Julie Hrstková: Nová, lepší eurozóna

Problém není v kurzu eura vůči dolaru a jiným měnám, problém je v tom, jak rychle se vůči nim propadá. Těmito slovy uvítal ministry financí zemí eura lucemburský premiér a šéf rady Ecofinu Juncker. Představil tak hlavní cíl setkání: za každou cenu uklidnit měnové trhy.

Zasedání ministrů financí se odehrává na pozadí klesajícího eura a lavinovitě rostoucí nedůvěry. Banky si zase nepůjčují navzájem - obávají se špatného portfolia, respektive bankrotu protistrany.

Vrátit na trh důvěru a zastavit volný pád eura bude enormně obtížné. Jestli balík pomoci o výši 750 miliard eur pomohl jen na pár hodin, lze si jen těžko představit silnější kalibr, který by zabral pokud možno stejně rychle, ale daleko trvaleji.

Opatření, která ministři financí projednávají, se odehrávají ve třech rovinách. Tou první a základní je konsolidace státních rozpočtů, třeba i podle návrhů Evropské komise. Zatím se snahu o oddlužení snaží ukázat finančnímu světu Řecko, Španělsko a Portugalsko, nově škrtá v rozpočtech Irsko, Británie, Itálie a Francie. Do budoucna musí projít změnou celý systém. Těžko odhadnout, zda se budou rozpočty předběžně schvalovat v Bruselu, nebo se budou sankce za porušení ukládat automaticky. Bez nějaké takové faktické změny systému se ale ministři financí - pokud chtějí uklidnit trhy - rozejít nesmí.

Další ingrediencí je regulace finančních trhů. Zatím se má týkat hedgeových fondů, do budoucna se pod větší kontrolu mají dostat i banky a další finanční instituce - kvůli zavedení pravidel Basel 3. I tady se dá předpokládat, že většina opatření přes odpor anglosaského světa projde.

Konečně posledním dílkem skládačky budou krátkodobá opatření - ECB už skupuje "bezcenné" dluhopisy a oproti tomu dnes začíná sterilizovat měnovou bázi stahováním peněz z komerčních bank, kterým nabídne úložiště na jednoprocentní úrok. Tady bude záležet, jak moc se jí podaří nalákat komerční sektor na základní úrok.

Rozhodnutí Ecofinu možná zachrání eurozónu a třeba zpomalí pád eura. Cenou za to bude masivní recese, možná doprovázená vysokou inflací. Hlavním výsledkem ale bude eurozóna nového desetiletí, která s tou původní nebude mít mnoho společného.