Muž, který je v epicentru bouře na finančních trzích, jež sráží kurz eura i akcií, se po 20 letech na vozíku naučil trpělivosti. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble teď však dokazuje, že umí jednat i ve velkém spěchu. Před několika dny byl 67letý ministr propuštěn z nemocnice, kam ho dostala alergická reakce na antibiotika a ihned odcestoval na jednání ministrů financí Evropské unie, kde se zasadil o prosazení 750miliardového balíku na pomoc zemím v potížích. Dnes představí plán opatření, který by měl zachránit euro a celou eurozónu.

"Jsem přesvědčen, že trhy se vymkly kontrole. To je důvod, proč potřebujeme skutečně efektivní regulaci. Jinak trhy nebudou nikdy fungovat správně," říká ve svém prvním rozhovoru po návratu do práce.

S tím se slučuje i zákaz sázet na pokles některých cenných papírů, který Německo vydalo v úterý.

Schäuble má přitom pocit, že se o regulaci v Evropě přestalo mluvit a snaží se tuto debatu znovu otevřít. Proto také hodlá na summitu G20 v červnu znovu projednat daň z finančních transakcí pro banky. Připouští sice, že na červnovém summitu v Kanadě zřejmě žádné rozhodnutí nepadne, potom však podle něj bude na místě debata, zda tuto daň nezavést aspoň pro Evropu.

Správná strategie?

Němci teď čelí hněvu veřejnosti, která jim zazlívá, že Německo vydává miliardy eur na pomoc jiným státům. To chtějí vyvážit tím, na co Němci naopak slyší. Právě tvrdšími regulačními pravidly a dalšími daněmi pro velké světové banky.

Ministr se přitom snaží ujišťovat, že jeho strategie je správná. "Nakonec poznáte, že Němci jsou mnohem zodpovědnější a mnohem lépe chápou situaci, než by se zdálo z novinových článků," tvrdí. Přesto jako by mu to, že hasí problémy eurozóny, nestačilo, pouští se Schäuble do bouřlivé debaty s německými euroskeptiky.

"Nejprve se musíme zeptat. Proč Německo tak prosperuje? Protože těží z evropské integrace více než kterákoli jiná země. Proto má třeba francouzská ministryně financí a má dobrá přítelkyně Christina Lagardeová částečně pravdu, když říká, že Německo by mělo podpořit růst celé eurozóny zvýšením svých importů. Německo má být tou lokomotivou. Ale potom se musíme zeptat: Jak bychom to měli udělat? A správnou cestou jistě není zvyšování deficitů nad úroveň, kterou dovoluje Pakt stability a růstu. To je šílené. Já musím německý deficit naopak snížit."

Stejný přístup žádá po všech zemích eurozóny a od zemí, jako je Španělsko, nebo Portugalsko, očekává tvrdé rozpočtové škrty. "Všechny země musí provést hluboké reformy, které zvýší jejich konkurenceschopnost. Španělsko třeba musí vyřešit problém s trhem práce. Kvůli necitlivé regulaci má kompletně rozdělený pracovní trh, s nezaměstnaností u mladých lidí kolem 40 %," vysvětluje Schäuble.

Evropa potřebuje vedení, ale Německo nemůže vést EU samo

Ale není to tak, že se Němci prostě snaží přesvědčit zbytek Evropy, aby se choval jako oni? "To je absolutní nesmysl. Nedávám ostatním zemím rady, jen říkám, že každý má specifické problémy s rozpočtem, které musí řešit. V minulosti se však Německo rozhodně nezasloužilo o to, aby byl svět lepším místem. Máme proto vůči Evropě zodpovědnost," tvrdí.

"Evropa potřebuje vedení. Každá organizace ho potřebuje. Ale Německo nemůže vést unii samo. Francouzi a Němci to musí dělat společně. A bylo by lepší, kdyby se k nám přidali i Britové."

Schäuble tak volá po těsnější politické spolupráci v Evropě. "Když se zavádělo euro, chtělo Německo politickou unii, zatímco Francie pouze unii ekonomickou. Proto teď máme ekonomickou unii bez politického propojení. Politická unie přitom znamená trochu federalismu. To znamená, že některá rozhodnutí nebude možné dělat na národní úrovni. Pro Brity je to velmi těžké pochopit a úplně jednoduché to není ani pro Francouze. Německo má naopak s federalismem značné zkušenosti," dodává Schäuble.

"Proto musíme říct. Němci mohou hrát svou roli, ale musíme pochopit, že padnou i rozhodnutí, která jsou proti tomu, co chceme my. Nedávno jsme se přesvědčili, že ani pro nás není dobré stát o samotě. A z toho bychom si měli vzít poučení," uzavírá německý ministr.

Řekové v ulicích

Na 20 000 lidí včera v Řecku protestovalo proti penzijní reformě a dalším úsporným opatřením, která přijala řecká vláda výměnou za finanční pomoc Evropské unie a MMF. Zároveň se včera uskutečnila generální stávka, od nora již čtvrtá. Ochromeny byly státní sektor a zejména doprava.


foto: profimedia