Senát přijal vznik obřího "berňáku"

Asi osm stovek nejvýznamnějších podniků v Česku bude od ledna 2012 přiděleno pod obří finanční úřad se sídlem v Praze. Budou čelit častějším a zevrubnějším kontrolám berních úředníků a ocitnou se tak pod přísnějším dohledem státu.

Vznik finančního superúřadu včera posvětil Senát a poslal normu k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi. Ustanovení o superúřadu senátoři schválili v rámci zákona, který má umožnit přímý prodej státních dluhopisů občanům. Normu se ministrovi financí Eduardu Janotovi podařilo prosadit, přestože řada senátorů považovala ustanovení o vzniku úřadu za přílepek.

Podle ministra Janoty může práce superúřadu přímo přispět do napjatého státního rozpočtu, jehož letošní schodek se odhaduje na něco přes 160 miliard korun - asi 5,3 procenta HDP. "Jsme přesvědčeni, že tím velmi výrazně přispějeme k omezení výskytu daňových úniků a zefektivníme chod celé daňové správy," řekl Janota. "Produktivita u některých specializovaných činností by se mohla více než dvojnásobit," dodal. Společnosti, které budou pod úřad spadat, mají na příjmovou stranu rozpočtu zásadní vliv. Jenom stovka největších českých firem pošle do rozpočtu asi 40 procent inkasa daní z příjmu celého firemního sektoru, což je i v krizových letech jako loni, skoro 50 miliard korun.

Ministerstvo chápe zákonem zaváděné změny daňové správy jako první krok pro vytvoření takzvaného jednotného inkasního místa, díky němuž by mohli daňoví poplatníci odvádět všechny platby státu na jeden účet. Nemuseli by tedy zvlášť platit daně, zdravotní pojištění a pojistné správě sociálního zabezpečení. Všechny tyto odvody by se měly počítat z jednoho vyměřovacího základu.

Pod speciální úřad mají podle zákona spadat především podniky s obratem nad dvě miliardy korun. Těch je podle posledních údajů ministerstva financí zhruba 686. Přesun čeká i zhruba 90 bank a pojišťoven nebo jejich zahraničních poboček. Změna se ale může týkat také dalších firem, které provádějí složité finanční operace nebo je u nich riziko daňových úniků. Na novém úřadě má pracovat asi dvě stě zaměstnanců. "Bude zde vyčleněna skupina daňových úředníků, kteří zřejmě budou mít při kontrolách více času než v minulosti," domnívá se Radek Buršík, manažer v daňovém oddělení PricewaterhouseCoopers ČR.

Úředníci si pravděpodobně rozšíří svou odbornost na specifickou problematiku velkých společností, například transferových cen nebo transakcí se zahraničím. Častější návštěvy se očekávají především v Praze, kde jsou úřady přetížené. Například v Praze 6 přijde na poplatníka kontrola podle údajů společnosti Terrinvest v průměru jednou za 139 let.

Velké podniky ale většinou tvrdí, že jsou pod přísnou kontrolou už nyní. "Finanční kontroly probíhají v naší společnosti několikrát ročně a jsou z našeho hlediska dostatečně důkladné. Nepředpokládáme, že by v budoucnu byly častější," řekl například Michal Talián. Podobně se vyjadřovala i Česká spořitelna. "Pro nás případné ustanovení speciálního finančního úřadu nebude velkou změnou. Už nyní jsme důkladně kontrolováni - spolu s ostatními finančními institucemi spadáme pod Finanční úřad pro Prahu 1. Kontrolu z finančního úřadu máme jednou za 3 roky," řekla Pavla Plachá z tiskového oddělení banky.

Podniky si spíše slibují efektivnější komunikaci s úřady. "Doufáme, že to přinese zjednodušení spolupráce mezi velkými společnostmi a státem," řekl tiskový mluvčí Siemens Pavel Kaidl.