Dostat Evropu z krize mají ženy. Dospěla k tomu Evropská komise, podle níž vyšší zastoupení žen na řídících místech ve firmách může zvýšit jejich zisky zhruba o deset procent. Nejde jen o firmy, ženy nejsou ani ve vedení centrálních bank; v řídících orgánech NATO a ve vedení unie je jich poskrovnu. Hospodářství by prý prospělo, kdyby jich bylo víc.
Náhled na řídící úlohu žen změnila krize víc než cokoliv jiného. Za krizi prý - podle četných studií - mohlo právě "typicky" mužské riskantní chování.
Ženy jsou i proto aktuálním tématem číslo jedna. Poprvé v historii je víc nezaměstnaných mužů než žen. Kromě Norska, kde je ve vedení země až 42 procent žen, ale v žádné zemi nemají rozhodující slovo. Ženy, studentky vysokých škol, v evropských zemích už převýšily počet svých mužských protějšků. Stále jsou ale za stejnou práci ohodnoceny hůř než jejich mužští kolegové.
Do genderové bitvy jdou i firmy. Například německý Deutsche Telekom nedávno rozhodl, že chce mít do roku 2015 v nejvyšším a středním managementu nejméně 30 procent žen, tedy dvojnásobek oproti současnosti.
Jenže říct jednoznačné ano ženám ředitelkám je stejně těžké jako říct to o jakékoliv jiné skupině. Margaret Thatcherová stejně jako Angela Merkelová mohou být příkladem vítězných vůdkyň. Jenže jakou je vůdkyní prezidentka Argentiny Cristine Fernándezová, která chce vykrást vlastní centrální banku?
Komise zatím nenavrhla žádné kvóty, pokud se však do genderové problematiky zabere, dá se očekávat, že na ně dojde. Jestli však výsledek nebude stejný jako v případě naší ČSSD. Tato strana si stanovila kvótu alespoň jedné místopředsedkyně ve vedení strany a výsledkem je místo zející prázdnotou.
Kvóty pro ženy jsou v módě, v Evropě je "in" mínění, že pokud se změní poměr pohlaví v řídících funkcích, všechno půjde lépe. Jen by nebylo špatné zapomenout na tisíce let osvědčenou zkušenost, že lidem, bez ohledu na pohlaví, sexuální orientaci nebo náboženské přesvědčení, se nejlépe pracuje s tím, s kým si prostě rozumí. Bez ohledu na nějaké byrokratické kvóty.
