V době, kdy Evropu trápí nedůvěra finančních trhů a masové nepokoje v Řecku, vstupuje starý kontinent do období, kdy se bude muset uskrovnit a utáhnout si opasky. Jednotlivé vlády eurozóny výrazně snižují náklady, což je za posledních deset let jev nevídaný. To vyvolává vlnu nepokojů především v Řecku, které je považováno za epicentrum současné krize. Rostou ale obavy, že se násilné demonstrace a stávky rozšíří i do dalších zemí.
Šok z razantních úspor je patrný především v zemích, které od druhé světové války zažívaly nepřetržitý růst a vždy si užívaly dotací z Evropské unie. Minulý týden zažilo celonárodní stávku Španělsko.
"Jsou dvě věci, kterým je těžké uvěřit: Za současné situace můžu rychle přijít o práci. Na druhé straně musím pracovat do 65 let, abych dostal důchod," říká Jannis Adamopulos, který pracuje jako hlídač ve státní firmě. Další Řek Fotis Magriotis, který pracuje jako stavební inženýr a provozuje vlastní firmu, byl zase nucen prodat svůj sportovně-užitkový vůz (SUV). Kromě toho, že je v Řecku těžké najít práci, zdvojnásobila se i spotřební daň z pohonných hmot. "Není šance, že se zase sníží," vysvětluje Magriotis, proč se "žíznivého" vozu zbavil.
Evropská unie se nakonec rozhodla půjčit zadluženému Řecku 750 miliard eur. Nebyli to ale šetřiví Němci, kteří ukázali na problémy země. Slabost řecké ekonomiky odhalily až finanční trhy, jejichž propad přinutil unii jednat.
Záchranný balíček pro Řecko je dalším z celé řady úvěrů, které od vypuknutí krize v roce 2008 poskytly evropským státům Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.Tamním vládám tak sice ulehčily život, ale musely se zavázat, že radikálně sníží rozpočtové schodky.
Vůbec poprvé od osmdesátých let, kdy začala Evropská unie finančně podporovat ekonomiky členských států, čelí Řecko významnému poklesu životní úrovně. Odhaduje se, že řecké hospodářství letos klesne o čtyři procenta, v příštím roce pak o 2,6 procenta. Tato nová skutečnost přiměla řeckou socialistickou vládu, aby snížila platy státních zaměstnanců o 12 procent a zredukovala důchody.
Podobně je na tom také Španělsko. Tamní socialistická vláda v čele s premiérem José Luisem Rodríguezem Zapaterem nedávno rozhněvala španělské odbory, když porušila svůj slib a zaměstnancům státní správy se rozhodla od příštího měsíce snížit platy o pět procent.
Ekonomové a Zapaterovi odpůrci španělské vládě vyčítají, že podcenila úlohu dynamicky se rozvíjejícího soukromého sektoru, z něhož putují peníze na sociální péči a do zdravotnictví. "Španělé přemýšlejí stejně jako Kubánci, ale chtějí žít jako Yankees," říká ekonom Lorenzo Bernaldo de Quirós.
Naopak Němci si uvědomují kompromis mezi státem poskytovanými službami a placením daní. Řada voličů v Severním Porýní-Vestfálsku dala jasně najevo, že bude raději platit vyšší daně, než aby došlo k zavírání veřejných plaveckých bazénů nebo mateřských škol. "Němci jsou spíše pro stabilitu a spoření než pro výdaje kryté deficitem," říká profesor politologie na Mohučské univerzitě Jürgen Falter. "Je to součást kolektivní paměti sahající až do 20. let minulého století, kdy hyperinflace zcela vymazala úspory Němců," dodává.
V minulosti patřily mezi nejvíce rozmařilé evropské země Velká Británie a Irsko. Také Dublin ale již zavedl řadu radikálních škrtů. Své o tom ví i John Myley, který opravuje poblíž irské vládní budovy boty. "Všichni chtějí i nadále vypadat dobře. Nyní mám ale na skladě 14 párů bot, protože lidé, kteří si opravu objednali, mohou zaplatit až koncem měsíce po výplatě," popisuje Marley současnou situaci v Dublinu.
S rozsáhlými škrty počítá také nová britská vláda, detaily však zveřejní až 22. června. Britský ministr financí George Osborne včera potvrdil, že nová koaliční vláda letos chystá škrty ve výši šesti miliard liber. Ty se ale nedotknou lidí s nízkými příjmy a "klíčových služeb".
