Naučíme přistěhovalce číst a psát, a budou jako my

Je mu sice už přes šedesát, ale ve školní lavici toho ještě moc nenaseděl. Teď v důchodu se však chce konečně naučit číst. "Když jsem se ho ptal, proč se rozhodl právě teď, tak mi vysvětlil, že jako muslim by si rád konečně přečetl alespoň některé z prorokových knih," přibližuje koordinátor pařížského radničního programu alfabetizace pro frankofonní přistěhovalce Jean Grigorieff motivaci Alžířana Aliho, jednoho ze zdejších nejstarších žáků.

Ostatním ve třídě je v průměru kolem třiceti a do večerního kurzu čtení a psaní, který probíhá v základní škole 15. obvodu, začali chodit letos v září hlavně proto, aby si našli lepší práci.

Klíč k lepší práci...

"Většina z nich už pracuje v uklízecích firmách nebo hlídá děti, ale rádi by sehnali lepší místo a to jako negramotní nemůžou," vysvětluje lektorka Anne Prouová s tím, že to je ale běh na dlouhou trať. Ve třídě se jich totiž nejčastěji schází jen půlka.

"Mají úplně jiné chápání času než my, během semestru se klidně na dva měsíce sbalí a odjedou domů (tedy nejčastěji do Alžírska, Maroka, Tuniska nebo Mali) a vůbec jim nevadí, že tady každý týden zameškají čtyři hodiny," říká Prouová. I tak to ale podle ní má velký smysl.

Cílem kurzů, které na radnicích vznikaly v 19. století, už totiž dnes není jen alfabetizace, ale také integrace do společnosti. Publikum, které program využívá, se totiž v posledních letech hodně proměnilo a namísto nevzdělaných Francouzů už ve třídách sedí jen imigranti, kteří ve své zemi do školy nikdy nechodili.

"Tím, že je naučíme číst, jim umožníme, aby nemuseli žádat o pomoc i v těch nejbanálnějších situacích, jako když například nevědí, na jaké stanici metra vlastně vystoupili. Ve druhé fázi se jim pak snažíme předat pocit, že mohou být součástí naší společnosti, i když pocházejí odjinud," vysvětluje koordinátor Grigorieff s tím, že příští rok otevře kurz zaměřený na média.

"Chci, aby tito lidé porozuměli jazyku zdejších novin a zjistili, že mluví i k nim, i když vím, že to nebude snadné," říká Grigorieff a podotýká, že bez možnosti chápat, o čem se mluví, se přistěhovalci do občanského života ve Francii nikdy nezapojí.

...i k občanskému životu

Porozumění zprávám a otázkám, které řeší francouzská společnost, je však na programu až v kurzech vyšší úrovně. Ti, kteří teprve letos začali se slabikováním, zatím většinou ani nevědí, která řeka protéká Paříží.

"Přesto, že tady řada z nich žije už několik let, tak znají jen to, co bezprostředně potřebují ke svému dennodennímu životu, a to, že je to Seina, to do toho rámce prostě nepatří," shrnuje Grigorieff s tím, že pokud se to má změnit, tak je na tom třeba postupně pracovat.

"Statisticky by se zdálo, že problém analfabetismu už ve Francii v podstatě není, ale když se v tom prostředí pohybujete, tak zajistíte, že to je omyl. Negramotnost nezmizela, jen se už netýká Francouzů, ale spíše těch, kteří k nám přicházejí z jiných frankofonních zemí. Čísla neznáme, protože většina těch lidí tady není ani legálně, ale vzhledem k tomu, že se nám stále plní další kurzy, tak je evidentní, že tady jsou," zdůrazňuje lektorka Anna Prouová.

Oslovit přistěhovalce z uzavřených komunit na předměstích se ale pařížské radnici stále nedaří. Na integračně nejkomplikovanější skupinu imigrantů tak tento jinak účinný nástroj zatím nezabírá.

V tamním prostředí je totiž podle Grigorieffa silně zakořeněná nedůvěra ke všem veřejným institucím.

"Vydat se na radnici, kde hned ve vedlejších dveřích sídlí zástupce prefektury, jim tak přijde naprosto nemyslitelné, i když my bychom po nich žádné papíry nechtěli," vysvětluje Grigorieff.

A problémem nejsou ani muslimské šátky, které jsou jinak ve francouzských školách zakázané.

"Dokonce se jim snažíme vyjít vstříc i rozvrhem. Pro ženy například otvíráme kurzy v době, kdy jsou jejich děti ve škole, pro pracující zase pozdě večer. A vyhovět se snažíme i nefrankofonním přistěhovalcům - například pro obyvatele čínské čtvrti Belleville máme hodiny odpoledne. Většina lidí tam totiž pracuje v asijských restauracích, a tak se musíme trefit do doby, kdy mají volno."