Boj o Prostějov může ovlivnit další bankroty

Za poslední tři roky v Česku zbankrotovaly téměř dvě desítky textilek. Pád žádné z nich nevzbudil větší pozornost. Kvůli insolvenčnímu řízení na Oděvní podnik Prostějov však prší stížnosti na Vrchní soud, sleduje jej Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Šéf lidovců Cyril Svoboda vyzval ministryni spravedlnosti aby prověřila, zda proces není řízen "konkurzní mafií".

Všechnu tu pozornost vyvolala rozhodnutí brněnského soudce Jana Kozáka, který udělal to, co před ním nikdo z kolegů: omezil hlasovací práva největšího věřitele zkrachovalé firmy - České spořitelny - na věřitelských schůzích. A nepustil ji do věřitelského výboru, který má úpadkový proces kontrolovat.

Tím padly šance na záchranu podniku takzvanou reorganizací. Spořitelna odmítla jednat o financování provozu textilky. Soud nato poslal OP Prostějov do konkurzu.

Vyšachovaná spořitelna?

Soudce své kroky zdůvodnil tím, že spořitelna, která má v zástavě veškerý majetek OP a na věřitelských schůzích vládne nejsilnějším hlasem, by z postu člena věřitelského výboru konkurz zcela ovládla. "Jsou tu i další věřitelé, kteří mají právo na kontrolu svých zájmů," říká. Pro svůj postup má prý i další důvod.

Česká spořitelna podle něj v posledních letech textilku příliš těsně kontrolovala, přímo ovládala: "Diktovala podniku, jak má nakládat s majetkem. Dostávala nadstandardní informace dřív než ostatní věřitelé i vlastníci. Měla vliv na jmenování managementu," vypočítává soudce. Podle něj spořitelna fungovala spíš jako akcionář než věřitel a v konkurzu má mít tedy také spíš pozici akcionáře než věřitele.

Manažer spořitelny Jaroslav Schönfeld pochopitelně nesouhlasí. "OP a spořitelna nejsou a nebyly propojené osoby. Tato oblast podléhá regulaci ČNB. Propojení bychom museli uvádět v dokumentech pro ČNB, ale nikdy jsme nic takového nehlásili. Jen jsme ve firmě hlídali své zájmy.""Když se něco nehlásí, to neznamená, že to neexistuje," reaguje lakonicky Kozák.

Rodí se precedens

Kozákova argumentace šokuje řadu expertů. "Je absurdní," říká Miroslav Zámečník, spoluautor insolvenčního zákona. "Když je podnik zadlužený a vše je zastaveno ve prospěch bank, akcionář tam de facto už nic nevlastní. Je logické, že si podnik banka kontrolovala. Když toto zpochybníme, bouráme celý systém bankovního financování podniků," varuje.

O pozici České spořitelny v OP rozhodne Vrchní soud, kam se banka odvolala. Verdikt bude mít vliv nejen na další insolvenční procesy, ale může se promítnout i do úvěrové politiky bank.

"Pokud se z případu stane precedens, ovlivní to postoje věřitelů. Dá se čekat, že budou firmy častěji posílat do konkurzu, než by zkoušeli jejich restrukturalizaci," varuje Schönfeld. Banky podle něj mohou po této zkušenosti dojít k závěru, že jejich rizika ve firmách jsou vyšší, než dosud myslely. A promítnou to do ceny půjčovaných peněz.

Kozák není Berka

Kauza OP způsobila, že si soudce Kozák, respektovaný expert s dvanáctiletou praxí a několika velkými konkurzy na kontě, vysloužil nálepku "nového Berky" - soudce, který pracoval na objednávku skupiny podvodníků.

Jenomže Kozák není Berka. V branži má dobrou pověst, v insolvenčním právu se pohybuje 12 let, vedl už řadu velkých bankrotů. Dnes řídí i úpadek Kordárny z Velké nad Veličkou. A ta je příkladem úspěšné reorganizace, při níž se podařilo podnik rychle prodat. Zajištění věřitelé tu čekají uspokojení ze 14 procent, nezajištění asi polovinu. Na české poměry slušný výsledek, na kterém se podle manažera spořitelny Daniela Hříbala Kozák významně podílí.

"Kozák je mimořádně inteligentní člověk, jeden z nejchytřejších insolvenčních soudců u nás. Perfektně zná insolvenční právo, dobře chápe ekonomické souvislosti," popisuje Zámečník. "O to víc zaráží jeho postup v této kauze. Musí si být dobře vědom důsledků svých rozhodnutí na celý trh," dodává.