Osborne chce také vytvořit úřad pro rozpočtovou odpovědnost, která bude nezávisle na vládě připravovat předpovědi růstu a dalších ukazatelů. Tím by se podle ministra mělo každé další vládě zabránit "hrát si s ekonomickými údaji".
Jednou z mála zemí, kde se škrty nesetkaly s odporem veřejnosti, je Portugalsko. Ekonomicky konzervativní Portugalci se soustředí na to, aby si udrželi práci. Už v minulosti, kdy země procházela recesí, pracovaly tisíce Portugalců několik měsíců, aniž by včas dostali výplatu. Ani tehdy ale nevyrazili do ulic a raději se snažili vydělat na své hypotéky.
Velkým nebezpečím pro Evropu může být fakt, že na propad trhů zareagovala příliš pozdě. Výrazné škrty v budoucnu značně přibrzdí ekonomický rozvoj jednotlivých zemí, což by mohlo znamenat ještě vážnější problémy s deficity a opětovný pád evropských států do recese.
Škrty budou bolestivé
Úsporná opatření jednotlivých zemí
Portugalsko
Od roku 2010 až do roku 2013 jsou zmrazeny platy zaměstnanců ve veřejném sektoru. Zrušen byl projekt v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30,7 miliardy korun) na výstavbu silničního a železničního mostu přes řeku Tagus.
Španělsko
Platy ve veřejném sektoru budou od června sníženy v průměru o pět procent a s jejich zvýšením se nepočítá ani v roce 2011. Španělská vláda také ruší porodné ve výši 2500 eur (63 900 korun). Španělský premiér José Luis Zapatero navrhuje škrty 50 miliard eur (1,278 bilionu korun) do roku 2013 a navíc úspory dalších 15 miliard eur ještě tento rok.
Francie
Zmrazení státních výdajů, které budou v letech 2011 až 2013 růst pouze o inflaci Noční osvětlení dálnic kolem Paříže bylo od minulého týdne postupně vypínáno. Vláda odhaduje, že tak ušetří tři miliony eur (necelých 77 milionů korun) ročně.
Itálie
Itálie navrhuje zmrazit platy 3,5 milionu úředníků, prodloužit o několik měsíců věk odchodu do důchodu, na tři roky zmrazit zaměstnávání nových úředníků a snížit některé sociální dávky. Celkem tak chce země ušetřit 27,5 miliardy eur (zhruba 703 miliard korun). Italský ministr hospodářství Giulio Tremonti odložil kontroverzní plán na výstavbu nejdelšího visutého mostu na světě spojujícího pevninu se Sicílií za 6,1 miliardy eur (156 miliard korun).
Řecko
Vláda sníží platy státních úředníků o 12 procent. Zároveň dojde k seškrtání bonusů ve státní správě o 30 procent. Zvýšení daně z přidané hodnoty z 19 na 21 procent, Řecko nově zavede daň z nemovitostí.
Německo
Německo poskytlo na záchranu Řecka 123 miliard eur (přes 3,14 bilionu korun), což zemi přinutí k rozpočtovým škrtům. Podle ekonomů by se měla zvýšit daň z přidané hodnoty u služeb a zboží, které měly dosud sníženou sazbu daně, jako jsou hotely, divadla, knihy a tisk. Země letos zmrazila důchody a zvýšila odchod do penze z 65 na 67 let.
Velká Británie
Nová britská koaliční vláda chce snížit výdaje o šest miliard liber (179,3 miliardy korun). Rozpočet vláda představí 22. června. Labouristé se ještě před volbami rozhodli snížit náklady na univerzity skoro o 15 miliard korun, což v zemi vyvolalo vlnu protestů. Nová vláda však hodlá přehodnotit všechna rozhod- nutí, která učinili její předchůdci od začátku letošního roku.
Irsko
Vláda chystá škrty ve veřejném sektoru od pětiprocentního snížení platu metaře až po dvacetiprocentní snížení platu premiéra Briana Cowena. Snížení přídavků na děti o 7,8 až 9,6 procenta, čímž by se mělo ušetřit 221 milionů eur (zhruba 5,65 miliardy korun).
Rozpočtové schodky (v poměru k HDP v %)
