Dětský ráj

Předpoklad, že děti všechno stejně rozbijí a do pokojíku takzvaně dorostou, pomalu přestává platit. České dětské pokojíčky jsou hezčí a hezčí. Investovat do kvalitního nábytku se vyplatí, zvlášť když je vybírán s rozmyslem. Když se to povede, dítěti s menšími či většími změnami vydrží třeba až do chvíle, kdy se od rodičů odstěhují a založí si vlastní domácnost. Chce to však respektovat osobnost a požadavky každého dítěte zvlášť.

Neutrální nábytek, barevné doplňky

V dětských pokojích platí z hlediska barevných schémat stejný trend jako v dospělých místnostech - nic není zakázáno, ale všechno musí perfektně ladit. Hitem letošního roku v aktuálních kolekcích designových značek jsou samozřejmě odstíny modré a tyrkysové, z loňska přechází fialové tóny. Oblíbené zůstávají i klasické "dětské" barvy - zelená a růžová v jakémkoli odstínu.

"Opět záleží na temperamentu dítěte," říká Šárka Richtrová. "Má-li v pokoji bydlet živý čtyřletý chlapeček, který si rád hraje na indiány, je dobré mu zařídit dostatečně barevný hrací kout a třeba do místa určeného pro kreslení a později i učení směrovat klidnější barvy, které mu trochu usnadní soustředění."

Zatímco barvy dětským pokojům stále dominují, postupně se naopak ustupuje od monotematicky dekorovaných pokojů. Pokoje přeplněné kytičkami, spidermany nebo hvězdami nahrazují jednoduché barevné kombinace, v nichž podobné dekorace hrají jen doplňkovou roli oblíbeného motivu. Cíleně se zato využívají tapety a velkým trendem se v poslední době staly i samolepky na zdi. Možná proto, že stejně jako vkus dítěte se dají rychle změnit.

Myslet na změnu dopředu se u dětského pokoje vůbec vyplatí. Investice do něj nebývá malá, a vkus dětí se mění opravdu rychle. Když základ pokoje budou tvořit neutrálně laděné základní konstrukce včetně většiny nábytku, nebude problém jej třeba už za rok, až děti vyrostou z vývojové fáze princezen a pirátů, celý obměnit za pomoci podstatně levnějších zásahů, než je nákup nového nábytku. Třeba vymalování stěn, volby textilií nebo menších barevných ploch nábytku, jako je deska stolu. A samozřejmě především doplňky. V takovém případě může nábytek bez problémů sloužit dítěti od dvou let věku třeba až do pozdní puberty, aniž by ho omrzel. Zvlášť když si s ním občas zahrajete jako s legem, sem tam něco přistavíte nebo naopak uberete jednotlivé komponenty - od pracovního stolu po postel pro sourozence.

Stůl a židle musí růst

Při výběru nábytku i dalšího vybavení do dětského pokoje ale nerozhoduje jen vzhled. Důležité je vyrovnat se také s na první pohled triviálním faktem, že jsou menší než dospělí a že je třeba s tím při zařizování počítat. Třeba u pracovních stolů a židlí, které se v dětských pokojích objevují mezi druhým a třetím rokem, kdy si děti začínají kreslit. Vlastní pracovní stůl je určitě lepší variantou než sezení třeba u jídelního stolu, kde dítě tak tak dosáhne na desku a nohama ani náhodou nedosáhne na zem, takže mu chybí potřebná opora.

Dětské pracovní stoly i židle k nim určené si výrobci obvykle nechávají testovat i pro školní zařízení, podle pravidel pro ně určených jsou zařazeny do kategorie od 0 do 7. "Pro předškoláky je většinou určená kategorie 0 - 2, děti na prvním stupni základní školy průměrně projdou kategoriemi 2, 3 a 4. Ve skutečnosti jsou ale už v první třídě mezi dětmi rozdíly ve výšce i v desítkách centimetrů, takže je lepší při výběru židle postupovat podle obecných ergonomických pravidel," říká Ludmila Zezulová.