Sám soudce zůstává v klidu. "Mám prostě takový právní výklad. Uvidíme, zda se s ním ztotožní Vrchní soud. Pokud ne, budu to respektovat," krčí rameny.

Je třeba zdůraznit, že Kozák není sám, kdo doporučuje omezit vliv spořitelny. V OP přibývá věřitelů, kteří mají stejný názor. Na poslední schůzi už hlasovala proti bance většina věřitelů - včetně třeba ČSSZ či E.ON Energy. Kde se tento výklad objevil vůbec poprvé?

Fiktivní Konopásek

Koncem února, těsně před první věřitelskou schůzí, přišel na soud dopis Františka Konopáska, věřitele OP z Jihlavy. Na šesti stranách doporučuje omezit vliv spořitelny, jednak proto, že má v konkurzu už tak výsadní postavení. A jednak proto, že - jak naznačuje Konopásek - před lety mohli získat majitelé OP úvěr od spořitelny z protekce. V Konopáskově dopise poprvé otevřeně zaznívá i argument, že spořitelna "je fakticky ovládající osobou OP".

Dodejme, že žádný František Konopásek z Jihlavy neexistuje. Falešné je jeho rodné číslo i adresa. Dopis byl jen prvním výstřelem v rozjíždějícím se tažení části věřitelů proti spořitelně. Historka s dopisem dokládá, že o textilku se vede válka, v níž se používají všechny dostupné zbraně. "Je to nájezd spekulantů," prohlásil o dění v OP jeden z bankéřů spořitelny.

Kdo boj řídí?

Je na čase vysvětlit, kdo s bankou o vliv v konkurzu vlastně bojuje.

Nejaktivněji proti bance vystupují zástupci dvou firem, které do insolvenčního procesu naskočily až v jeho průběhu, když těsně před první věřitelskou schůzí koupily malé pohledávky. Jmenují se Textil Invest a Pyrghos Lefkos.

První z nich se zabývá restrukturalizacemi textilek a obchoduje s pohledávkami, nemovitostmi a stroji. Patří pražským podnikatelům Jiřímu Karáskovi a Vratislavu Šebestovi.

Hlavními tvářemi Pyrghos Lefkos jsou lobbisté Petros Michopulos a Filip Rybín z PR agentury Previa. Z minula jsou známí prací pro ČSSD, dnes spíš obchodem s pohledávkami, třeba za firmami Pyrr či CE Wood.

Podle informací HN Michopulos s Rybínem zastupují i další hráče, kteří zůstávají v utajení. V obchodních kruzích koluje spekulace, že tajným hráčem, pro něhož pracují Textil Invest a Pyrghos Lefkos, je kroměřížský byznysmen Karel Kuropata, vládce pivovarnické skupiny PMS Přerov. Karásek i Michopulos vylučují, že by do konkurzu vstupovali po vzájemné dohodě a svůj postup koordinovali, s Kuropatou prý nemají nic společného.

Dlouho nebylo jasné, proč se hráči s malými nezajištěnými pohledávkami v procesu tak angažují. Minulý týden se situace vyjasnila. Pyrghos Lefkos oznámila, že koupila veškeré pohledávky v konkurzu OP od Raiffeisenbank - tedy od druhého největšího věřitele OP.

Michopulos s Rybínem tím pádem v OP uplatňují nárok na 420 milionů korun. Téměř 300 milionů činí podíl na kvalitně zajištěném úvěru bankovního syndikátu. Výrazně to mění i situaci spořitelny. V syndikátu, který jako "agent" zastupuje, zaujal místo její otevřený odpůrce. Spořitelna je viditelně zaskočena.

Ohlodaná kost

Karásek i Michopulos mají očividně stejný názor na to, kdo je odpovědný za pád OP a jak by měl konkurz pokračovat.

Používají stejnou argumentaci, stejné informace, jež se objevily už v dopise fiktivního Konopáska. Především tvrdě kritizují roli České spořitelny, jakou v OP v posledních letech sehrála.

Mají nepochybně pravdu v tom, že osud textilky se rozhodoval daleko dřív, než nad ní soudce vyhlásil úpadek, než začal boj o to, zda bude lepší její konkurz nebo reorganizace, a kdo má proces kontrolovat.

"Spořitelna měla situaci OP řešit dřív, když ještě byla šance vyhnout se insolvenci. Měla vyvinout maximální úsilí k úsporným opatřením. Místo toho přihlížela problematickým transakcím. Činnost krizového managementu byla tristní," říká spolumajitel Textil Investu Karásek.

