Historik: Arcibiskup si s prezidentem rozumí

Spory kolem katedrály dlouhodobě sleduje historik z Akademie věd Jaroslav Šebek. "Nynější dohoda znamená nový restart mezi vztahem církve a státu," tvrdí. Podle něj to ale neznamená, že by se církev definitivně vzdala nároku na katedrálu.

HN: Překvapila vás včerejší domluva církve a Hradu?

Překvapující je spíše ta rychlost, s jakou k ní došlo. Ta je výsledkem jednak diplomatického umění nového arcibiskupa Dominika Duky, jednak jeho dobrých vztahů s prezidentem Klausem. Jejich komunikace je mnohem lepší, než tomu bylo za Dukova předchůdce, kardinála Miloslava Vlka.

HN: Dosud se ale zdálo, že církev nepůjde na žádné kompromisní řešení. Její zástupci tvrdili, že v případě neúspěchu před českými soudy se obrátí do Štrasburku. Takže to vypadá, jako kdyby kardinál Vlk chtěl bojovat, a Dominik Duka se chtěl domluvit..

To by bylo dost velké zjednodušení. Je pravda, že kardinál Vlk tvrdil, že je třeba důsledně a nekompromisně hájit zájmy církve, zatímco Duka před spory upřednostňuje kompromis. Ale už i za éry Miloslava Vlka se hledaly různé cesty, jak ten spor vyřešit. Problémem však byly právě dlouhodobě velmi napjaté vztahy, které Vlk měl jak s prezidentem Klausem, tak s velkou částí politiků. Takže nějaká domluva nevypadala příliš reálně. Nynější dohodu lze proto označit za jakýsi restart vztahů mezi státem a církví.

HN: Dá se říct, že tou dohodou církev slevila ze svých dosavadních požadavků?

Ano, je to tak. Zástupci církve vlastně částečně uznali vlastnický vztah, který nastolil v roce 1954 komunistický režim, kdy se celý areál Pražského hradu stal majetkem "všeho lidu".

HN: Znamená nynější dohoda, že se církev vzdala nároků na vlastnictví katedrály?

To určitě ne. Církev dala pouze najevo, že už se o katedrálu nebude chtít dál soudit. Na druhou stranu ale její zástupci říkají, že vlastnictví katedrály by se mělo řešit spolu s celkovým majetkovým vyrovnáním, tedy s takzvanými církevními restitucemi.

HN: Může nynější dohoda nějakým způsobem tyto snahy o majetkové vyrovnání ovlivnit?

V první řadě je otázka, zda se vůbec bude toto téma v dohledné době řešit. Za pár dní jsou volby a když se například podíváte na program Věcí veřejných, tak ty majetkové vyrovnání s církvemi zásadně odmítají. Navíc i kvůli ekonomické krizi si myslím, že na nějaké nové kolo vyjednávaní o vrácení církevních majetků nebo o nějakých finančních náhradách hned tak nedojde.

HN: Nicméně, svůj odpor k vyrovnání s církvemi dříve vyjadřoval i prezident Klaus. Církev by ale teď mohla směrem k prezidentovi argumentovat: ustoupili jsme v případě katedrály, vy nám ustupte u restitucí...

To je možné, ale znovu říkám, že jakýkoliv návrh na vyrovnání bude záviset v první řadě na postoji politických stran. Teprve pak by byl míč na straně Hradu. Nicméně je pravda, že Václav Klaus v poslední době dal již opakovaně najevo svůj vstřícnější postoj k církevním otázkám.

HN: Probíhal i někdy v zahraničí spor podobný zdejšímu dohadovaní o katedrálu?

To si nevybavuji. Ve většině demokratických zemí takovéto objekty spravuje církev. Výjimkou je pouze Francie, kde před sto lety stát církevní majetky vyvlastnil. České spory jsou v tomto směru unikátem.

HN: Čím je to dáno?

Vychází to už z tradic první republiky, kdy proběhla silná vlna antikatolických nálad, což se s nástupem komunistického režimu ještě vyhrotilo. Porevoluční nechuť k vyrovnání s církvemi už je toho pouze odrazem.

Historik
Církev se katedrály nevzdala, říká Jaroslav Šebek.
foto: www.pronasledovani.cz