Jaká pravidla to jsou? Židle by měla být výškově nastavitelná a měla by pevně podpírat záda minimálně v oblasti beder. Pro každý věk a výšku dítěte přitom při výběru platí pravidlo dvou pravých úhlů - jeden v kyčlích a druhý v kolenou. S ohledem na rychlý růst dítěte mohou být i trochu větší, ale nikdy ostré. To by si dítě ničilo klouby i správné postavení páteře. Také by mělo mít pevnou oporu pro chodidla.

Jak snížit riziko úrazu

Brát ohled jen na výšku dětí ale nestačí. Nábytek do dětského pokoje musí být také dobře opracován. Nepečlivě zabroušené dřevěné hrany nebo neukončené kovové trubky v něm nemají co dělat. Až příliš často způsobují úrazy ve chvíli, kdy si dítě z pokoje udělá tělocvičnu. Hned v obchodě si proto veškerý materiál zkusmo přejeďte rukou. Zdá se vám moc hrubý a hrany nejsou všude stejné? Vyberte raději něco jiného. Přednost mají zaoblené rohy. A pokud to tak není, řada obchodů včetně hobby marketů nabízí jednoduché nástavce na rohy stolů, komod nebo postelí. Doporučuje se také vybavit všechny zásuvky brzdičkami. Přiskřípnutý prst umí pěkně potrápit i dospělé, natož malé děti.

Problém mohou představovat i světla, zvlášť malé lampičky na čtení. "Úplně bezpečná nejsou v dětském pokoji nikdy, ale riziko lze samozřejmě minimalizovat," vysvětluje Šárka Richtrová. Nejvhodnější materiál pro dětské lampy jsou plast nebo textilie, které se nerozpálí. Dovnitř by měla přijít úsporná zářivka, která nehřeje zdaleka tolik jako klasická žárovka. Někteří výrobci také nabízejí lampičky se spodní zábranou. Díky ní se děti nedostanou přímo k žárovce. Jak velké riziko to může být, záleží i na věku dítěte.

Bezpečnostních opatření platí pro dětské pokoje spousta, ale na druhou stranu všeho moc škodí. "Dítě, které vyrůstá v absolutně bezpečném pokoji, pak vyjde do okolního světa zcela bez pudu sebezáchovy," říká Šárka Richtrová. "Proto je dobré najít odpovídající kompromis, díky kterému se děti naučí už v domácím prostředí dávat taky trochu pozor samy na sebe."

Miminka mají vlastní zákony

Na veškerý dětský nábytek včetně textilií u nás platí stejné normy, podle jakých se zkouší kvalita nábytku pro dospělé. Výjimkou je pouze skupina dětí do tří let. Tady jsou pravidla mnohem přísnější. Pro dětské postýlky jsou to jen dva roky stará pravidla zaměřená na bezpečnost. Co říkají? Tak například že vzdálenost mezi jednotlivými příčkami postranic nesmí být větší než šest centimetrů, aby jimi dítě neprostrčilo hlavičku. V takovém případě by mu totiž hrozilo udušení.

"Postýlky se zkouší s pomocí speciálních kuželů o průměru 45 a 65?mm při působení síly 30 newtonů," popisuje Ludmila Zezulová ze Zkušebního ústavu lehkého průmyslu v Českých Budějovicích. "Postýlka by zároveň měla mít alespoň dvě polohy pro umístění spací plochy. U vyšší pro nesedící děti musí být vzdálenost lehací plochy minimálně 30 centimetrů pod horní plochou postranice, u nižší pro stojící batolata alespoň 60 centimetrů." Zdravotně nezávadný by měl být také lak, kterým je postýlka natřená, a v dosahu dětí nesmí být umístěna loga výrobce nebo jiné samolepky. První, co totiž dítě zpravidla udělá, je, že samolepku strhne a strčí do pusy.

