Mirek Topolánek má mnoho chyb. Jedna, kombinovaná s jeho zemitou prostořekostí, je smrtící. Ve svých projevech vynechává a přeskakuje ne věty, ale celé odstavce. Jeho promluvy se tak někdy stanou nesrozumitelnými, jindy se dají jednoduše zesměšnit, překroutit. Nic, co by se dalo člověku, jen chce být premiérem, přičíst k dobru. Každý, kdo ale čte pozorně jeho poslední "neformální" rozhovor, v němž mluví o gayích a Židech, musí vidět jedno: Lze z něj vyčíst neotesanost a neobratnost, ale zcela jistě ne útok na sexuální orientaci či náboženské vyznání. Aféra, která tak vznikla, není chybou Mirka Topolánka, nýbrž povrchnosti médií.