka je chtěla přimět ke střídmější úvěrové politice tím, že jim loni dvakrát zvedla povinné rezervy, ale toto opatření, jak se zdá, zabralo jenom dočasně. Letos v lednu čínské komerční banky poskytly firmám a domácnostem úvěry za 203 miliard dolarů, což bylo více než za tři předchozí měsíce dohromady.

Vláda v Pekingu se obává možného vzniku bublin v podobě přemrštěných cen na trhu nemovitostí či nadbytečných výrobních kapacit. Premiér Wen Ťia-pao tento týden varoval před skrytými riziky v bankovním sektoru, kde stoupá podíl ohrožených úvěrů, i na trhu realit. Vláda slibuje, že na něm zatočí se spekulanty.


Čínská expanze a její rizika


305 miliard dolarů


činí hodnota půjček, které během ledna a února poskytly čínské komerční banky firmám. Je to zhruba o pětinu více než "strop" stanovený vládou.

1,4 bilionu dolarů


půjčily loni čínské banky firmám a domácnostem. Uvedená suma se má letos snížit na necelého 1,1 bilionu dolarů.

Jak se míchá pořadí


Čína se loni stala největším světovým trhem s automobily místo USA a největším vývozcem zboží, když předčila Německo o zhruba 60 miliard eur. Německý vývoz loni klesl o 18,4 % na 803,2 miliardy eur. Říše středu letos hodnotou HDP předstihne Japonsko a stane se druhou největší ekonomikou světa.

Riziko přehřátí ekonomiky


Experti poukazují na prudké tempo růstu průmyslové výroby, která během ledna a února vzrostla meziročně o 19,5 %. Investice do sektoru nemovitostí za stejné období stouply o 31 % na 46 miliard dolarů.

Překotný růst


Růst HDP zrychluje díky rozsáhlým fiskálním injekcím tempo, které v posledním čtvrtletí 2009 dosáhlo 10,7 % , nejvíce za poslední dva roky.


Postará se o růst světové ekonomiky
Čína, která se loni stala největším světovým vývozcem, předstihne letos hodnotou svého HDP Japonsko a zařadí se ve světovém žebříčku na druhé místo hned za Spojené státy.
FOTO: PROFIMEDIA

Více informací na www.ekonomika.ihned.cz/svet