Nešťastné spory

Směrem ke krachu však OP vykročil zhruba před třemi lety. Firma už tehdy byla zralá na konkurz a hlavní akcionáři Roman Hanus a František Tuhý se nedokázali shodnout na dalším postupu. Hanusovi se tehdy podařilo získat podporu bank, Tuhý byl odstaven z pozice ředitele. Právě tehdy si Česká spořitelna vymínila přímou kontrolu nad textilkou. Zjevně se pokoušela zatlačit na obrat v hospodaření. Do firmy nastoupil bankou potvrzený krizový management v čele s Jiřím Tuvorou. Měl jasný úkol: rozprodat nepotřebný majetek, osekat náklady. Reorganizace podniku se ale nepovedla.

Předloni firma vygenerovala více než miliardovou ztrátu, loni při 42procentním pádu tržeb na 1,13 miliardy prodělala 363 miliony, letos jen za první čtvrtletí 114 milionů.

"Management pana Tuvory situaci nezlepšil, ale výrazně zhoršil," říká Michopulos. Jenomže Tuvora měl v OP svázané ruce. "Šel jsem tam s jasnou představou, jak OP ozdravit," říká bývalý krizový šéf. Chtěl prodávat nepotřebný majetek. "Ten byl ale zastavený u bank. A stále se diskutovalo, kam půjde výnos z prodeje, schvalovací procedury se vlekly, prodej komplikovaly rozdílné názory jednotlivých členů bankovního syndikátu." V syndikátu to skřípalo, banky neměly jasno, jak dál postupovat, agonie se protahovala, až přišel úpadek.

Co bude v Prostějově dál?

Konfekční výroba v OP stále živí stovky lidí. Podnik má vzhledem k zakázkám šanci udržet se v chodu dva až tři měsíce, pokud mu neutečou další obchodní partneři.

Pořád zůstává šance, že přinejmenším srdce podniku, postavené na léta budovaném firemním know-how a fortelu zkušených krejčích, koupí investor z oboru. Šlo by ale jen o zlomek dnešního OP. A záleží na tom, zda se věřitelé dokážou na dalším postupu rychle shodnout. Hodnota firmy klesá.

Zatím válka neutichá. Jistě i proto, že ve hře je kromě krejčovské výroby množství dalšího majetku, hlavně nemovitostí včetně barokního zámečku či pozemku, na němž chce firma Invest Plus CZ stavět velkou paroplynovou elektrárnu. Spořitelna zatím podle Schönfelda novou situaci hodnotí. Pyrghos Lefkos ujišťuje, že má o dohodu zájem: "Budeme hledat kooperativní řešení v rámci syndikátu, snažit se jednat se spořitelnou, s Citibank i dalšími věřiteli. Není rozdíl v tom, co je výhodné pro nás či pro ně," tvrdí Michopulos. Jistá naděje pro lidi z OP je v tom, že teď mají "spekulanti" i bankéři v OP úplně stejný zájem.

Je logické, že si každá banka jako velký věřitel hlídá, kdo jí řídí firmu, kde má hodně peněz.
Jiří Tuvora
Bývalý ředitel OP Prostějov, dosazený na žádost syndikátu bank

Boj o OP Prostějov

Počátek agonie

OP vlastní František Tuhý a Roman Hanus. V roce 2008 je firma zralá na konkurz. Tuhý je odstaven. Syndikát České spořitelny, Raiffeisenbank a Citibank dává OP nový úvěr s podmínkou, že firma projde restrukturalizací. Na konkrétních krocích se ale nedokázal shodnout management, akcionáři a všechny tři banky.

Válka věřitelů

Po vyhlášení úpadku letos v lednu ve firmě vypuká válka o to, kdo bude insolvenční proces kontrolovat. Proti sobě stojí Česká spořitelna (která uplatnuje vlastní pohledávku 680 mil. Kč a zastupuje syndikát s více než miliardovou pohledávkou) a skupina obchodníků, kteří až po vyhlášení úpadku skoupili část pohledávek (pohledávky za 420 mil. Kč.).

Oč se hraje

OP vlastní kromě běžící textilní výroby v Prostějově deset zavřených továren v různých městech. Nejcennějším majetkem je pozemek podnikové teplárny, na němž chce firma Invest Plus CZ stavět elektrárnu. Do majetku patří i rekreační středisko v barokním zámečku Karlštejn ve Svratouchu (na snímku).

VINÍK? OBĚŤ?
Osud OP Prostějov měl od roku 2009 v rukou krizový manažer Jiří Tuvora. Do textilky přišel po dohodě s bankami. Chystaný rozprodej nepotřebného majetku a osekání nákladů nezvládl. Tvrdí, že se na schválení jeho kroků neshodly banky.
FOTO: HN - M. SVOZÍLEK