Jak dětské postýlky této normě vyhovují, kontroloval na konci loňského roku časopis D test. Bohužel většina ze zkoumaných výrobků vůbec neprošla. Částečně proto, že velké procento dětských postýlek dostupných na našem trhu pochází z Polska, kde se výrobci normami států, kam vyvážejí, už tradičně příliš nezabývají. V některých případech ale past na vlastní děti chystají sami rodiče. "Výrobce by měl vždy uvádět, jak vysoká může být matrace, která do dané dětské postýlky patří. Rodiče na druhou stranu musí rozměry postýlky respektovat. A to nejen výšku, ale i šířku a délku matrace. "Když je menší než postýlka, dítě si pak může ve vzniklé mezeře poranit ruku nebo nohu," říká Ludmila Zezulová. Zároveň doporučuje dávat pozor při nákupu ohrádek, zvlášť síťovaných se dnem a okrajem z měkčených plastů. V řadě zkoumaných výrobků se totiž najde vysoký obsah ftalátů. Ty ale certifikací logicky neprojdou.

Dobrou noc a spát

Někdy okolo dvou let se děti postupně stěhují z malých postýlek. Některé rovnou do postelí určených pro dospělé. Ty však často nejsou vhodné ani pro jejich rodiče, natož pro vyvíjející se dětskou páteř. "Jde hlavně o celočalouněné postele, často dovážené z Polska, které nemají matraci, ale jen polyuretanovou výplň překrytou separační látkou," upozorňuje Ludmila Zezulová. Páteř pak nemá správnou oporu, nemluvě o skvělém prostředí pro roztoče a další alergenní faktory. Postel by měla mít vždy lamelový rošt a na něm zdravotní matraci, která umožní správný vývoj dětského skeletu.

Kvůli úspoře místa se rodiče často rozhodnou pořídit dětem palandu. Právě pro ty platí speciální zkušební norma, která snižuje riziko, že se děti při spaní zraní. U palandy se více než jinde vyplatí se jí řídit, protože pády z takové výšky mohou skončit vážným úrazem.

Základem je stabilita postele. Až si na ní děti budou hrát, neměla by se ani pohnout, a to včetně samotných zábran. Ty by měly být umístěny kolem celého lůžka, jen s úzkým přerušením v místě, kudy se na palandu leze. Jak dobře vyhovuje těmto požadavkům, se dá vcelku dobře odhadnout při letmém testování už v obchodě.

Další důležitý krok je správná volba matrace. Když se položí na palandu, měla by být vzdálenost mezi její horní hranou a hranou zábran alespoň 16 centimetrů, jinak hrozí, že dítě v noci spadne. "Ze stejného důvodu na palandu nepatří ani moc polštářků," varuje Ludmila Zezulová. V každé posteli by měla být proto označena maximální výška matrace. Nejpodstatnější, ale přitom často opomíjenou informací je stáří dětí, které mohou spát na palandě. Ačkoliv s tím někteří rodiče nechtějí souhlasit, pro menší děti než školní se vyvýšená postel jednoduše nehodí.

Pět zásad bezpečného pokoje

1. Páteř se vyvíjí od narození až do dospělosti. Na postel proto patří kvalitní zdravotní matrace. Každých pět až deset let (pokud z ní dítě dřív nevyroste) ji vyměňte za novou.

2. Když palanda, tak zajištěná ze všech stran. Otvor pro žebřík nesmí být větší než čtyřicet centimetrů, aby jím dítě nemohlo při spaní propadnout. Žebřík má být alespoň 30 centimetrů široký a chodidlo se musí na stupíncích zasunout do hloubky 9?cm. Bezpečné je přitom pořídit palandu nejprve s nástupem do první třídy.

3. Pracovní místo se řídí výškou dítěte. U stolu vyzkoušejte, zda si pohodlně položí lokty na stůl. Horní část nohou s tělem i s lýtky by přitom měla svírat pravé nebo mírně tupé úhly, nikdy ne ostré.

4. Barvy a laky určené pro dětské pokoje mají své vlastní speciální certifikace. Informace jsou nejlépe dohledatelné přímo na stránkách výrobců.

5. Při nákupu je jako prevence zbytečných úrazů na místě pečlivá kontrola opracování nábytku a začištění hran.

IQ tipy

Lampička Vibel.
Cena: informace v obchodě

Povlečení Princezna, Jysk.
Cena: 399 Kč

Krabice Barsling, Ikea.
Cena: 69 Kč.